Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Gruzínská vládnoucí strana Gruzínský sen slíbila, že pokud letos vyhraje parlamentní volby, postaví prakticky všechny své politické oponenty mimo zákon.
Premiér Irakli Kobachidze v pátek uvedl, že vláda bude usilovat o zákaz více než půl tuctu stran po říjnovém kritickém celostátním hlasování. V tom půjde o budoucnost jihokavkazské země, jelikož politická situace v Tbilisi je již několik měsíců žhavá – kvůli zákonu o zahraničních agentech byly protestující davy opakovaně v ulicích.
Server Politico navíc upozorňuje, že vládnoucí partaj dnes slíbený krok uskuteční, byla by ještě více ohrožena snaha Gruzie o přičlenění k Evropské unii.
„Bude fakticky zakázána veškerá opozice, kterou Gruzínský sen považuje za hrozbu,“ uvedla pro bruselský web Tinatin Akhvlediani, výzkumná pracovnice Centra pro evropská politická studia. „Jedinou paralelou pro něco takového je Alexandr Lukašenko v Bělorusku nebo Severní Korea – byl by to konec gruzínské demokracie.“
Protesty v Gruzii očima fotografa Seznam Zpráv:
V ulicích Tbilisi vypukly protesty kvůli zákonu o zahraničním vlivu. Lidé se proti normě přibližující zemi Rusku veřejně vymezují už několik týdnů. V posledních dnech, kdy poslanci zákon schvalovali v posledním čtení, však situace eskalovala. Policie vůči demonstrantům už několikrát brutálně zasáhla. K rozehnání demonstrantů používá i vodní děla a slzný plyn.
Právě kvůli těmto policejním zásahům má řada demonstrantů pláštěnku a chrání si obličej. Mnohé potkáte s brýlemi na plavání či potápění, jiné s rouškou, nebo dokonce i plynovou maskou.
Zákon demonstranti označují za „ruský“ kvůli jeho inspiraci u normy platné v Putinovu Rusku. Tam zákon vedl k potlačení opozičních hlasů. Na akce tak lidé přinášejí transparenty s nápisy jako „Ne ruskému zákonu“, nebo naopak hesla připomínající, že Gruzínci chtějí vstoupit do EU.
Gruzie je sice od prosince kandidátskou zemí EU, nynější dění okolo zákona o zahraničním vlivu ale cestu země do unijního bloku komplikuje.
Evropští představitelé už dříve varovali, že pokud norma projde, kavkazská země nebude moci ve svém evropském směřování pokračovat.
Lidé se snažili v průběhu úterý prorazit kovovou bránu, kterou policie vybudovala před vchodem do parlamentu. Protestující, kterým se odpoledne podařil průlom, byli zatčeni. Ani v průběhu večera však podobné snahy neutichaly, vedle toho pak lidé na bránu i budovu parlamentu sprejovali hesla.
Gruzínský parlament tak nyní zdobí velká červená písmena říkající: Tato země je naše.
Během večera zazněla několikrát gruzínská hymna, kterou pak následovala hymna Evropské unie. Protestující tančili a zpívali.
Velká část protestujících nosí na akce vedle gruzínské vlajky i tu unijní.
Podle odhadů přišly na hlavní Rustaveliho třídu v Tbilisi tisíce lidí. S přibývajícími hodinami jich bylo stále více, ještě okolo druhé ranní zde demonstranti dál poklidně projevovali nesouhlas s přijatým zákonem.
Demonstranti nyní navazují na velkou vlnu demonstrací, kterou obdobný návrh zákona spustil loni v březnu. V hlavním městě Tbilisi v té době kvůli obavám z potlačování svobody protestovaly desetitisíce lidí – a vláda v reakci na rozsáhlý nesouhlas návrh stáhla. Letos tlak demonstrantů nepomohl.
Noc z úterý na středu v Tbilisi: Demonstranti se snažili o narušení hlavních dopravních tahů v hlavním městě. Na různých silnicích, které míří do centra města, skandovali „Sakartvelo“ – tedy gruzínský název země. Doprovodem jim bylo troubení aut stojících v dlouhé koloně.
Po schválení parlamentem v posledním čtení se nyní zákon dostává k prezidentce Salome Zurabišviliové. Ta sice už dříve oznámila, že jej bude vetovat, ale ani to jeho schválení nezabrání. Norma se pak vrací do parlamentu, kde má vládní Gruzínský sen většinu.
Zákon o zahraničních agentech znamená, že by se organizace získávající více než pětinu finančních prostředků ze zahraničí měly registrovat pod tímto označením a dodržovat přísná administrativní pravidla, jinak jim mohou hrozit vysoké pokuty.
Vládnoucí strana již před několika dny pohrozila rozpuštěním největšího opozičního uskupení v parlamentu, Sjednoceného národního hnutí (UNM), které založil bývalý gruzínský prezident Michail Saakašvili.
„Kromě UNM hrozí zrušení i dalším prozápadním frakcím, které mají křesla v parlamentu,“ řekl Kobachidze. Podle něj jsou totiž ve skutečnosti všechny jednou politickou silou. Poslanci zvolení na jejich platformě podle něj nebudou smět vůbec nastoupit do funkce.
