Místo práce snů únos a mučení. Policie odkrývá organizovaný zločin

Sedmnáctiletému Tchajwanci se nabídka na lukrativní práci v kambodžském Sihanoukville nezdála ani trochu podezřelá. Avšak ve chvíli, kdy v dubnu dorazil na letiště v Kambodži, přišel o pas. Představy o nabízené pozici nemohly být od reality vzdálenější.

Pod pohrůžkou mlácení a mučení se mladík zapojil do online investičních podvodů. Přestože svou roli přijal, surovému bití se nevyhnul.

Když odmítal pokračovat, došlo i na elektrické šoky. Šéfové s výkonem mladíka spokojeni nebyli, a tak ho přeprodali dál. Z Kambodži putoval do Myanmaru (známém také pod starším názvem Barma), kde se spolu s další obětí obchodu s lidmi chopil příležitosti a utekl. Dostal se k hranicím s Thajskem, kde s pomocí mezinárodní nevládní organizace kontaktoval tchajwanské úřady. Domů se vrátil 5. srpna.

Příběh sedmnáctiletého mladíka možná připomíná úryvek z neoriginálního asijského thrilleru. Problémy Kambodže s obchodováním s lidmi jsou však reálné - podle vyšetřování tchajwanských úřadů v této části jihovýchodní Asie proti své vůli zůstávají tisíce lidí pracujících pro zločinecké syndikáty. Policejní složky Tchaj-wanu, Číny, Hongkongu, Macaa a Vietnamu spojily síly a zahájily rozsáhlou akci na záchranu svých občanů.

Národní policejní agentura (NPA) vyšetřování zahájila na základě letových záznamů, podle kterých do Kambodže během roku odlétalo přibližně tisíc Tchajwanců měsíčně. Domů se jich však vracela průměrně jen stovka.

Obchodníci s lidmi, z nichž jsou mnozí napojeni na známé triády, se převážně zaměřují na mladé Asiaty prostřednictvím sociálních sítí a nabízejí jim dobře placenou práci a ubytování v zemích, jako je Kambodža, Thajsko, Myanmar a Laos. Po příjezdu jim seberou pasy, rozprodají je různým skupinám a nutí je pracovat v kancelářích, odkud se podílejí na telefonických a internetových podvodech.

Dle policie oběti nejčastěji pocházejí z Vietnamu a Tchaj-wanu. Tchajwanské úřady evidují nejméně pět tisíc občanů, kteří odcestovali do Kambodže a nevrátili se. Policie uvedla, že identifikovala nejméně 370 lidí, kteří jsou drženi proti své vůli. Reálný počet ale bude pravděpodobně mnohem vyšší.

V posledních měsících se na Tchaj-wan podařilo vrátit desítkám šťastlivců. Někteří z nich uvedli, že museli podepisovat smlouvy, trpěli fyzické napadání, znásilňování, často nedostávali jídlo a vodu a čelili vyhrožování. Jakékoli záchranné akce ztěžuje nebo komplikuje nedostatečný policejní systém a korupce v Kambodži. Podle různých zpráv jsou mezi pachateli Tchajwanci, Číňané, Thajci a Kambodžané.

Tyto typy operací sídlí především v proslulém přístavním městě Sihanoukville na jihu země. Podobají se takzvaným „kotelnám“, které v Kambodži fungovaly před deseti až dvaceti lety, píše The Diplomat. Tehdy se v Kambodži daleko více angažovali lidé ze Západu.

„Kotelny“ tehdy obvykle provozovali anglicky mluvící Evropané, kteří se rekrutovali z řad batůžkářů a nepoctivců v komunitě emigrantů. Zaměřovali se na bohaté lidi a důchodce ze Západu.

Desítky kanceláří s pevnými telefonními linkami začaly nabízet zahraniční měny a investice na akciových trzích. Tito lidé se tak vědomě rozhodli provozovat nekalé řemeslo a vsadit na to, že starší ročníky oberou o jejich úspory.

Na rozdíl od dob „kotelen“ dnešní operace provozují čínské syndikáty, které do tohoto typu podvodu lákají nic netušící čínsky mluvící lidi. Slibují jim vysoké výdělky, po příjezdu jsou však uneseni a drženi v opevněných areálech, za jejichž zdmi se dějí mnohdy hrozivé věci.

Podle svědectví obětí je běžné bití a mučení elektrickým proudem. Lidé jsou drženi v pokojích ve třetím nebo čtvrtém patře, aby se v zoufalých případech, kdy skočí z okna, zranili, ale nezabili. Za jejich propuštění se po rodinách požaduje výkupné přesahující tisíce dolarů. Mnohé oběti jsou neustále přeprodávány dál.

Nejde jen o investiční podvody, stále lukrativnější jsou romantické podvody a podvody zahrnující online hazardní hry a kryptoměny. Jejich cílem jsou často bohatí Číňané.

