Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
V Gruzii začal platit zákon o zahraničním vlivu, který se stal na několik měsíců důvodem rozsáhlých protestů po celé zemi. Normu v pondělí finálně podepsal předseda parlamentu Šalva Papuašvili.
Demonstrace, které kavkazská země v uplynulých týdnech zažívala, jsou jedny z největších od získání nezávislosti země s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991.
O čem zákon je a co na něm vadí kritikům?
Zákon vyžaduje, aby se zpravodajská média a nevládní organizace povinně registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než 20 procent rozpočtu ze zahraničí. Zákon uvaluje na organizace financované ze zahraničí přísné restrikce, za jejichž nedodržení jim hrozí vysoké pokuty. Více než 100 gruzínských organizací nicméně již avizovalo, že se do tohoto registru nezapíší.
Legislativa podle protestujících a opozice, včetně prezidentky Salome Zurabišviliové, přiblíží zemi k ruskému autoritářství. Ostatně režim Vladimira Putina využil podobný zákon k tomu, aby zlikvidoval opozici a nezávislá média v zemi. Stejně tak by taková norma představovala podle nich i překážku na cestě Gruzie do Evropské unie.
Vláda naopak tvrdí, že zákon vnese větší jasno do financování nevládních organizací. Premiér Irakli Kobachidze v pondělí opět odmítl kritiku jako „zbytečné emoce, které mají pouze umělý základ“.
Dění v Gruzii
Po schválení zákona o zahraničních agentech v parlamentu se část Gruzínců obává, že přichází o evropskou budoucnost. „V Gruzii není touha vracet se na ruskou cestu,“ říká reportérka Seznam Zpráv, která teď sleduje dění v Tbilisi.
Jak jeho schvalování probíhalo?
Prezidentka Zurabišviliová zákon v polovině května vetovala, minulý týden ji ale přehlasoval parlament, ve kterém má nadpoloviční většinu vládnoucí strana a navrhovatel zákona Gruzínský sen. Vzhledem k tomu, že prezidentka zákon ve stanovené lhůtě nepodepsala, připadla tato úloha předsedovi parlamentu.
Z poklidných protestů, které doprovázely první fáze schvalování normy, se staly v posledních týdnech rozsáhlé akce, na kterých brutálně zasahovala policie. Desítky tisíc lidí se snažila z těch největších setkání odehnat slzným plynem a vodními děly. Akce nicméně pokračují až dodnes.
Gruzínská metropole nezažívá tyto protesty a brutální zásahy policie poprvé. Vládnoucí strana se velmi podobnou normu zaměřenou proti neziskovým organizacím a nezávislým médiím snažila prosadit už loni, ale právě po rozsáhlých demonstracích ji stáhla.
Proč panují obavy z ruského vlivu?
Část gruzínské společnosti se opětovného prosazování zájmů Moskvy vzhledem ke geografické poloze země neustále obává. Gruzie totiž zatím nemá žádné záruky ze západu, ačkoliv usiluje o členství v Evropské unii, a většina její ekonomiky je závislá na obchodu s Ruskem.
Na druhou stranu ale Moskva dodnes okupuje pětinu gruzínského území, které její síly obsadily po válce v roce 2008. Dělicí linie mezi územími, která ovládají separatisté a gruzínská vláda, zůstává dodnes neurčitá a dochází na ní k občasným incidentům.
Otevřenost vůči Rusku demonstrovala vláda i udržením bezvízového styku, díky kterému se stala po začátku války jedním z hlavních útočišť pro Rusy prchající ze země.
Jak reaguje Západ?
Ke stažení zákona vyzvala i EU a NATO, podle kterých odráží podobnou normu v Rusku. Podle evropských představitelů by se schválení této normy mohlo stát důvodem ke zrušení statusu kandidátské země, který Gruzie obdržela minulý rok.
„Rozhodnutí o dalších krocích má v rukou Gruzie sama. Vyzýváme tamní úřady, aby zákon stáhly,“ vzkázal šéf unijní diplomacie Josep Borrell den po schválení zákona.
Reportáže z Gruzie
Málokterý stát proměnil ruský vpád na Ukrajinu tolik jako Gruzii. Kavkazská země, která má s Ruskem obdobnou zkušenost jako Kyjev, se proti Moskvě vyhraňuje, stala se ale domovem pro statisíce Rusů.
Při udělení statusu kandidátské země také Evropská komise kavkazskou zemi varovala, že postupuje příliš pomalu v klíčových reformách, jako je řešení politické polarizace a ochrana lidských práv. Právě nynější schválení zákona se těmto otázkám vyhýbá.
Pro směřování do Evropské unie se přitom vyslovuje většina země, průzkumy hovoří asi o 80 procentech obyvatel.
Jaká je politická situace v zemi?
Nejen kontroverzní zákon ovšem ukazuje, že směřování gruzínské vlády naráží na odpor veřejnosti. Většina společnosti například odsuzuje Rusko za rozpoutání války na Ukrajině, a to i vzhledem k vlastní zkušenosti, kdy Moskva dodnes okupuje pětinu gruzínského území. Gruzínský sen nicméně udržuje s Ruskem poměrně úzké vztahy, které se odráží zejména na ekonomické spolupráci.
Právě vazby na Rusko brzdí příklon kavkazské země k Západu, pro který se vyslovuje většina společnosti.
Zemi také čekají na podzim parlamentní volby, ve kterých bude strana vedená z pozadí oligarchou Bidzinou Ivanišvilim usilovat o opětovné získání většiny. Opozice je je velmi roztříštěná a nepřichází zatím s žádnou očividnou alternativou. Největší opoziční uskupení Sjednocená národní strana není příliš populární a sama je uvnitř také velmi fragmentovaná.
Načasování procesu schválení zákona o zahraničních agentech někteří opozičníci dávají do souvislosti právě s kampaní před volbami. Vládní straně by se mohlo hodit umlčet kritické hlasy.
