Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh vyvolává obavy z dalšího rozsáhlého konfliktu na Blízkém východě. Nejdříve Libanonem otřásly exploze pagerů, které zranily asi tři tisíce lidí, v důsledku izraelských vzdušných úderů pak počátkem tohoto týdne zemřelo během jednoho dne asi 500 lidí, denně umírají další.
V pátek pak Izrael podnikl sérii náletů na ústředí Hizballáhu v Bejrútu. Na hnutí se zaměřil ve snaze vrátit do normálu situaci na své severní hranici. Radikálové z Libanonu už téměř rok (od teroristického útoku palestinského hnutí Hamás na Izrael z loňského 7. října a následného izraelského útoku proti Pásmu Gazy) pravidelně ostřelují cíle v Izraeli. V důsledku toho jsou některé vesnice v oblasti trvale evakuované.
Židovský stát Hizballáhu jeho útoky oplácí, což má pak dopady na celý Libanon. Zemi, která se už tak dlouhodobě nachází v hluboké politické a ekonomické krizi.
Řada Libanonců se obává, že země bude kvůli Hizballáhu, jenž má pevné vazby na Írán, vtažena do války s Izraelem, který ostatně nevylučuje pozemní invazi do země. Hnutí zároveň životu v Libanonu rozhodně nedominuje tak silně jako například Hamás v Gaze, o politickou moc se tam dělí více stran.
Proč tedy Libanon - jehož obyvatelstvo vedle muslimských šíitů a sunnitů tvoří zhruba z jedné třetiny i křesťané - jako stát proti Hizballáhu nezakročí? Nekonfliktní vztahy s Izraelem ostatně udržuje i řada dominantně arabských států, jako Jordánsko nebo Egypt.
Politická strana i garant sociálních zařízení
Hizballáh není jen militantní skupina, dokonce možná nejvyzbrojenější nestátní aktér na světě, ale také vlivná šíitská muslimská politická strana.
Už řadu let má silné zastoupení v libanonském parlamentu i vládě. V současnosti ovládá navíc většinu libanonských oblastí, kde žije převaha šíitů, včetně částí hlavního města Bejrútu.
Skupina vznikla v 80. letech uprostřed patnáctileté libanonské občanské války a od roku 1992 ji vede její generální tajemník Šejch Hasan Nasralláh, který je pověstný svým charismatickým vystupováním.
Hrozí Libanonu další válka?
Izraelská armáda vystupňovala své údery proti radikálnímu hnutí Hizballáh v Libanonu. Hrozí na Blízkém východě nová otevřená válka? A jak do eskalujícího konfliktu zapadají výbuchy pagerů v kapsách členů Hizballáhu?
V roce 2009 se strana začlenila do hlavního politického proudu aktualizovaným manifestem, který byl méně islamistický než předchozí vyjadřování hnutí a vyzýval ke „skutečné demokracii“. Popularitu si tím tehdy získal u řady Libanonců, zdaleka jen ne u šíitského obyvatelstva.
Vliv Hizballáhu prostupuje do většiny sfér života Libanonců. Významnou podporu si hnutí získalo i tím, že spravuje rozsáhlou síť sociálních služeb, která zahrnuje infrastrukturu, zdravotnická zařízení, školy a programy pro mládež. Ostatně i proto minulý týden pagery určené pro Hizballáh vybuchovaly například v rukou zdravotníků.
„Je to organizace, která v kontextu rozpadu libanonského státu poskytuje celou řadu veřejných statků a služeb. Dodává lidem generátory na výrobu elektřiny, pitnou vodu, poskytuje a financuje zdravotní péči, vzdělávání, stará se o sběr odpadků,“ popsal v rozhovoru pro Seznam Zprávy bezpečnostní analytik Jan Daniel.
Hizballáh jako teroristická organizace
Spojené státy a mnoho dalších zemí považují Hizballáh jako celek za teroristickou organizaci, která má silné vazby s represivními, protiizraelskými režimy v Íránu a Sýrii.