Typ lidí, které gangy lákají pro špinavou práci, se výrazně liší od běžného stereotypu chudých, mladých vesničanů, kteří jsou prodáváni do sexuálního otroctví. Naopak jde o mladé, chytré, vzdělané, ambiciózní a technicky zdatné jedince, mezi nimiž bývají také děti.

Mají rodinu a přátele, kterým se po nich stýská a jsou za ně ochotni vyplatit vysoké sumy. Kriminální živly pak zneužívají toho, že tito mladiství za žádnou cenu nechtějí propásnout takto lukrativní nabídku a naivně po ní skočí.

Jak takový nábor mladých lidí vypadá v praxi, popsala pro The Guardian mladá Tchajwanka Jü Tchang. V dubnu ji prostřednictvím Facebooku kontaktoval jakýsi Tchajwanec, který ji našel ve skupině pro lidi hledající práci. Nabídl jí práci v zahraničí v call centru pro online herní průmysl a kasina. Mladá žena byla nejdřív skeptická. Potenciální zaměstnavatel jí ale nabídl osobní setkání a zaplacení zpáteční letenky.

„Nevěřila jsem jim, ale pak jsme se setkali na veřejnosti,“ řekla. Muž vypadal „normálně“, řekla Jü Tchang. Souhlasila, že práci přijme. Na letišti se pak setkala s dalšími lidmi, kteří stejně jako ona našli práci na internetu.

Na letišti v Phnompenhu se s nimi setkali lidé, kteří „tvrdili, že jsou z cestovní kanceláře, ale vypadali jako gangsteři“. Tito agenti vzali skupinám cestovní pasy a tvrdili, že je to kvůli zařízení SIM karet. Doklady už jim ale nevrátili.

„Věděla jsem, že pokud budu chtít zavolat o pomoc, potřebuji SIM kartu,“ sdělila Jü. „V ten moment mě na chvíli napadlo, že nás možná prodají.“

Z telefonů jim gangsteři smazali všechny záznamy o hovorech s obchodníky s lidmi, dodala Jü. Převezli je z letiště do Sihanoukville, kde jim bylo řečeno, že budou spolupracovat na telefonních podvodech. Podmínkou jejich propuštění bylo naverbování dalších lidí a zaplacení 17 000 dolarů. Když jeden z mužů vznesl námitky, zmlátili ho do bezvědomí a dorazili paralyzérem. Jü Tchang poznamenala, že muž zůstává na tchajwanském seznamu pohřešovaných osob.

Jü se však podařilo opatřit si SIM kartu. Zjistila podrobnosti o obchodování s lidmi a našla kontakt na místního politika, kterého přes Facebook požádala o pomoc.

Následujícího dne si pro ni a další oběti na místo přijeli policisté a příslušníci armády. Šéf jim prý nabídl, že jim zaplatí, aby „předstírali, že se nic nestalo“, ale odmítli. Jü Tchang se sice vrátila na Tchaj-wan, dle její slov však v Kambodži zůstává proti své vůli mnohem více Tchajwanců. Sama prý viděla nejméně 50 lidí, kteří s ní pracovali v kanceláři.

Takových administrativních kanceláří a budov bylo prý v oblasti nespočet. „Čím déle tam zůstávali, tím více hrozných věcí slyšeli a viděli a dostávali strach,“ řekla Jü Tchang.

Po návratu na ostrov ji začaly kontaktovat rodiny obětí a potenciálních obětí s prosbou o pomoc. O její interní informace se zajímá také tchajwanská policie. Jü Tchang s návratem na ostrov pomohla zatím osmi lidem.

Tchajwanská policie uvedla, že v souvislosti s obchodováním s lidmi zatkla nejméně 67 osob. V pondělí zadržela 16 lidí, kteří jsou údajně napojeni na místní gangy.

Záchranné úsilí Tchaj-wanu komplikuje jeho chybějící diplomatická přítomnost v Kambodži – vláda této země uznává sporný nárok Pekingu na Tchaj-wan jako provincii. V pátek čínské velvyslanectví vydalo prohlášení, že bude pomáhat „tchajwanským krajanům“, kteří jsou podle něj čínskými občany.

Tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že by „nikdy nezadalo konzulární pomoc jiné zemi“, ale tamní Rada pro záležitosti pevninské Číny uvedla, že v této věci s Čínou komunikuje. Tchajwanská policie kromě jiného hlídkuje na mezinárodním letišti, vyslýchá a varuje cestující do Kambodže.

Kambodžský ministr vnitra Sar Kheng v pátek dodal, že jeho ministerstvo zahájí celostátní kontrolu statusu cizinců pracujících nebo pobývajících v hotelech, pronajatých nemovitostech a kasinech.