Článek
V Montrealu po dvou týdnech skončila konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15). Navzdory obavám ochránců přírody, že z ní nic nevzejde, nebo bude výsledek velmi nekonkrétní, vznikla historicky první globální dohoda s cílem chránit biodiverzitu, tedy druhovou rozmanitost.
Hlavním cílem je do roku 2030 zajistit, aby 30 % pevniny a moří (dohromady, nikoliv 30 % z každého) mělo nějakou formu ochrany. V současnosti je přitom podle agentury AP chráněno asi 17 % pevniny a 10 % moří.
Kromě toho se celkem asi 200 zemí shodlo na financování projektů pro ochranu biodiverzity v chudších zemích bohatšími státy, přičemž bohaté země mají do roku 2025 tímto způsobem přispívat 20 miliardami dolarů ročně.
Summit v Montrealu začal o dva roky později, než bylo původně v plánu. Konference se měla původně konat v Číně, což v roce 2020 nevyšlo kvůli pandemii. Stejně tak v roce 2021 summit překazila protipandemická opatření, načež Čína ze stejných důvodů nezvládla setkání zorganizovat ani v definitivním termínu. Státy se tak nakonec dohodly, že Číně nechají pořadatelství, ale přesunou událost do Kanady.
Podle environmentálního experta Vojtěcha Koteckého, který vyjednávání dlouhodobě sleduje, ochránci přírody od konference v Montrealu neměli velká očekávání. „Dopadlo to lépe, než jsem původně čekal. Smlouvu ještě sice nelze považovat za obdobu Pařížské dohody, ale jsou v ní některá důležitá konkrétní čísla, což nebylo samozřejmostí,“ řekl Kotecký Seznam Zprávám.
Kromě výše zmíněných pozitiv Kotecký na twitteru vyzdvihl závazek během dekády snížit úniky nadužívaných živin (dusíku a fosforu) do půdy, řek a moří o 50 %. Jestli se dá dohodě něco vytknout, je to nekonkrétnost v některých dalších bodech, což se ale podle Koteckého očekávalo.
Jakým způsobem budou závazky naplňovány na úrovni jednotlivých států, zatím není vůbec jasné.
Například v Česku je podle Koteckého chráněno asi 22 % území, přijetí dohody ale neznamená, že do roku 2030 by mělo být chráněno celých 30 %. „Samozřejmě se musí vzít v potaz podmínky jednotlivých států. Je jasné, že jiné možnosti bude mít třeba Alžírsko, kde velkou část pokrývá neobydlená poušť, a jiné zase hustě obydlené Nizozemsko,“ řekl odborník s tím, že cílem je dosáhnout 30 % globálně, a ne pro každou zemi zvlášť.
Dohoda, stejně jako řada dalších podobných závazků, není právně závazná, což znamená, že její plnění není vymahatelné.
Fakt, že se 200 zemí poprvé shodlo na společné cestě za ochranou přírody, je nicméně podle Koteckého důležitý sám o sobě. Konkretizace jednotlivých bodů a způsobů, jak cílů dosáhnout, může ještě trvat, přesto ale podle Koteckého summit potvrdil, že se živá příroda stává jedním z úkolů globální diplomacie.
Nakonec Kotecký připomněl, že na summitu vyjednávalo v rámci předsednictví za celou EU Česko. „Česko se stalo jedním z klíčových států na velkém globálním summitu. Na chvíli jsme se stali supervelmocí,“ napsal ochránce přírody.
