Hamás kazí Rusům plán. Chválí Putina, kterého se Kreml snaží neušpinit

Ruský postoj k válce v Izraeli zůstává i tři týdny po jejím začátku neutrální. Ačkoliv se Moskva vyhýbá ráznějším prohlášením odsuzujícím kroky některé ze stran, ve čtvrtek tamní diplomacie přijala delegaci Hamásu. Zástupci palestinské radikální organizace zamířili do Ruska poprvé od teroristických útoků na Izrael ze 7. října, za nimiž stojí právě Hamás.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že jednání se týkala propuštění rukojmích, kteří jsou od útoků drženi v Pásmu Gazy. Návštěvu představitelů hnutí v Moskvě rázně odsoudil Izrael, který vyzval k jejich okamžitému vyhoštění.

Podobně jako Kreml i jím kontrolovaná média se vyjadřují k návštěvě Hamásu vlažně. Nynější návštěvu prezentují zejména ve světle jednání o návratu zajatých ruských občanů a diplomatického umu Moskvy.

Na schůzce se zástupci Hamásu v Moskvě strany jednaly o evakuaci Rusů z Pásma Gazy a propuštění ruských občanů zajatých islamistickou skupinou, přibližuje státní deník Lenta.

Nezávislý deník Kommersant pak rámuje celou schůzku jako předvolání delegace kvůli držení ruských občanů. „Palestinských radikálů se ruské ministerstvo zahraničí dotazovalo na situaci rukojmích,“ píše list v perexu.

Na straně druhé Hamás jednání o návratu rukojmích ve svých zprávách o návštěvě Moskvy ani nezmiňuje. Namísto toho uvádí, že palestinská delegace vysoce ocenila postoj ruského prezidenta Vladimira Putina a ruské diplomacie k aktuální situaci, přiblížila ruskojazyčná mutace BBC.

Ruská státní média se přitom snaží postavu ruského prezidenta s návštěvou nemíchat. Tiskové agentury RIA Novosti a TASS kladly důraz na fakt, že Putin se s představiteli Hamásu nepotká.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak podle státní rozhlasové stanice Vesti zdůraznil důležitost interakce se všemi stranami izraelsko-palestinského konfliktu.

Moskva se v těchto dnech totiž snaží napasovat do role diplomatického prostředníka, který by mohl konflikt na Blízkém východě vyřešit. Putin už na začátku října prohlásil, že Moskva může pomoci díky svým přátelským vazbám jak s Izraelem, tak s Palestinci, a dodal, že „nikdo nás nemůže podezírat, že hrajeme na jednu stranu“.

Tento příběh prosazují i ruské sdělovací prostředky. „Rusko je schopno sehrát významnou roli při ukončení války v Pásmu Gazy a poskytování pomoci enklávě,“ citovala RIA Novosti člena Hamásu Hussama Badrana.

Izraelští představitelé přitom roli Moskvy v jednáních zpochybňují. Mluvčí ministerstva zahraničí na sociální síti X obvinil Moskvu, že pozváním palestinských radikálů podporuje zvěrstva spáchaná bojovníky Hamásu.

Ruské ministerstvo zahraničí pak uvedlo, že při aktuálních jednáních dala ruská strana najevo podporu vytvoření palestinského státu „v hranicích z roku 1967“ a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě. V roce 1967 během šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém.

Delegaci hnutí vedl jeden z čelných představitelů Hamásu Músá abú Marzúk, sdělila Moskva. Za ruskou stranu s Palestinci jednal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov.

Cesty Hamásu do Ruska ale podle něj nejsou výjimkou. Rusko totiž na rozdíl od mnoha jiných států dlouhodobě udržuje s hnutím kontakty. Současná návštěva je ale první od 7. října, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na jih Izraele a zabili tam podle izraelských úřadů 1400 lidí.

Při útoku Hamásu na Izrael zemřelo nejméně 20 ruských občanů, uvedl ruský velvyslanec v Izraeli Anatolij Viktorov. Mezi rukojmími drženými v Gaze jsou podle něj tři lidé s ruským i izraelským občanstvím. Hnutí později podle serveru Politico oznámilo, že nepropustí rukojmí, dokud nebude sjednáno s Izraelem příměří.

Rusko pak v pátek poskytlo podle státní agentury TASS půdu pro setkání představitelů Hamásu s jejich íránskými protějšky.

Náměstek íránského ministra zahraničí Alí Bágherí Kaní jednal s Músou abú Marzúkem o příměří mezi Palestinci a Izraelem. Právě Teherán vystupuje dlouhodobě jako jeden z nejbližších spojenců Hamásu a je velmi nepřátelský vůči Izraeli.

Schůzka představitelů Íránu a Hamásu v Moskvě pravděpodobně vyvolá odsouzení Izraele, podobně jako čtvrteční jednání, předpokládá agentura AP.