Článek
Palestinští teroristé propustili na svobodu dalších osmi rukojmích. Všechny drželi v zajetí v Pásmu Gazy od útoku na Izrael ze 7. října 2023, tedy celých 482 dní. Židovský stát výměnou propustí další desítky palestinských vězňů, včetně těch odsouzených na doživotí.
Pokračují tak výměny, které jsou součástí příměří mezi Izraelem a Hamásem, které začalo platit 19. ledna.
Na svobodu se už dopoledne dostala dvacetiletá vojačka Agam Bergerová. O pár hodin později ji následovalo dalších sedm lidí.
V této skupince byla i devětadvacetiletá Arbel Jehudová, jejímž propuštěním Izrael podmiňoval pokračování příměří. Ven z Gazy se dostal také osmdesátiletý civilista Gadi Moses a pět zadržovaných občanů Thajska.
Předání druhé skupiny Červenému kříži provázely zmatky. Místo obklopily davy lidí a když se rukojmí přesunovaly k vozům, které je měly odvézt, lidé se přetlačovali a strkali do sebe. Propuštění měli potíže dostat se k cíli.
Zmatky následně odsoudil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, mluvil o „šokujících scénách“. „Jde o další důkaz nepředstavitelné brutality teroristické organizace Hamás,“ uvedl Netanjahu. Vyzval zprostředkovatele příměří, aby zajistili, že se nic podobného nebude opakovat.
Arbel Jehudová
Arbel Jehudová.
Bez jejího propuštění by příměří mohlo úplně skončit. O víkendu při předchozí výměně palestinští teroristé propustili čtyři vojačky, což odporovalo ujednání, podle něhož se měly dostat domů nejprve všechny izraelské civilistky. Židovský stát pak načas přestal plnit i svou část dohody a přestal pouštět palestinské civilisty na sever Pásma Gazy.
Jehudová není v zajetí Hamásu, ale Palestinského islámského džihádu, další teroristické organizace působící v Gaze. Její představitelé Jehudovou údajně považovali za vojačku, a tak za její svobodu požadovali propuštění většího počtu palestinských vězňů. Nakonec ale teroristé souhlasili s jejím zařazením mezi civilisty, shrnul izraelský server Times of Israel.
Jehudovou teroristé zadrželi v jejím domě v kibucu Nir Oz poblíž hranic s Gazou. V té době jí bylo 28 let. Spolu s ní byl unesen i její partner Ariel Cunio, který zůstává v zajetí.
Nezvěstný byl několik měsíců i její bratr Dolev. V červnu se ale našly v Nir Oz jeho ostatky, teroristé unesli nebo zabili asi čtvrtinu obyvatel kibucu.
Kolik zbývá v Gaze rukojmích?
V Pásmu Gazy podle izraelských údajů zůstává 87 rukojmích. U 34 z nich se už před začátkem příměří v neděli 19. ledna 2025 předpokládalo, že jsou po smrti. Později Izrael informoval, že od Hamásu obdržel dokumenty, ve kterých tvrdí, že osm z rukojmí, kteří měli být propuštěni během příměří, už zemřelo.
Teroristé z palestinského Hamásu a dalších hnutí 7. října 2023 a v dalších dnech podle izraelských údajů do Pásma Gazy unesli 251 lidí, Izraelců i cizinců (např. Thajců pracujících v izraelských továrnách), z toho 200 mužů a 51 žen.
Od únosu do letošního příměří se vrátilo do bezpečí 117 lidí, z toho 105 v rámci výměn mezi Hamásem a Izraelem, osm zachránila izraelská armáda a čtyři propustil Hamás jednostranně. Do Izraele bylo navráceno 40 těl unesených, z toho tři zemřeli v důsledku palby izraelských vojáků.
V první den letošního příměří Hamás propustil tři ženy, o týden později následovaly další čtyři ženy.
Arbel Jehudová se tento týden objevila na videovzkazu, který zveřejnil profil na sociální síti Telegram spřízněný s Palestinským islámským džihádem. Jehudová na sobě měla šedé tílko a tmavou mikinu s kapucí.
