Článek
„Haagský soudní tribunál ukázal politickou vůli jít proti hlavě jednoho z nejmocnějších států světa, který může odpovědět i násilím,“ citoval izraelský deník Haarec profesora Eliava Lieblicha, experta na mezinárodní právo z Telavivské univerzity. Lieblich z toho vyvozuje, že v budoucnu by se ve stejné pozici jako Vladimir Putin mohli ocitnout i izraelští politici.
„Pokud mohou udělat toto, nebudou váhat vydat zatykač i proti někomu, jako je (izraelský premiér Benjamin) Netanjahu,“ myslí si akademik. Vychází z toho, že soud zjevně nepovažuje prezidenty nečlenských států za osoby, které by se před ICC těšily imunitě. Výše zmíněným násilím narážel na výrok bývalého ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který pohrozil haagskému soudu útokem hypersonickou raketou.
Podobný názor má i Dr. Ziv Bohrer, vedoucí přednášející mezinárodního práva na právnické fakultě Bar-Ilanovy univerzity, výzkumný pracovník Beginova-Sadatova centra pro strategická studia a člen Fóra izraelských profesorů práva pro demokracii.
„Myslím, že zatykač na Putina je pro izraelské vedení varovným signálem. ICC dal jasně najevo, že je připraven si vzít velké sousto a zaměřit se i na relativně silné hráče na mezinárodní scéně. Navíc nedělá rozdíl mezi hlavami členských a nečlenských států, které nespadají pod jeho jurisdikci,“ vysvětlil v rozhovoru, který poskytl redakci Seznam Zprávy.
Izraelský právní systém pod palbou
- Program justiční reformy obsahuje i „doložku o výjimce“. Ta umožní členům parlamentu přehlasovat rozhodnutí nejvyššího soudu.
- Soudci nyní mohou zrušit zákon, který považují za diskriminační. Nová vláda však míní, že jsou soudy pod vlivem „extrémní levice“.
- Podle expremiéra Jaira Lapida navržené reformy „ohrožují celý právní systém izraelského státu“.
- Komentátor listu Haarec Jossi Verter mluví rovnou o „převratu“.
- Verdikt soudu už nová vláda zvrátila jmenováním vicepremiéra Arje Deriho – za korupci odsouzený ultraortodoxní politik by podle soudu žádné funkce zastávat neměl.
Na palestinská území se jurisdikce ICC vztahuje
Izrael sice podobně jako Spojené státy jurisdikci Mezinárodního trestního soudu neuznává, čímž se vylučuje vyšetřování možných zločinů spáchaných na jeho území, jiné je to ale na okupovaných palestinských územích. V jejich případě soud v roce 2019 rozhodl, že do jeho jurisdikce spadají a o dva roky později potvrdil podnět k vyšetřování údajných válečných zločinů izraelské armády a palestinského hnutí Hamás.
Putin je podle haagského soudu odpovědný za válečný zločin protiprávních deportací dětí z okupované Ukrajiny do Ruska, což Moskva opakovaně popírá. Možnost, že by Putin stanul před soudem, je nicméně mizivá – haagský soud nemůže vést proces v nepřítomnosti obviněného a Rusko svého vůdce ani další představitele vydávat nehodlá. ICC nicméně uznává na 120 států světa, a pokud by se Putin do některého z nich nyní vydal, hrozí mu tam zatykač.
Co znamená zatykač pro Putina?
„Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu (ICC) vydat zatykač na Putina má velký symbolický význam,“ míní uznávaný český právník Robert Fremr. Jako soudce působil mimo jiné u Mezinárodního trestního soudu pro Rwandu.
Ziv Bohrer vidí dvě možné cesty, kudy by se Mezinárodní trestní soud mohl v případě Izraele vydat. „Jedním možným obviněním je protiprávní jednání během války. V tomto případě sice jistá obava je, není ale tak naléhavá, a to ze dvou důvodů. Jedním je fakt, že pokud neprojde vládní justiční reforma, tak máme velmi spolehlivý soudní systém. Druhým je fakt, že pro obvinění a odsouzení by podle mého bylo velmi obtížné získat důkazy.“
Druhým možným obviněním jsou izraelské osady na okupovaných územích: „Postoj izraelské vlády je ten, že jsou legální, Mezinárodní trestní soud je ale za legální nepovažuje. Osady jsou izraelskou státní politikou, tady by důkazy nebyly tématem,“ říká expert s tím, že možnost uvalení zatykače na izraelské lídry je nyní každopádně vyšší, než byla dosud.
„V případě, že by k tomuto kroku haagský tribunál přistoupil, byly by dopady pro Izrael mnohem závažnější než pro Rusko,“ zdůrazňuje Ziv Bohrer.
