Článek
V Ghaně a Keni leží ve skladech insekticidy a moskytiéry, protože američtí úředníci je nepovolili použít v boji proti malárii.
Na Haiti čeká humanitární organizace, která léčí pacienty s HIV, na svolení USA k výdeji léků, jež zabraňují předávání viru mezi matkou a dítětem.
V Myanmaru, kde hrozí hladomor a USA jsou největším dárcem pomoci, podle jednoho humanitárního pracovníka panuje v tomto sektoru „chaos“.
Tak popsala agentura Reuters dopady zmrazené americké finanční pomoci. K tomuto kroku před třemi týdny přistoupil americký prezident Donald Trump. Pozastavil činnost americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID).
List the Washington Post (WaPo) ve vizuálních grafech přiblížil, kam tato pomoc přitéká, jakých oblastí se týká a jak velká vlastně je. Deník přiblížil, jak systém fungoval v roce 2023. Z grafů vyplývá, že USAID v tomto roce dosáhla pomoci v hodnotě 60 miliard dolarů (bilion a čtyři sta čtyřicet miliard korun).
USAID program v číslech (rok 2023)
Program americké agentury pro humanitární rozvoj (USAID) založil v roce 1961 prezident John F. Kennedy. V roce 2023 objem finanční podpory dosáhl hodnoty 60 miliard dolarů.
Třetina z toho šla na zajištění dodávek potravin a zdravotní péče včetně léčby nejrůznějších chorob či prevence proti patogenům jako Ebola (téměř 24 miliard dolarů). Největšími recipienty v této oblasti byly Etiopie, Ukrajina a Somálsko.
Dalších téměř deset miliard šlo na globální bezpečnost. Americké peníze měly zmírnit určité konflikty a napětí či udržet příměří. Washington poslal nejvíce finančních prostředků Izraeli, Egyptu a Ukrajině.
Třetí oblastí, kam Amerika investovala značnou část peněz, byla veřejná správa, kam spadaly protikorupční iniciativy či programy na ochranu demokratických a svobodných voleb. USA na tuto část vyčlenily téměř 18 miliard dolarů. Největším příjemcem byla Ukrajina následovaná Moldavskem a Kolumbií.
Zdroj: Deník Washington Post
Podle OSN je americká vláda největším světovým dárcem humanitární pomoci, ačkoli zahraniční pomoc představovala ve výše uvedeném fiskálním roce 2023 méně než 1 % rozpočtu schváleného americkým Kongresem.
Pro průměrného amerického daňového poplatníka to tak představovalo zhruba 210 dolarů ročně. Jen pro srovnání, na obranu jde z kapes Američana více než 2800 dolarů ročně, připomněl WaPo.
Experti přitom varují, že bez podpory USA by mohlo dojít ke zhroucení již tak nejistého celosvětového úsilí o humanitární pomoc, což by ohrozilo životy milionů lidí. Někteří bývalí vládní úředníci USAID uvedli, že náhlé změny by mohly zároveň ohrozit zahraniční politiku a národní bezpečnost USA.
Války, sucho, nemoci
Washington Post píše, že klíčoví spojenci USA, jako je Ukrajina, Izrael a Egypt, spoléhají na americké peníze při ochraně svých hranic a společných zájmů. Další významní příjemci, včetně Jordánska, Iráku a zemí subsaharské Afriky jsou závislí na americké pomoci v boji proti ničivým důsledkům války, sucha a nemocí.
Odborníci se obávají, že devadesátidenní pozastavení financování nejrůznějších sociálních, bezpečnostních a zdravotních programů by mohlo být zničující zejména pro země na pokraji hladomoru, jako je Súdán. Tamní Světový potravinový program spoléhá na to, že Spojené státy poskytnou více než 60 centů z každého dolaru vydaného na pomoc, dodává WaPo.
