Hlavní obsah

V Íránu zatýkají už i děti. Vytahují je přímo ze škol

Foto: Profimedia.cz

Protestující s portrétem Mahsá Amíníové. Právě její násilná smrt zahájila v Íránu velkolepé protesty proti tamní vládě.

aktualizováno •

Íránských protestů se v neděli v desítkách měst po celé zemi zúčastnily stovky školaček a vysokoškolských studentek. Záběry ze sociálních sítí ukazují, jak je zatýkají přímo ve školách. Íránské orgány to popírají.

Článek

Protirežimní protesty v Íránu vstoupily do čtvrtého týdne. Situace v zemi je stále napjatější. Podle zpráv, které se v neděli objevily na sociálních sítích, už bezpečnostní složky zatýkají i školáky. A to přímo ve školních budovách. Z místa je mají odvážet dodávky bez poznávacích značek.

Navzdory fotografiím dodávek přijíždějících ke školám íránský ministr školství Mohammad Mahdí Kazem tvrdí, že k zatýkání školáků nedochází. Podle něj stát pouze kontaktuje rodiče studentů zapojených do protestů.

Rodiny se obávají o osud svých dětí. Dvacetiletý student Mateen se s britským deníkem The Guardian podělil o obavy o svou šestnáctiletou sestru Naznin. „Bratr mé mámy nám ráno zavolal a naléhal na nás, abychom vyzvedli Naznin ze školy. Má známé v médiích, kteří ho varovali, že dívky a chlapci z Bandar Abbásu byli zatčeni,“ vyprávěl. Rodiče ji prý stihli vyzvednout.

Protesty v neděli zachvátily desítky měst po celém Íránu. Účastnily se jich stovky školaček a vysokoškolských studentek. Podle skupin na ochranu lidských práv se bezpečnostní složky proti nim nezdráhaly použít slzný plyn, obušky ani ostrou munici. Teherán použití ostré munice popírá.

Íránské úřady v reakci na probíhající protesty také v neděli oznámily, že uzavírají všechny školy a vysokoškolské instituce v íránském Kurdistánu. Podle deníku The Guardian je to známka toho, že se íránská vláda po týdnech protestů stále obává disentu.

Co se děje v Íránu?

Íránem už od poloviny září zmítají rozsáhlé protesty. V zemi propukly po smrti mladé ženy, která zemřela krátce poté, co ji zatkla mravnostní policie. Protesty se rozšířily do více než 80 měst po celé zemi.

Dvaadvacetiletá Mahsá Amíníová byla na návštěvě u své rodiny v Teheránu, když ji a její doprovod zadržela mravnostní policie. Podle ní žena nedodržela striktní kodex oblékání, který nařizuje místním ženám od dob islámské revoluce v roce 1979 zakrývat vlasy a krk. Odvezla ji na policejní stanici k výslechům. Krátce nato Amíníová zemřela.

Rozsah demonstrací a represí zůstává nejasný. Podle propočtů agentury AP, které se opírají o zprávy v íránských médiích, bylo od začátku protestů zatčeno nejméně 1900 lidí. Státní televize naposledy 24. září informovala, že bylo při demonstracích zabito nejméně 41 lidí.

Skupina Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Oslu odhaduje, že bylo zabito nejméně 154 lidí, včetně 63 osob zabitých při násilnostech v Záhedánu.

Ženy byly natočeny, jak během demonstrací zapalují své hidžáby a stříhají si vlasy, což je podle aktivistů starobylý perský symbol protestu.

„Od této chvíle zůstanou ti, kteří byli při nepokojích zatčeni, ve vězení, dokud nebudou postaveni před soud. Budou rychle stíháni a jejich tresty budou rozhodné a poslouží jako odstrašující příklad,“ uvedl po setkání s prezidentem Ebrahimem Raísím náměstek íránského ministra vnitra pro bezpečnostní záležitosti Seyed Mirahmadi.

Duchovní vůdce s terčem na hlavě

Součástí probíhajících protestů se stal také útok hackerů, který v sobotu narušil vysílání íránské státní televize. Místo zpravodajského pořadu mohli Íránci na několik sekund sledovat hesla mířená proti duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu a burcování k akci.

K přerušení vysílání došlo v sobotu kolem 18. hodiny lokálního času. Místo běžného vysílání se na obrazovce objevil duchovní vůdce Chameneí s terčem na hlavě a obklopený plameny. „Připojte se a povstaňte“, „krev našich mladých kape z vašich pracek“, psalo se dále na obrazovce.

Připojené byly také portréty Amíníové a dalších tří žen, které zapojení do protestů stálo život (Nika Shahkaramiová, Hadis Najafiová, Sarina Esmailzadehová).

Videa z na několik sekund přerušeného vysílání se následně objevila i na sociálních sítích.

Útok podle britské BBC provedla hackerská skupina „Adalat Ali“. „Na žádost lidí jsme splnili náš slib a provedli jsme nemožné pro osvobození Íránu,“ napsali hackeři na svých sociálních sítích.

Zprávy o narušení vysílání státní televize potvrdila i polooficiální tisková agentura Tasnim, podle níž za útokem stáli „protirevoluční agenti“.

Protesty, které trvají v Íránu již několikátý týden, představují pro íránské duchovní vedení výzvu a odrážejí desetiletí zadržovaného vzteku nad chudobou, represemi, genderovou segregací a porušováním lidských práv, napsal deník The Washington Post.

Podle Íránu podávají západní média zkreslený obraz probíhajících protestů. Íránské úřady tvrdí, že rozsah protestů je mnohem menší, než uvádí média, a shromáždění se většinou krátce po příjezdu bezpečnostních složek rozpustí. Íránská organizace pro lidská práva se sídlem v Norsku ovšem tvrdí, že při demonstracích už bylo zabito nejméně 185 lidí, včetně nejméně 19 dětí.

Lidskoprávní organizace opakovaně uvádějí, že vláda proti demonstrantům násilně zasahuje a přerušuje také přístup k internetu.

Vůle především íránských žen bojovat za svá práva ale neutichá. Například v pátek studentky univerzity v Teheránu volaly na prezidenta Ebrahima Raísího, který v ten den univerzitu navštívil, aby zmizel.

Související témata:

Doporučované