Harvard má problém: přijímání dětí absolventů. Zvýhodňuje bílé uchazeče

Advokátní skupiny hájící práva menšin zveřejnily petici adresovanou americké vládě. Žádají konec „nadržování“ určitým studentů při přijímání na prestižní Harvardskou univerzitu, uvedla BBC.

Politika přijímání nových uchazečů na základě jejich rodinné příslušnosti a vztahu s univerzitou na úkor jiných etnických skupin je podle nich nezákonná.

Stížnost sepsali aktivisté několik dnů poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl, že označí „affirmative action“ neboli „pozitivní diskriminaci“ za protiústavní.

V reakci na rozhodnutí soudu advokátní nezisková organizace Právníci pro lidská práva z Bostonu podala na Harvard federální stížnost americkému ministerstvu školství. Univerzita se podle nich dopustila nelegálních praktik, když během přijímacích řízení zvýhodňovala stovky převážně bílých studentů na základě toho, z jaké rodiny pocházeli.

Žádají ministerstvo školství, aby prošetřilo přijímací řízení na Harvardu a v případě, že by se prokázaly diskriminační praktiky, nařídilo okamžitou nápravu s podmínkou, že neučiní-li tak, přijde o federální peníze.

Stížnost cituje studii zveřejněnou Národním úřadem pro ekonomický výzkum. Think-tank ve své zprávě tvrdí, že bezmála 70 procent uchazečů o studium na Harvard, kteří jsou přijatí na základě své rodinné příslušnosti, jsou bělochy. Oproti běžným uchazečům jsou tito „uchazeči s dědictvím“ přijati šestkrát až sedmkrát častěji. V textu dále stojí, že více jak 43 procent bílých studentů jsou úspěšní sportovci, děti z rodin, které už několik generací studují na univerzitě nebo děti zaměstnanců Harvardu.

Uvádí také, že jsou uchazeči přijímáni „bez ohledu na kvalifikaci nebo zásluhy“, a že jsou „systematicky znevýhodnění studenti jiných etnik“.

„Neexistuje automatický nárok studovat na Harvardu,“ prohlásil šéf Právníků za lidská práva Ivan Espinoza-Madrigal.

Ve svém projevu odkazoval také na dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu. „Nejvyšší soud se postavil za eliminaci rasové diskriminace, to ale znamená veškeré,“ dodal.

K námitkám advokátních skupin se vyjádřila také řada amerických zákonodárců.

Například demokratka Barbara Lee na twitteru zveřejnila příspěvek, ve kterém iniciativu podpořila. „Pozitivní diskriminace pro bílé Američany stále existuje. Jmenuje se ‚přijetí na základě původu‘“.

O nutnosti změnit poměry na vysokých školách hovořil také republikánský senátor za Jižní Karolínu Tim Scott, informovala agentura AP.

Harvard odmítnul na stížnost reagovat. Novináře odkázal na své prohlášení z minulého týdne, které reagovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ohledně affirmative action. Univerzita napsala: „Na naší škole budeme nadále vítat všechny lidi, nehledě na jejich rodinné pozadí, bohatství, či barvu pleti.“

Podle informací univerzity se „class of 2027“, skládá z 15 procent z Afroameričanů, 11 procent z Latinoameričanů, z bezmála 30 procent z Američanů s asijskými kořeny, skoro 3 procent původních obyvatel Ameriky a původních obyvatel Havaje. Bílý Američané tvoří více než 40 procent, napsala CNN.

Agentura AP zveřejnila průzkum, kterému podrobila část nejprestižnějších amerických univerzit. Vychází z něj, že napříč spektrem tvoří přijatí „studenti s dědictvím“ od čtyř až po 23 procent studentů na univerzitách.

Na univerzitách jako Notre Dame, Cornell, USC a Dartmouth převyšují jejich počty afroamerické studenty.

Přijetí na základě rodinného statusu zakázalo už několik univerzit, včetně University of California. Praktiku zakázaly také všechny instituce ve státě Colorado.

Nicméně tito studenti stále tvoří skoro čtvrtinu nově přijatých studentů na nejprestižnějších amerických školách z takzvané „Ivy League“. Podporovatelé této praktiky hovoří o tom, že proces vytváří silnou komunitu absolventů a velkou dárcovskou základnu.