Evropská unie má umírněnější postoj. Na seznam teroristických organizací zařadila pouze mocné vojenské křídlo hnutí. Rusko pak považuje Hizballáh za legitimní společensko-politickou sílu Libanonu.
Historicky byl Libanon jednou z nejbohatších a rozvinutějších zemí arabského regionu, které neprodukují ropu. Podmínky se tam ale zejména v posledních letech značně zhoršily, což mezi obyčejnými Libanonci ze všech náboženských skupin přiživuje frustraci a hněv vůči politikům.
Od doby, co v roce 2019 zažili téměř totální kolaps libanonské ekonomiky, čelili obyčejní Libanonci problémům. Přibližně 80 procent občanů podle časopisu The Foreign Affairs uvedlo, že dostupnost a ceny potravin jsou v současnosti problém. Složitější je situace také s dostatkem vody, elektřiny a zdravotnické péče.
Všude tam se Hizballáh angažuje a získává si tak podporu běžných Libanonců.
Jediná milice, které zůstaly zbraně
Na druhou stranu i Hizballáh čelí obviněním z účasti na politické korupci, stejně jako další libanonské politické strany. Hnutí se vůči ní vymezuje, ale samo proti ní významně nebojuje, protože mu současné nastavení politické scény vyhovuje.
Libanon svírá ekonomická i politická krize
Kdysi bohatá země prožívá v posledních letech jedno z nejtěžších období své historie, i když už ji netrápí občanská válka jako v 80. letech.
Politické nepokoje, které začaly v roce 2019, skončily prakticky paralýzou státu: K systémové korupci se přidala pandemie covidu-19, pád libanonské libry a obří exploze v bejrútském přístavu v létě 2020.
Odpůrcům Hizballáhu vadí i jeho výrazná vojenská síla, kterou považují za faktor, jenž velmi významně přispívá ke konfliktům uvnitř Libanonu.
Hizballáh byl po občanské válce v letech 1975-1990 jedinou bojující milicí, která si ponechala zbraně. Sloužit mu měly údajně proti Izraeli, který až do roku 2000 okupoval jižní Libanon.
V průběhu let získával Hizballáh zkušenosti, angažoval se v syrské občanské válce a těší se velkorysé podpoře ze strany Íránu. Spolu s Hamásem a jemenskými Húthíi tvoří hlavní opěrné body Teheránu na Blízkém východě.
Západní výzkumné ústavy odhadují, že Hizballáh disponuje 25 tisíci stálých bojovníků a přibližně 20 až 30 tisíci záložníků. Vojenský rozpočet hnutí činí podle dřívějších odhadů amerických představitelů 700 milionů dolarů. Pozice nejsilnější ozbrojené síly v Libanonu mu pomáhá si zajistit i stabilní pozici i v politice.
Všeobecně se uznává, že kdyby Hizballáh chtěl, mohl by národní armádu přemoci, ačkoli se zdá, že skupina dává přednost zachování svého současného postavení silného hráče.
Ve volbách v roce 2022 sice Hizballáh a jeho političtí spojenci ztratili většinu v parlamentu. Od té doby nicméně země nemá prezidenta, nebyla sestavena nová vláda a skupina má nadále své ministry v dočasné vládě.
Roztříštění a náboženské zaměření politické scény v zemi nicméně znamená, že libanonská vláda zůstává slabá, politicky rozdělená a sužovaná korupcí. Výsledkem je, že ani domácí protivníci Hizballáhu nedokážou tuto skupinu zviklat, jak upozorňuje ve své analýze think tank Rada pro mezinárodní vztahy.
Židovskému státu se podle všeho v důsledku současného tlaku už podařilo pozici Hizballáhu výrazně narušit.
„Já si myslím, že Hizballáh je výrazně oslabený. Jak moc oslabený, to nikdo asi momentálně nedokáže dohlédnout, ale myslím si, že tam je třeba znovu poznamenat, že tenhle konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem je dlouhodobý,“ upozorňuje Jan Daniel.