„Má rodino, jsem v pořádku. Nesmírně mi chybíš a doufám, že se k tobě brzy vrátím, stejně jako dívky, které byly propuštěny,“ odkázala se na sobotní propuštění čtyř izraelských vojaček.
Skupiny na ochranu lidských práv a odborníci na mezinárodní právo upozorňují, že videa s rukojmími, jako je toto, většinou vznikají pod nátlakem a uvedená prohlášení bývají vynucená.
Agam Bergerová
Agam Bergerová.
Rodiče viděli Agam Bergerovou před únosem naposledy 5. října 2023, kdy ji přivezli na základnu Nachal Oz, kde jako dvacetiletá nastoupila na svou vojenskou službu.
Rok předtím strávila v předvojenském programu a čekala na úkol. Armáda jí přidělila pozici vojáka-pozorovatele, jde o vojáky, jejichž úkolem bylo sledovat dění v Pásmu Gazy a hlásit podezřelou aktivitu.
V den útoku jim Bergerová zavolala z telefonu kamarádky, ten svůj si zapomněla, protože běžela do bezpečí. Na základně 7. října 2023 už v půl sedmé houkaly sirény. Její kamarádka Širat Jam Amarová byla při útoku Hamásu na základnu zavražděna. Bergerová se ještě rodičům ozvala s tím, že na ně „teroristi střílejí, ale ona se nebojí“.
Základna Nachal Oz
Základna byla sídlem čistě ženské jednotky 414, která měla za úkol bedlivě pozorovat dění v Pásmu Gazy. Většina žen plnila základní vojenskou službu a trávila hodiny sledováním záznamů z bezpečnostních kamer v Pásmu Gazy, kde hledala známky po podezřelé činnosti, nebo vyhodnocováním dat z pohraničních senzorů.
Vojačky také v měsících před 7. říjnem 2023 - jak později vypověděly v četných rozhovorech - spatřily nezvyklou aktivitu. Viděly například členy Hamásu, kteří vypadali jako příslušníci speciálních jednotek, jak hlídkují okolo pohraničního plotu a pečlivě zkoumají izraelské pozice. Viděly i cvičení teroristů, třeba s maketou izraelského tanku.
Informace předaly dál, ale izraelské zpravodajské služby je prý špatně vyhodnotily.
V den útoku 7. října se základna Nachal Oz stala jedním z prvních míst, na které Hamás zaútočil. Ačkoli se nachází jen asi kilometr od Pásma Gazy, většina vojáků na místě nebyla ozbrojených.
Základnu napadly stovky teroristů, podle deníku The Times of Israel s nimi asi tři hodiny bojovali čtyři izraelští vojáci do posledního náboje. Pozdější vyšetřování ukázalo, že Hamás zaútočil na velicí centrum jedovatou hořlavou látkou a uvěznil tak vojáky na čas vevnitř. Na základně během útoku zemřelo celkem 66 izraelských vojáků.
Další kontakt mezi rodiči a Agam Bergerovou proběhl díky propuštěné rukojmí Agamě Goldsteinové-Almogové, která byla v Gaze zajata s dcerou a dvěma syny. Bergerová jí před propuštěním dala telefonní čísla rodičů. Goldsteinová-Almogová jim řekla, že „jejich dcera se hodně modlí, dodržuje šabat a je v dobré náladě navzdory všemu špatnému.“
Bergerová si prý v zajetí krátila čas zaplétáním vlasů. „Splétání vlasů zajatců se stalo symbolem tiché síly a odolnosti,“ popisuje web All Israel News. „Agam nám zapletla vlasy, než jsme odešly. Připadalo mi, jako by nám dávala kus své síly,“ vzpomínala jedna z rukojmích.
Ze zajetí byla propuštěna ve čtvrtek dopoledne. Ozbrojení teroristé z Hamásu ji před předáním Červenému kříži tak jako v případě předchozích vojaček ukázali na pódiu. Od Červeného kříže si ji pak převzala izraelská armáda a krátce nato se Agam setkala s rodinou.
