Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Gruzínskou metropoli Tbilisi zachvátily po sobotních parlamentních volbách rozsáhlé protesty.
Vládní strana Gruzínský sen se s odvoláním na oficiální výsledky prohlásila za vítěze. Měla získat téměř 54 procent hlasů, opozice ale hlasování odmítla uznat.
Během voleb podle ní docházelo k narušení svobodných principů, a dokonce i manipulaci s hlasy. Také nezávislí pozorovatelé poznamenali, že hlasování provázelo násilí, zastrašování a procedurální nesrovnalosti.
Stejný postoj zaujala i prezidentka Salome Zurabišviliová, která neváhala hlasování označit za ruskou speciální operaci. „Volby jste neprohráli. Ukradli vám hlasy a pokusili se ukrást vaši budoucnost, ale na to nikdo nemá právo a vy jim to nedovolíte,“ vzkázala během pondělních protestů před parlamentem.
Gruzínský sen nicméně trvá na tom, že volby byly spravedlivé, a výzvy opozičních poslanců k bojkotu podle něj budou brzy zapomenuty. Prezidentku představitelé partaje nařkli z toho, že se svými prohlášeními snaží o rozdělení země. Také Kreml odmítl, že by jakkoliv do voleb zasahoval, přesto posílá do Tbilisi gratulace.
Co teď Gruzii čeká?
Gruzínská komise začala s přepočítáváním hlasů z pěti volebních místností náhodně vybraných v každém volebním obvodu.
Opoziční strany už dříve varovaly, že nevstoupí do nového „nelegitimního“ parlamentu a volají po „nových“ volbách řízených „mezinárodními volebními orgány“.
Protesty, do kterých se zapojily desítky tisíc lidí, z nichž mnozí mávali vlajkami EU a Gruzie, připomínaly demonstrace z letošního jara, kdy Gruzínci vyšli do ulic kvůli zákonu o zahraničním vlivu. Vzhledem k tomu, že vláda i přes rozsáhlé demonstrace legislativu v ruském stylu prosadila, neočekávají se ani nyní od protestů větší důsledky.
Opozice je v pondělí večer rozpustila s tím, že o dalších krocích rozhodne v příštích dnech. „Možná toho nebudeme schopni dosáhnout dnes nebo zítra. Existuje řada věcí, které lze udělat. Může dojít k mezinárodnímu přezkoumání některých prvků voleb, může dojít k vypsání nových voleb. V jakém časovém období, to nevím,“ řekla prezidentka podle stanice BBC.
Zásadní nyní podle opozice bude i to, jak se k volbám postaví zahraničí.
Rozhovor k výsledkům voleb
„Pokud Gruzínský sen zůstane u moci, bude to pro zemi složité. Naprosto jasně to totiž znamená konec nebo minimálně pozastavení proevropského směřování Gruzie,“ říká historik Zaal Andronikašvili v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jaké jsou reakce z ciziny?
Z Ruska se ozývá na účet gruzínské vládní strany podpora. „Gruzínci vyhráli. Výborně!“ napsala šéfka ruské státem kontrolované televizní stanice RT Margarita Simonjanová, která platí za jeden z hlavních hlasů tamní propagandy.
Spojené státy už dříve uvalily na politiky Gruzínského snu sankce za to, že se v létě snažili o brutální potlačení pokojných protestů.
Evropa je v reakci na sobotní volby rozdělená. Brusel vyzval k vyšetření údajných pochybení. Třináct z 27 ministrů zahraničí EU pak uvedlo, že stojí „v této těžké době na straně Gruzínců“, a dodalo, že „porušení volební integrity je neslučitelné se standardy očekávanými od kandidátské země do Evropské unie“.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Gruzínci mají „právo vidět, že volební nesrovnalosti byly vyšetřovány rychle, transparentně a nezávisle“. A dodala, že „Gruzínci, stejně jako všichni Evropané, musí být pány svého osudu“.
Naproti tomu maďarský premiér Viktor Orbán, který v současnosti drží rotující předsednictví bloku a netají se svým blízkým vztahem ke Kremlu, přicestoval do Tbilisi, aby Gruzínskému snu poblahopřál k vítězství.