Hladomor podle Světového potravinového programu (WFP) hrozí i v Etiopii, která je rovněž největším příjemcem potravinové pomoci z USA. Podle odhadů WFP je tam na nouzovou pomoc odkázáno více než 15 milionů lidí, a to v důsledku dlouholetého sucha, které zničilo úrodu, a ozbrojeného konfliktu v regionu Tigraj.
Experti varují, že bez programu USAID hrozí hned v několika zemích světa hladomor. Takový scénář by mohly očekávat státy jako Súdán, Etiopie či Myanmar. Na snímku hladové děti v Pásmu Gazy.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice právě vydal výjimku, aby se na nouzové potravinové programy nevztahovala Trumpova 90denní pauza v poskytování pomoci, zástupci WFP nicméně uvedli, že se Etiopie i tak ocitla zcela bez pomoci.
Dalším problémem je fakt, že řada humanitárních pracovníků byla propuštěna, protože na ně nejsou peníze.
„Zbavili jste se všech zaměstnanců, veškeré institucionální paměti, veškeré důvěry nejen ve Spojených státech, ale i v desítkách zemí, kde USAID působí,“ řekl listu the New York Times (NYT) Mitchell Warren, výkonný ředitel organizace AVAC, která se zabývá prevencí HIV a která se na peníze z USAID spoléhá z 38 procent.
„Tyto věci se budovaly desítky let, ale zničily se za dva týdny,“ dodal.
Malé organizace, některé s pouhými deseti zaměstnanci, skončily, píše dále NYT s tím, že některé středně velké propustily až 80 procent svých zaměstnanců. Dokonce i velké společnosti - včetně Catholic Relief Services a FHI 360, které patří mezi největší příjemce finančních prostředků z programu USAID - oznámily rozsáhlé propouštění.
Donald Trump tvrdí, že program je rozhazovačný, zkorumpovaný a v mnoha případech není v souladu s americkými zájmy a hodnotami, protože ho řídí „levicoví šílenci“. Čast republikánů prezidenta podpořila s tím, že by Amerika neměla „sytit svět a být jeho policistou“. Podle tohoto tábora zastánců Trumpa a jeho plánu na seškrtání či přímo zrušení USAID je lepší desítky miliard dolarů raději investovat v USA v rámci Trumpova hesla America First (Amerika na prvním místě).
Mnozí experti v „terénu“ nesouhlasí. „Svět je tak propojený a snažit se ho rozdělit na ‚America first‘ a zbytek už v dnešní době nefunguje,“ řekla NYT Rebecca Wolfeová, která 15 let pracovala v neziskové organizaci Mercy Corps financované USAID.
Varuje přitom, že toto „stažení“ ze světa může ublížit samotné Americe. Připomněla, že USAID pomáhá chránit řadu zemí před nemocemi, jakými jsou dětská obrna a spalničky, či potlačovat nebezpečné patogeny jako Ebola či Marburg, které v současnosti „doutnají“ v Ugandě a Tanzanii.
„Jakákoli z těchto hrozeb, pokud by nebyla zvládnuta, by mohla snadno překročit hranice a přistát na americkém pobřeží,“ dodává Wolfeová.
Ambice Číny
Jiní experti vyjadřují obavy, že do tohoto vakua místo USA vstoupí její rival Čína. „V uplynulých desetiletích pomáhala USAID ve světě budovat americký vliv,“ řekla CNN Sherri Goodmanová, generální tajemnice Mezinárodní vojenské rady pro klima a bezpečnost. Dodala, že ústup USA od humanitárních aktivit je „velký dar“ pro Čínu.
Vliv této země v zemích globálního Jihu přitom roste už několik let. Částečně se tak děje prostřednictvím její iniciativy Pásmo a cesta, rovněž nazývané jako Nová hedvábná stezka. Tento program schválený čínským politbyrem v roce 2013 už investoval stovky miliard dolarů do projektů hospodářského rozvoje a infrastruktury v Asii, Africe, Latinské Americe a některých částech Evropy. Čínský vládce Si Ťin-pching se přitom stylizuje do role „přirozeného vůdce globálního Jihu“.
