Článek
Gruzínská policie v noci na dnešek použila slzný plyn i vodní děla k rozhánění demonstrantů v centru Tbilisi, kde tisíce lidí protestovaly proti rozhodnutí vlády přerušit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová vyjádřila na sociální síti X podporu gruzínským médiím.
Policie v Tbilisi zadržela 43 lidí za neuposlechnutí pokynů policistů a za drobné výtržnosti, uvedlo dnes ráno podle ruské tiskové agentury TASS gruzínské ministerstvo vnitra. Podle stejného zdroje zranění utrpělo 32 policistů; o zraněných na straně demonstrantů ministerstvo neinformovalo. Jedna z nemocnic v Tbilisi podle agentury Interfax novinářům sdělila, že žádný z hospitalizovaných účastníků protestu není v ohrožení života.
„Demonstranti zůstávají na Rustaveliho třídě a stavějí nové barikády poté, co ty předchozí odstranila policie vodním dělem,“ psal na sociální síti Telegram kanál Paper Kartuli, který také zveřejnil záběry ze zatýkání demonstrantů.
Ministerstvo vnitra dříve uvedlo, že při potyčkách s demonstranty byli zraněni tři policisté. Podle webu civil.ge byl zraněn i kameraman jedné z televizí, kterému policista nastříkal do očí pepřový sprej. Policisté napadli i další novináře a zranili také dvě opoziční političky. Policie si počínala brutálně a vodní děla použila za teplot pohybujících se v Tbilisi okolo nuly, napsal portál. „Komu sloužíte? Gruzii, anebo Rusku?“ ptala se policejních těžkooděnců proevropská prezidentka Salome Zurabišviliová, která se podle serveru Gruzija online přidala k demonstrantům.
Měsíc po parlamentních volbách, které vyhrála vládnoucí strana Gruzínský sen a které kvůli nesrovnalostem a přehmatům kritizovala opozice, se v Tbilisi i dalších městech shromáždily tisíce lidí. Demonstranti v hlavním městě mávali vlajkami Evropské unie a Gruzie a blokovali dopravu před parlamentem a sídlem vládní strany, kterou kritici obviňují, že sklouzává k autoritářskému vládnutí v ruském stylu.
Vstup do EU má Gruzie jako svůj cíl zakotvený v ústavě. Premiér Irakli Kobachidze ale ve čtvrtek prohlásil, že země sice bude pokračovat ve snahách připojit se k EU, ale „otázku otevření jednání s EU nezařadí na pořad dne do roku 2028“. Vládní strana se tak rozhodla vzhledem ke „kaskádám urážek“ ze strany sedmadvacítky.
„Gruzínský sen nevyhrál volby, ale zinscenoval převrat. V Gruzii není žádný parlament ani legitimní vláda,“ řekl AFP dvacetiletý demonstrant Šota Sabašvili. „Nedovolíme, aby samozvaný premiér zničil naši evropskou budoucnost,“ dodal.
Evropský parlament ve čtvrtek přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a že byly dalším projevem propadu demokracie v zemi, „za který je plně odpovědný Gruzínský sen“. Europoslanci vyzvali, aby se během roku volby konaly znovu, uspořádaly je nezávislé úřady a aby byly pod důkladným mezinárodním dohledem. Chtějí, aby sedmadvacítka uvalila sankce na gruzínskou vládu a omezila s ní kontakty.
V reakci na to gruzínský premiér obvinil Evropský parlament a „některé evropské politiky“ z „vydírání“.
Gruzie, bývalá sovětská republika, oficiálně získala status kandidáta na členství v prosinci 2023, ale Brusel od té doby proces zmrazil a obvinil vládu Gruzínského snu z vážných prohřešků proti demokracii. Premiér naopak kritizoval EU i USA a tvrdil, že chtějí Gruzii zatáhnout do války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Prezidentka, jejíž role je hlavně ceremoniální, již dříve řekla, že „vládnoucí strana vyhlásila válku svým vlastním lidem, své minulosti a budoucnosti“. Politička příští měsíc v úřadu skončí a Gruzínský sen na prezidentský post nominoval kritika Západu Michaila Kavelašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu.
„Demokratické instituce zmizely, gruzínský stát čelí existenční krizi,“ řekl AFP jeden z autorů gruzínské ústavy Vachtang Chmaladze.
