Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Grónský premiér Múte Bourup Egede zdůraznil, že chce usilovat o nezávislost na Dánsku. Podle agentury Reuters jeho vyjádření z novoročního projevu znamená významnou změnu v rétorice týkající se budoucnosti arktického ostrova.
„Historie a současné podmínky ukázaly, že se nám ve spolupráci s Dánským královstvím nepodařilo vytvořit plnou rovnoprávnost,“ uvedl Egede. „Nyní nastal čas, aby naše země učinila další krok. Stejně jako ostatní země světa musíme pracovat na odstranění překážek, které můžeme označit za koloniální okovy, a posunout se vpřed,“ řekl premiér samosprávného regionu.
Dodal, že je na obyvatelích Grónska, aby rozhodli o nezávislosti, ale neřekl, kdy by se hlasování mohlo konat. Nejpozději v dubnu se na ostrově mají konat parlamentní volby.
Egede v projevu vyjádřil přání posílit spolupráci Grónska s ostatními zeměmi. „Je nejvyšší čas, abychom sami udělali krok a utvářeli naši budoucnost, a to i s ohledem na to, s kým budeme úzce spolupracovat a kdo budou naši obchodní partneři,“ řekl.
Grónsko bylo do roku 1953 dánskou kolonií, ale nyní je samosprávným územím Dánského království, podobně jako Faerské ostrovy. Grónská vláda drží výkonnou moc v místních záležitostech, kabinet v Kodani se stará o zahraniční politiku a o bezpečnost.
Grónsko: Základní fakta
- s rozlohou asi 2,17 milionu kilometrů čtverečních je Grónsko největším ostrovem světa
- geograficky náleží k Severní Americe, ale politicky, historicky a kulturně má blíž k Evropě
- žije tam asi 56 tisíc lidí, z toho 20 tisíc v hlavním městě Nuuku na jihozápadě ostrova
- většina lidí užívá grónštinu, která je spřízněná s inuitskými jazyky rozšířenými v Kanadě, rozšířená je i dánština a angličtina
- od 10. století ostrov kontrolovaly Norsko a Dánsko, do roku 1953 dánská kolonie, pak integrální součást Dánska, v roce 1979 získal ostrov samosprávu, dvě třetiny rozpočtových příjmu ale dostává z Kodaně, která se stará i o zahraniční politiku a bezpečnost
- v roce 1985 Grónsko kvůli nesouhlasu s rybářskou politikou vystoupilo z Evropského hospodářského společenství, není tedy ani součástí Evropské unie, byť se na něj vztahují některé výhody plynoucí z členství
- za druhé světové války ho obsadily Spojené státy, aby zabránily invazi nacistického Německa, dodnes Washington považuje Grónsko za strategicky důležité, udržuje si na ostrově vojenskou základnu
Zdroj: BBC, Reuters
V roce 2009 získal ostrov právo prostřednictvím referenda vyhlásit nezávislost, v roce 2023 pak grónská vláda předložila první návrh ústavy.
Hnutí za nezávislost získalo v Grónsku v posledních letech na síle částečně kvůli odhalení pochybení dánských úřadů v minulém století, a to včetně nedobrovolné kampaně na kontrolu porodnosti zahájené v 60. letech 20. století.
Americký sen o Grónsku se opět probouzí
Volání grónského premiéra po nezávislosti následuje několik týdnů po komentářích zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by Grónsko měly „vlastnit a kontrolovat“ Spojené státy.
Grónská vláda již dvakrát odmítla Trumpovy nabídky na odkoupení ostrova, a to v roce 2019, kdy republikánský politik vládl poprvé, a znovu loni. Egede tehdy zdůraznil, že „Grónsko je naše. Nejsme na prodej a nikdy na prodej nebudeme.“
Spojené státy dlouhodobě vnímají strategickou důležitost Grónska. Nachází se tam americká vojenská základna, která by mohla sehrát významnou roli při obraně před Ruskem. Okolo ostrova vede zároveň nejkratší námořní cesta ze Severní Ameriky do Evropy.
Navzdory nerostnému bohatství, jako jsou ropa a zemní plyn, zůstává grónská ekonomika křehká, silně závislá na rybolovu a každoročních dotacích z Dánska, poznamenává Reuters. Většina z obyvatel Grónska nezávislost podporuje, panují však rozpory ohledně načasování a možného dopadu na ekonomiku a životní úroveň ostrovanů.
