Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Palestinské teroristické hnutí Hamás ve čtvrtek předalo Izraeli těla čtyř rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Podle něj se jedná o třiaosmdesátiletého Odeda Lifšice a o Širi, Ariela a Kfira Bibasovy – matku se dvěma syny. Čtyřletý Ariel a ani ne roční Kfir byli vůbec nejmladšími lidmi, které teroristé z Hamásu unesli.
Hamás už v roce 2023 oznámil, že Širi a oba chlapci zemřeli při izraelském útoku, ale židovský stát to nikdy nepotvrdil, i když vyjádřil „vážné obavy“ o jejich osud.
Teroristé i během čtvrtečního předání vinili ze smrti všech čtyř rukojmích Izrael. Na místě rozmístili propagandistické plakáty nelichotivě vyobrazující izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a označili ho za válečného zločince.
Bibasovi se stali jedněmi z nejznámějších rukojmích. Rodina se stala symbolem brutality Hamásu, už v době útoku se rozšířilo video z kibucu Nir Oz, kde rodina žila. Na záběrech byla vidět Širi Bibasová, jak svírá v náručí své syny a teroristé je odvádějí pryč.
Otec rodiny Jarden, kterého teroristé drželi jinde než zbytek rodiny, byl z izraelského zajetí propuštěn už před třemi týdny. V zajetí byl kvůli nejasnému osudu rodiny terčem posměšků a psychického týrání ozbrojenců.
Rodina Bibasových před únosem do Pásma Gazy.
Psychické týrání otce
Rodina byla rozdělena už bezprostředně po únosu, což potvrzovali i rukojmí, kteří byli propuštěni při prvním příměří na konci roku 2023.
Patří mezi ně Nili Margalitová, která viděla Jardena naposledy těsně před propuštěním 30. listopadu 2023. Strážný Hamásu jí prý nařídil, aby řekla Jardenovi, že jeho žena a děti jsou mrtvé. Nikdo nevěděl, jestli je toto tvrzení pravdivé, nebo se jedná jen o „psychologickou hru“.
Margalitová to prý „odmítla udělat“ a sdělila mu, že „pokud chtěl Jardenovi říct tak hroznou větu, pak je to on, kdo se musí podívat do očí a říct mu to“.
Hamás nakonec Jardenovi zprávu skutečně předal a následně zveřejnil video zdrceného otce. „Myslela jsem si, že ho ztrácím, protože jsem nevěřila, že to snese a přežije to, co mu řekli,“ reagovala tehdy Jardenova sestra Ofri Bibas-Levyová. Dodala, že na svého mladšího bratra myslí „každou vteřinu svého dne“.
Rodina si uchovávala naději do poslední chvíle
Rodina dlouho žila v nejistotě, zda jsou její blízcí naživu. „Nevědět je tak moc těžké, že se mi chce někdy jen křičet,“ řekla před časem Ofri americké televizi NBC. „Prostě mi to řekněte, i kdyby to byla ta nejhorší možnost.“
Kfir se stal jedním z největších symbolů celého konfliktu. Fotka rudovlasého chlapce svírajícího růžového slona je vylepená na sloupech veřejného osvětlení, ve výlohách obchodů a objevuje se na sociálních sítích a webech po celém Izraeli.
Kfir Bibas před únosem do Pásma Gazy.
Ostatní dětští rukojmí přitom byli osvobozeni výměnou za palestinské vězně už během týdenního příměří v listopadu 2023. Obavy tedy přetrvávaly a naděje zůstala.
Symbolem naděje se stalo i nalezení Kfirova slona v kibucu Nir Oz. Rodina růžového plyšáka objevila v rohu dětského pokoje jen pár dní před podepsáním aktuálního příměří. „Bylo to opravdu emotivní, doufejme, že je to dobré znamení… možná,“ řekla Bibas-Levyová.
Rodina si uchovává naději do poslední chvíle. „Pokud máme obdržet tu strašnou zprávu, musí to projít důkladnými oficiálními kanály, jakmile budou provedeny všechny identifikační procedury,“ napsala v prohlášení, které zveřejnilo izraelské Fórum rodin rukojmích a pohřešovaných.
„Žádáme, abyste se zdrželi kondolencí za naše blízké, dokud nepřijde potvrzení po konečné identifikaci,“ vyzvala rodina.