„Když dojde prokurátor k názoru, že je třeba přikročit k zatykačům, neznamená to nutně, že je musí veřejně oznámit. Může je oznámit až ve chvíli, kdy dotyčný vstoupí na půdu členské země, která je povinna ho zatknout a předat do Haagu. A v tom spočívá rozdíl mezi Ruskem, které je stále velmi mocným státem, s nímž chtějí mít všichni nějaké vztahy, a Izraelem. Mnoho států ale na druhou stranu přerušilo s Ruskem styky kvůli Ukrajině – dokud tedy Putin zůstane u moci, důsledky zatykače nebudou tak závažné. Pokud by ale vyšetřování nastalo v případě izraelských vůdců, očekával bych, že jim lídři ostatních států řeknou, aby zůstali doma,“ myslí si izraelský odborník s poukazem na klíčové politické i ekonomické vztahy své země s evropskými partnery. „Je fajn dělat rozhovor přes Zoom, diplomatická jednání se ale takto vést nedají,“ dodává.
O tom, že haagský soud nakonec na Netanjahua nebo další izraelské politiky mezinárodní zatykač vydá, je Bohrer přesvědčen: „Odhaduji to na plus minus pět let,“ říká.
Vládnou v Izraeli extremisté?
Staronový izraelský premiér Benjamin Netanjahu se spojil v nové vládě s ultraortodoxními nacionalisty. Přečtěte si více o novém kabinetu.
Deportace rodinných příslušníků teroristů
Zájem haagského tribunálu o Izrael věští i výše zmíněný Leiblich, podle něhož jsou však některé izraelské činy s Ruskem srovnatelné. Konkrétně myslí plánované přesuny části populace na okupovaný Západní břeh Jordánu.
Některé zákonné iniciativy této vlády by podle něj mohly upoutat pozornost soudců. Patří k nim například návrh na odebrání občanství arabským obyvatelům, kteří jsou odsouzení za terorismus, nebo deportace členů rodin odsouzených teroristů.
V rozporu s mezinárodním právem je podle Leiblicha i plán vlády ochránit členy bezpečnostních složek před možnými obviněními z trestných činů. O to usiluje ministr pro národní bezpečnost a krajně pravicový extremista Itamar Ben Gvir. On sám byl paradoxně v minulosti odsouzen za činy související s terorismem.
Právní experti volají po vyšetřování Smotriče
- Dvacet dva izraelských expertů na mezinárodní právo požádalo v únoru generálního prokurátora, aby vyšetřoval ministra financí Becalela Smotriče a dva členy Knesetu za „navádění k válečným zločinům“.
- Smotrič mimo jiné řekl, že osada Huvára, na níž podnikli pogrom extremističtí židovští osadníci, by měla být vymazána z mapy. Později se za svůj výrok omluvil, že mluvil pouze o tamních teroristech.
- Při návštěvě Paříže pak tentýž politik tvrdil, že neexistuje někdo jako Palestinec a že jde o „fiktivní národ“. Svůj projev pronesl s vlajkou „Velkého Izraele“ za zády – ten zahrnuje i okupovaná palestinská území.
Krok, který by mohl vydání mezinárodního zatykače například na Netanjahua urychlit, je podle Leiblicha přijetí vládní justiční reformy, proti níž protestují v ulicích izraelských měst stovky tisíc lidí. Pokud by ji vláda prosadila, byla by schopná pouhou většinou v Knesetu zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu. Politici by pomocí dalšího ze zákonů dostali větší možnost ovlivňovat výběr soudců – zkrátka konec nezávislé justice, o němž mluví opozice i právní experti. Před realizací reforem varovaly Izrael i Spojené státy, jeho největší spojenec.
V pondělí oznámila izraelská vláda, že plánovanou reformu zmírní. Podle kritiků jde ale jen o kosmetické změny, které sice omezí vliv politiků na výběr soudců, stále ale bude větší, než je v současnosti.
Původní návrh zákona počítal se zřízením komise pro výběr soudců, v níž by měli jasnou většinu členové jmenovaní vládní koalicí. Nový plán stále dává vládě většinu jednoho místa ve komisi.
Podívejte se na snímky z protestů v Tel Avivu z konce minulého týdne:
Mezinárodní trestní soud podle Dana Meridora, bývalého ministra a nynějšího šéfa Izraelské rady pro zahraniční vztahy, spíše nezasáhne v zemích, kde funguje nezávislá justice, která může pachatele zločinů sama potrestat. „Pokud o ni přijedeme, jsme (mezinárodnímu soudu) vystaveni mnohem více,“ varoval s tím, že zatykač na Putina dokazuje, že Mezinárodní trestní tribunál je důležitým právním nástrojem a není vůbec mrtvou institucí, jak se někteří jeho kritici domnívají.
Bezprostřední riziko nicméně Netanjahuovi a jeho kolegům ve vládě nejspíš nehrozí. Expert na mezinárodní právo Leiblich je přesvědčen, že ICC bude mít nyní plné ruce práce s případem Putina. V klidu však izraelští lídři být nemohou.