„Gruzie je konzervativní, křesťanský a proevropský stát. Místo zbytečného poučování potřebují naši podporu na své evropské cestě,“ napsal Orbán ve svém příspěvku na platformě X.
Orban makes his first statement from Tbilisi: He congratulates Kobakhidze on Georgia maintaining its pro-European stance and not becoming a second Ukraine.
— Katie Shoshiashvili (@KShoshiashvili) October 29, 2024
"The election results are indisputable, they were free and democratic. While disputes may arise in Europe, they're typical… pic.twitter.com/hwMDKkLCbU
Existují důkazy o podvodech?
Podle západní delegace pozorovatelů koordinovaných Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nastaly během voleb různé problémy s volebním procesem.
Objevily se například zprávy o úmyslném narušení systémů určených k ověřování totožnosti voličů, což ovlivnilo integritu procesu identifikace. Stejně tak bylo zaznamenáno mnoho případů, kdy nebyly dodrženy řádné protokoly o označování hlasovacích lístků, což ohrozilo volební proces, jak popsal server Civil Georgia.
V neposlední řadě někteří pozorovatelé hlásili, že jim bylo znemožněno odpovídajícím způsobem sledovat proces identifikace voličů, což omezilo transparentnost.
Premiér ze strany Gruzínský sen Irakli Kobakhidze řekl BBC, že údajná porušení před a během hlasování se omezila na „jen pár“ volebních místností.
Jaká je v zemi atmosféra?
Kritici nespravedlivý proces přisuzují atmosféře, která v zemi vládla několik měsíců před volbami. Gruzínský sen podle nich přistoupil na stále autoritativnější způsob vládnutí a v kampani mimo jiné slíbil, že zakáže činnost opozičních stran.
Přes odpor společnosti také prosadil zákon o zahraničním vlivu, který podle jeho odpůrců omezí činnosti nezávislých organizací i médií. Podobně legislativu využilo k umlčení nesouhlasných vlivů Rusko.
V reakci na zavedení této legislativy, zákon mířící proti LGBT lidem a upadající stav lidských práv pak Evropská unie pozastavila jednání o přistoupení Gruzie do sedmadvacítky. Touhu po tom, stát se součástí bloku, přitom podle průzkumů vyjadřuje více než 80 procent Gruzínců.
Bouřlivé období pro Gruzii
Po začátku války na Ukrajině přijala Gruzie překvapivě neutrální postoj, a to navzdory značné podpoře, kterou napadená země mezi Gruzínci dostala. S podobným typem agrese ze strany Ruska má totiž kavkazský stát vlastní zkušenosti.
Na jaře minulého roku přišla vládní strana Gruzínský sen s návrhem zákona o zahraničních agentech, který je podle kritiků inspirován putinovskou legislativou. Po rozsáhlých protestech vláda návrh stáhla.
Jen o rok později se podobná legislativa opět vrátila do parlamentu. Tentokrát s jasným odhodláním Gruzínského snu ji prosadit. Přestože se v metropoli konaly obdobné protesty jako předcházející rok, zákon parlamentem prošel. To vyvolalo kritiku ze strany západních států a zejména EU, která v reakci na to pozastavila jednání o přistoupení Gruzie do bloku.
Nynější volby tak byly označovány jako rozhodující pro směřování země, kdy se Gruzínský sen netají svými sympatiemi k Moskvě, zatímco opozice slibovala navázání na proevropské směřování země.
„Gruzínský sen už byl dříve proruský, což je důvod, proč je Moskva s výsledky spokojená. A nyní se dá očekávat, že pokud Gruzínský sen utuží moc, tak Rusko naplní jeden ze svých hlavních cílů na Kavkaze, protože Gruzie pozastaví svou prozápadní cestu. Rozloučí se s jednáními o vstupu do Evropské unie i NATO, což je samozřejmě to, co Rusko chce,“ popsal pro Seznam Zprávy už dříve gruzínský historik Zaal Andronikašvili.