Článek
Haitská opozice, která neuznává současnou hlavu státu Ariela Henryho, v neděli zvolila dočasným prezidentem této karibské země někdejšího guvernéra haitské centrální banky Fritze Alphonse Jeana.
Ariel Henry vede Haiti jako premiér i prezident od loňského léta, kdy byl zavražděn haitský prezident Jovenel Moïse.
Pětašedesátiletého někdejšího guvernéra haitské centrální banky Fritze Alphonse Jeana zvolila na schůzce v jednom z haitských hotelů samozvaná Přechodná národní rada (CNT), která zastupuje různé organizace, hnutí a strany, včetně pravicové strany Tèt Kale (což v haitské kreolštině znamená holohlaví). K této straně patřil i prezident Moïse. Z hlasování vysílaného v přímém přenosu na sociálních sítích vzešel i dočasný premiér, jímž byl zvolen bývalý senátor Steven Benoit.
Jean a Benoit by se měli podle záměru CNT úřadu ujmout 7. února. Henryho vláda ale CNT neuznává a tvrdí, že nové vedení země musí vzejít z voleb. Ty slíbil Henry uspořádat do konce letošního roku, ještě předtím ale chce svolat ústavodárné shromáždění, které má sepsat novou ústavu.
Moïse byl zastřelen loni v noci na 7. července doma na předměstí metropole Port-au-Prince komandem kolumbijských žoldnéřů. Kdo akci zosnoval zatím není prokázáno. Atentát vyšetřují také v USA, protože žoldnéři byli najati přes firmu sídlící v Miami.
V Miami je ve vazbě i haitský podnikatel Rodolphe Jaar, který se přiznal, že atentátníkům dodal zbraně. Kolumbijci tvrdí, že původně měli prezidenta jen unést. Jaar, který býval informátorem americké Agentury pro potírání narkotik (DEA), byl už dříve odsouzen za obchod s drogami.
Motivem atentátu mohly být vazby vlivných Haiťanů na narkomafii, podle některých zdrojů se Moïse chystal Spojeným státům předat jejich seznam. Nepřátele si ale Moïse udělal i návrhem ústavní reformy, která měla mimo jiné ze dvou komor parlamentu udělat jednokomorový zákonodárný sbor, čímž by desítky senátorů přišly o místo, a tím i o možné příjmy z korupce.
Prezidentské a parlamentní volby na Haiti byly už před atentátem na Moïseho několikrát odloženy kvůli protivládním protestům obyvatel této nejchudší americké země, kterou kromě ekonomické krize dlouhodobě sužuje i násilí ozbrojených gangů. Haiti nemá už přes dva roky ani funkční parlament, Moïse proto od ledna 2020 vládl pomocí dekretů.
