Článek
Gruzínská vláda vrátila na stůl kontroverzní zákon o zahraničních agentech, který by mohl komplikovat práci nezávislých organizací a svobodných médií. To ihned vyvolalo odezvu a Gruzínci vyrazili proti návrhu, který má inspiraci v Rusku, protestovat.
Po prvním kroku k přijetí zákona demonstrovali odpůrci před budovou parlamentu už v pondělí.
Rozsáhlejší akce vyjadřující nesouhlas se odehrály v úterý, kdy v centru Tbilisi protestovaly podle médií tisíce lidí s vlajkami EU a Gruzie a transparenty odsuzujícími příklon k Moskvě.
Navazují tak na velkou vlnu demonstrací, kterou obdobný návrh zákona spustil loni v březnu. V hlavním městě Tbilisi pak kvůli obavám z potlačování svobody protestovaly desetitisíce lidí. Vláda v reakci na rozsáhlý nesouhlas návrh stáhla.
Zákon o zahraničních agentech se ovšem opět v parlamentu objevil a prošel již prvním čtením. Nynější návrh se oproti původní verzi liší pouze v názvu. Místo výrazu „agent pod zahraničním vlivem“ se má používat výraz „organizace nesoucí zájmy cizí moci“.
Organizace, které získávají více než pětinu finančních prostředků ze zahraničí, by se podle této legislativy měly registrovat pod tímto označením a dodržovat přísná administrativní pravidla, jinak jim mohou hrozit vysoké pokuty. Opatření by se mohlo týkat zejména humanitárních nebo protikorupčních organizací.
Demonstranti upozorňují, že schválení návrhu může zemi posunout blíže k Rusku a režimu Vladimira Putina.
Rusko v minulých letech použilo podobnou verzi legislativy k potlačení domácího disentu a zaměřilo se na nevládní organizace kritické vůči vládě. Politici vládní strany Gruzínský sen tvrdí, že cílem zákona je transparentnost.
Návrh odsoudila i prezidentka Salome Zurabišviliová, dlouhodobě kritická vůči vládě. „Evropskou cestu Gruzie nelze zastavit. Nikdo nemůže obnovit minulost. Žádný ruský zákon ani jiná destruktivní politika nemohou zabránit odhodlanému národu dosáhnout svého cíle,“ uvedla.
Podcast o kontroverzním zákonu
Gruzie balancuje mezi Západem a Ruskem
Nejen kontroverzní zákon ovšem ukazuje, že směřování gruzínské vlády naráží na odpor veřejnosti. Většina společnosti například odsuzuje Rusko za rozpoutání války na Ukrajině, a to i vzhledem k vlastní zkušenosti, kdy Moskva dodnes okupuje pětinu gruzínského území. Gruzínský sen nicméně udržuje s Ruskem poměrně úzké vztahy, které se odráží zejména na ekonomické spolupráci.
Právě vazby na Rusko brzdí příklon kavkazské země k Západu, pro který se vyslovuje většina společnosti.
„Gruzínci si myslí, že jejich podpora Ukrajiny a snaha být více na Západ se neshodují s politikou země. Očekávali, že země bude více hlasitá v podpoře Ukrajiny, ale to se neděje. Gruzie teď nestojí ani na jedné straně,“ vysvětlila již dříve pro Seznam Zprávy bývalá gruzínská diplomatka Natalie Sabanadzeová.
Reportáže z Gruzie
Málokterý stát proměnil ruský vpád na Ukrajinu tolik jako Gruzii. Kavkazská země, která má s Ruskem obdobnou zkušenost jako Kyjev, se proti Moskvě vyhraňuje, stala se ale domovem pro statisíce Rusů.
Minulý rok Evropská komise udělila Gruzii status kandidátské země, čímž se otevřela možnost, že se jednou stane součástí bloku. Zároveň ale varovala, že země postupuje příliš pomalu v klíčových reformách, jako je řešení politické polarizace a ochrana lidských práv.
„Zákon ve své současné podobě hrozí, že bude mít na občanskou společnost a mediální organizace ochromující účinek, což bude mít negativní důsledky pro mnoho Gruzínců, kteří z jejich práce těží. Tento zákon je neslučitelný s hodnotami a standardy EU,“ reagoval nejvyšší unijní diplomat Josep Borrell po loňském předložení zákona.
Gruzínský sen přitom podle průzkumů veřejného mínění zůstává nejoblíbenější stranou v zemi, od posledních voleb v roce 2020 jeho popularita nicméně oslabila. Jestli země tedy bude směřovat více na Západ, nebo zůstane v ruských kleštích, napovědí parlamentní volby, které Gruzii čekají na podzim.
