Článek
Libanon a Izrael obdržely konečný návrh dohody o námořní hranici zprostředkovaný Spojenými státy, který splňuje všechny jejich požadavky, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjednavače obou zemí.
Izraelský premiér Jair Lapid později oznámil, že oba státy dospěly k „historické dohodě“ a že ji má ve středu posvětit izraelská vláda. Libanonský prezident Michel Aún uvedl, že návrh dohody je uspokojivý, a doufá, že ji země stvrdí co nejdříve. Finální stanovisko hodlá konzultovat s premiérem a předsedou parlamentu.
„Pokud vše půjde dobře, úsilí Amose Hochsteina by mohlo bezprostředně vést k historické dohodě,“ řekl v úterý ráno agentuře Reuters hlavní libanonský vyjednavač Iljás bú Saab s odkazem na amerického zprostředkovatele.
Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Hulata, který vedl izraelský vyjednávací tým, se k záležitosti vyjádřil podobně. „Všechny naše požadavky byly splněny, změny, které jsme požadovali, byly zahrnuty. Ochránili jsme bezpečnostní zájmy Izraele a jsme na cestě k historické dohodě,“ uvedl v prohlášení.
Izraelský premiér Lapid později uvedl, že Libanon a a Izrael dospěly k historické dohodě o námořní hranici. „Jedná se o historický úspěch, který posílí bezpečnost Izraele, přinese miliardy do izraelské ekonomiky a zajistí stabilitu naší severní hranice,“ uvedl Lapid. Dohoda bude ve středu podle něj předložena ke schválení bezpečnostnímu kabinetu a vládě, než ji posoudí parlament.
Libanon v krizi
Libanon prožívá v posledních letech jedno z nejtěžších období své historie. Politické nepokoje, které začaly v roce 2019, skončily prakticky paralýzou státu: K systémové korupci se přidala pandemie covidu-19, pád libanonské libry a obří exploze v bejrútském přístavu v létě 2020.
Izrael a Libanon neudržují diplomatické vztahy a jsou technicky dlouhodobě ve válečném stavu. Oba státy si nárokují zhruba 860 kilometrů čtverečních Středozemního moře jako svou výlučnou ekonomickou zónu. Dohoda by vyřešila územní spor v oblasti, kde Libanon hodlá těžit zemní plyn, a v blízkosti vod, kde Izrael již nalezl komerčně využitelné množství uhlovodíků, píše Reuters.
Hizballáh, libanonská politická strana a šíitská milice podporovaná Íránem, pohrozila Izraeli použitím síly v případě, že by začal těžit zemní plyn v blízkosti sporné oblasti dříve, než to bude umožněno Libanonu v jeho námořní zóně.
Agentura Reuters s odkazem na dva nejmenované libanonské zdroje píše, že Hizballáh dal nynější dohodě zelenou. Podle jednoho z těchto zdrojů hnutí s podmínkami dohody souhlasí a považuje ji za hotovou věc.
Hochstein vedl poslední týden intenzivní rozhovory poté, co předložil návrh, který byl v té době označován za konečný a jehož cílem bylo urovnat spor o kontrolu nad řadou plynových polí u pobřeží Izraele a Libanonu.
Aún již dříve uvedl, že dohoda by neznamenala „partnerství s Izraelem“. „Vyhýbáme se tím jisté válce v regionu,“ uvedl podle Reuters minulý týden libanonský premiér Nadžíb Míkátí.
