Vyfoukli nám trosky raket, vadí Filipínám. Přátelský incident, hájí se Čína

Kamala Harrisová je tak nejvýše postavenou představitelkou Spojených států, která navštívila hlavní filipínský ostrov Palawan. V úterý Harrisová míří na místní vojenskou základnu, čímž se prakticky ocitne na okraji Jihočínského moře. V těchto končinách si vojenské základny buduje i Čína – a to na ostrovech nárokovaných Filipínami.

V pondělí se americká viceprezidentka setkala s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším, se kterým měla jednat o 21 nových projektech financovaných Spojenými státy – jasný signál pro Peking, že Washington s Manilou navazuje užší vztahy.

Projekty jsou součástí dohody o posílené obranné spolupráci (EDCA) mezi oběma zeměmi, která umožňuje americkým jednotkám využívat dohodnutá místa na Filipínách pro bezpečnostní cvičení a společný vojenský výcvik, uvedl Bílý dům v prohlášení.

Harrisová Marcosovi přislíbila, že pokud se Filipíny stanou terčem útoku, budou je Spojené státy bránit. Potvrdila tak „neochvějný“ závazek Washingtonu vůči své bývalé kolonii.

Viceprezidentka na Filipíny zavítala v rámci třídenní cesty za asijskými spojenci, čímž realizuje snahy USA čelit stále asertivnějším postojům Číny v regionu. Peking si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, ve kterém se dle odhadů nacházejí obrovská naleziště ropy a zemního plynu a kterým každoročně prochází obchod v hodnotě miliard dolarů.

Podle rozhodnutí arbitrážního soudu v Haagu z roku 2016 ale nároky Pekingu na Jihočínské moře nemají žádný právní základ. To však Manile příliš nepomohlo – Filipíny nejsou schopny rozhodnutí soudu prosadit a od roku 2016 podávají stovky protestů kvůli „narušování a obtěžování ze strany čínské pobřežní stráže a její rozsáhlé rybářské flotily“.

Svou návštěvou Palawanu Harrisová dala najevo, že také Spojené státy podporují rozhodnutí tribunálu. Palawan leží asi jen 320 kilometrů od Spratlyho ostrovů, kde Čína vybagrovala mořské dno a vybudovala přístavy a přistávací dráhy. Na části souostroví si činí nárok také Brunej, Malajsie, Filipíny, Tchaj-wan a Vietnam.

Návštěva se koná v období vysokého napětí mezi Čínou a USA, zejména kvůli Tchaj-wanu, demokraticky spravovanému ostrovu, který chce Čína dostat pod svou kontrolu.

„Nejsme proti interakci USA se zeměmi v regionu,“ uvedla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning. „Měla by však prospívat regionálnímu míru a stabilitě a nepoškozovat zájmy ostatních zemí,“ dodala.

Napětí v Jihočínském moři dobře ilustruje nedělní incident s kusem rakety plovoucím v Jihočínském moři. Podle popisu šlo o „kovové“ úlomky, které se v jiných částech moře objevily už před dvěma týdny.

Podle státní filipínské tiskové agentury (PNA) okamžitě převládlo podezření, že pocházejí z nedávného startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která odstartovala dříve v listopadu z vesmírného střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan.

Trosek si v neděli ráno poblíž Filipínami kontrolovaného ostrova Pagasa všimlo filipínské námořnictvo. Když se filipínští policisté snažili „kovový neidentifikovaný“ plovoucí objekt odtáhnout, přiblížilo se k nim plavidlo čínské pobřežní stráže s číslem 5203 a „následně dvakrát zablokovalo jejich předem vytyčený kurz“.

Čínská loď poté předmět „násilně vyzvedla“ přeříznutím vlečného lana připevněného k filipínskému gumovému člunu. Filipínská armádní mluvčí Cheryl Tindogová vysvětlila, že námořníci se zadržení nebránili, protože „nešlo o otázku života a smrti“.

Filipínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že o incidentu ví a přezkoumá jej. Také čínská strana potvrdila, že lodě čínské námořní policie v neděli ve sporných vodách narazily na neznámý plovoucí objekt. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning však popřela zprávy o konfrontaci.

„Poté, co byl objekt identifikován jako úlomek raketového krytu, který nedávno vypustila Čína, místní personál plovoucí předmět nejprve vyzvedl a odtáhl. Po přátelském jednání mezi oběma stranami filipínská strana plovoucí předmět na místě vrátila čínské straně a čínský personál vyjádřil filipínské straně vděčnost,“ uvedla v pondělí Mao.

Čína za nekontrolovaný návrat raketových stupňů na Zemi sklízí kritiku pravidelně. NASA minulý rok Peking obvinila z „nedodržování odpovědných standardů týkajících se kosmického odpadu“ poté, co části čínské rakety dopadly do Indického oceánu.

Incident s plovoucími raketovými úlomky se navíc odehrál takřka na rok přesně od jiné hádky ve sporných vodách. Filipíny tehdy obvinily Čínu, že ostřelovala vodními děly filipínské čluny zásobující filipínské vojáky. Incident se odehrál u atolu Second Thomas.

Číňané od 90. let zabírají mělčiny Jihočínského moře a přetvářejí je ve své základny. Filipínci, kteří nedisponují takovými prostředky, tak v roce 1999 záměrně do atolu nabourali lodí Sierra Madre, jež za druhé světové války převážela tanky pro Američany. Dnes je z ní potápějící se vrak, který hlídá filipínská posádka. V okolí permanentně krouží čínská loď, která čeká, až se Sierra Madre potopí.