Článek
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve středu zahajuje první slyšení klimatické žaloby mladých Portugalců proti 32 státům čítajícím všechny členské země EU, Norsko, Rusko, Švýcarsko, Turecko a Spojené království.
Šestičlenná skupina Portugalců ve věku od 11 do 24 let žaluje státy, že porušují jejich základní lidská práva, protože nepodnikají dostatečná opatření ke zmírnění klimatické změny. Skupina podporovaná neziskovou organizací Global Legal Action Network (GLAN) požaduje, aby tyto země zásadně snížily emise skleníkových plynů a donutily soukromé společnosti působící na jejich území, aby udělaly to samé na úrovni celých dodavatelských řetězců.
Konkrétně mladí Portugalci a Portugalky podle odbornice na právo životního prostředí Evy Balounové z Ústavu státu a práva AV ČR žalují státy za „porušování jejich práva na život a práva na respektování soukromého a rodinného života“. Tato práva jsou podle Balounové více méně univerzální i pro další klimatické žaloby, případně se k nim přidává i „zákaz diskriminace“ s argumentem, že na mladé generace dopadne klimatická změna více.
„Stěžovatelé namítají, že státy neplní svoje pozitivní povinnosti chránit zmíněná lidská práva a svobody v souvislosti se svými závazky vyplývajícími z Pařížské dohody a dalších dokumentů (třeba na ochranu dětí) nebo principů,“ dodala k tomu pro Seznam Zprávy Balounová s tím, že soud tedy bude posuzovat, jestli státy neplněním závazků porušují i zmíněná lidská práva.
Pokud soud konstatuje, že v souvislosti s klimatickou politikou států skutečně dochází k porušování lidských práv, budou podle Balounové státy povinny tento problém vyřešit. Rozsudky ESLP totiž jsou právně závazné.
Na rozhodnutí soudu může podle AP skupina čekat až 18 měsíců.
K žalobě vedly požáry, vedro a eroze pláže
Žalobu se skupina rozhodla podat v roce 2017 poté, co Portugalsko zasáhly ničivé požáry, při nichž zemřelo přes 100 lidí. „Cítila jsem, že nastal čas pozvednout naše hlasy. Teď, nebo nikdy,“ řekla agentuře AP členka skupiny Sofie Oliveira, které bylo v dané době 12 let.
Nyní je Sofie studentkou vysoké školy a u soudu ve Štrasburku ji vyslyší i s jejím nyní patnáctiletým bratrem. Zbývajícími členy skupiny jsou Catarina, Cláudia, Martim a Mariana, všichni pocházejí z jedné rodiny žijící v centrální části země pravidelně sužované požáry.
Mezi konkrétními příklady ohrožení klimatickou změnou skupina uvádí mimo jiné nemožnost spánku, soustředění se nebo hraní si venku při letních vlnách vedra. Uvádí také, že jedna ze škol, do kterých chodí, se musela zavřít kvůli kouři z požárů.
Sofie a André podle AP pozorují negativní následky změny klimatu například i na pláži Norte poblíž farnosti Costa da Caparica, nedaleko níž žijí. „Pláž byla v době, kdy bylo Andrého otci 15 let, dlouhá asi kilometr. Teď je kvůli pobřežní erozi dlouhá jen zhruba 300 metrů,“ popsala AP jeden z důvodů, který Andrého přiměl připojit se k žalobě.
Vlády, na které je žaloba směřovaná, podle Gerryho Listona požadavky skupiny zlehčují a odporují všem argumentům a aspektům případu. „Nevidí klima jako prioritu,“ dodala k tomu Sofie, zatímco podle Andrého se státy chovají „povýšeně“.
Například portugalská vláda sice souhlasí, že lidská práva a úroveň životního prostředí spolu souvisí, ale trvá na tom, že „svými kroky usiluje o splnění svých mezinárodních závazků v této oblasti a nelze jí nic vytknout“.
Své vlády žalují i švýcarské babičky a jeden Francouz
Středeční soud je podle Balounové výjimečný tím, že žaloba míří na mnoho států a že k němu dochází i přesto, že se stěžovatelé nejdřív neobrátili na vnitrostátní soudy. V tomto ohledu jde o vůbec první takový případ u ESLP.
Vůbec prvním slyšením klimatické stížnosti u ESLP je nicméně spor iniciovaný skupinou švýcarských seniorek (KlimaSeniorinnen), které žalují vládu své země, že nedělá dost pro zamezení zvýšení globální teploty o 1,5 °C ve srovnání s předindustriální érou.
Skupina žen podporovaná švýcarskou odnoží Greenpeace tvrdí, že klimatická změna přímo ohrožuje jejich zdraví při vlnách veder, kdy navíc nemohou normálně fungovat a žijí v „klimatickém lockdownu“.
K evropskému soudu se případ dostal po zhruba šesti letech procesů napříč švýcarským soudním systémem letos na jaře.
Podobně je na tom i historicky druhá „klimažaloba“, kterou ESLP vyslyšel týž den. V jejím čele stojí francouzský europoslanec a bývalý starosta Damien Carême, který si stěžuje, že pobřežní oblast poblíž Calais ohrožuje zvyšování mořské hladiny a do roku 2030 může být potopena.
Klimatická změna tak podle něj ohrožuje jeho život i zdraví. Podobně jako švýcarské seniorky proto tento 62letý muž žádá po francouzské vládě přísnější opatření na snížení emisí.
Carême při sérii vnitrostátních procesů zaznamenal částečný úspěch, když v roce 2021 soud ve Francii nařídil vládě, aby provedla „veškeré kroky nezbytné k dosažení klimatických cílů“. K tomu ale podle bývalého starosty nedošlo, a proto žádá nápravu od ESLP.
V Nizozemí už jedna žaloba uspěla
Portugalské skupině podle AP dává naději i úspěšná žaloba proti nizozemské vládě podaná u domácích soudů. V roce 2019 dal tamní Nejvyšší soud za pravdu neziskové organizaci Urgenda a rozhodl, že vládní cíl snižování emisí odporuje zákonům, protože je nízký.
Vláda následně rozhodla, že do roku 2030 vypne uhelné elektrárny, a přijala další opatření.