Gadi Moses
Gadi Moses.
I Gadi Moses byl unesen z kibucu Nir Oz, v zajetí se dožil osmdesáti let. Teroristé spolu s ním unesli i jeho bývalou manželku Margalit, která byla ale propuštěna už během prvního příměří na konci roku 2023. Jeho partnerku Efrat Katzovou Hamás zastřelil, její dceru a dva vnuky unesl a pak propustil.
V prosinci 2023 se Gadi Moses objevil na videu natočeném Hamásem, kde žádal izraelskou vládu, aby dojednala jeho propuštění.
Moses je mírový aktivista, který dlouhodobě hájil práva Palestinců, a také mezinárodně uznávaný agronom. Kvůli své profesi cestoval po celém světě, specializoval se na pomoc třetímu světu s trvale udržitelným zemědělstvím.
„Byl i v Egyptě a Jordánsku, v Asii, obou Amerikách… s Margalit se rozešli ve vysokém věku, nyní žil s Efrat Katzovou,“ líčila v rozhovoru pro Seznam Zprávy Efrat Machikawaová, neteř jeho bývalé manželky.
Jeho současná žena, o níž mluvila Efrat Machikawaová jako o andělské bytosti, bohužel řádění teroristů nepřežila – teroristé ji táhli na voze, pak ale začali utíkat před izraelskou armádou. Žena se snažila předstírat, že je mrtvá, jeden z útočníků ji ale pro jistotu zastřelil.
Větší štěstí měly děti Margalit a Gadiho, které také žijí v jednom z kibuců. Zamkly se v krytu a čekaly dlouhých 12 hodin, než je přišla osvobodit izraelská armáda.
Gadi se rozhodl z krytu vyjít a pokusil se s teroristy vyjednávat. „Mluví trochu arabsky, navíc si myslel, že oni jsou přece staří lidé a malé děti, že je nechají jít. Nabídl jim peníze, neuvědomil si ale, že to jsou zrůdy, ne lidé.“
„Není žádný jazyk pro komunikaci s terorismem, to jsou jiné bytosti. Mluvíme o nich jako o zvířatech, tohle ale nedělají ani zvířata,“ říkala Efrat, podle níž překonávají zvěrstva Hamásu lidskou představivost.
Thajští rukojmí
Vedle izraelských rukojmích se na svobodu dostalo také pět Thajců: Pongsak Thaenna, Sathian Suwannakham, Watchara Sriaoun, Bannawat Seathao a Surasak Lamnao. Izraelská média informovala o zvláštním oddělení v jedné z nemocnic ve středním Izraeli, která propuštěné Thajce přijme. Thajské restaurace v Tel Avivu se pak připravovaly na to jim uvařit jejich oblíbená jídla.
Jedním z propuštěných se stal 37letý dělník Pongsak Thaenna. Jeho otec Wilart Thaenna se deníku The Wall Street Journal loni svěřil, že se za svého syna každou noc modlí. V prvních týdnech po 7. říjnu objížděl vesnice poblíž kambodžských hranic a snažil se najít někoho, kdo má přátele či příbuzné v Izraeli, aby ho mohl požádat o hledání ztraceného syna. Později naléhal na thajskou vládu, aby urychlila vyjednávání o propuštění rukojmích. Pongsak Thaenna je otcem 15leté dcery.
V Izraeli pracovaly v době útoku Hamásu desítky tisíc thajských dělníků, i proto byli Thajci nejpostiženější skupinou cizinců. 24 thajských rukojmích bylo propuštěno během dohody o příměří v listopadu 2023.
Kromě nich zůstává v zajetí v Gaze ještě Nattapong Pintová. Další dva unesení Thajci jsou podle informací thajského ministerstva zahraničí po smrti. Všichni byli uneseni z farem v jižním Izraeli, kde hojně pracují gastarbeitři ze zemí jihovýchodní Asie.
AKTUALIZACE: Přidali jsme informace o propuštění dalších zadržovaných včetně občanů Thajska.
