Článek
Návštěvníky Ilulissatu, třetího největšího města Grónska, fascinují už roky mohutné ledovce. Při troše štěstí pak mohou vidět velrybu u pomalu plujících ledových ker odlomených z ledovce v sousedním fjordu. Nádherná krajina však bojuje, podobně jako mnoho jiných míst na světě, s globálním oteplováním. Tamní úřady se tak rozhodly zakročit a turistický ruch omezit.
Jen minulý rok zavítalo do Ilulissatu 50 tisíc turistů, což odpovídá asi desetinásobku jeho stálé populace. Očekává se, že počty návštěvníků ještě vzrostou s otevřením mezinárodního letiště v příštích dvou letech – vítaný krok pro příjmy ostrova, ale také větší výzva vzhledem k tajícímu ledu.
Arktida se podle nedávno zveřejněné studie otepluje za posledních 40 let téměř čtyřikrát rychleji než zbytek planety. „Každý den vidíme změny způsobené změnou klimatu: ledovce se zmenšují a ustupují,“ řekl starosta města Palle Jeremiassen pro agenturu AFP. Tající permafrost (věčně zamrzlá půda) ohrožuje také stabilitu budov a infrastrukturu.
Úřady se tak snaží najít řešení, které by nezničilo turistický ruch, ale zároveň zpomalilo poškozování krajiny. V budoucnu chtějí kontrolovat příjezd turistických lodí, které stojí za velkým znečištěním krajiny. V zájmu ochrany životního prostředí a komunity by mělo město přivítat „maximálně jednu loď denně s nejvyšším počtem tisíce turistů na palubě,“ řekl starosta. Takové lodě teď jezdí do města stále častěji, například nedávno v jeden den připlula tři plavidla se šesti tisíci lidmi.
Jak se bojuje ve světě s táním ledovců?
Skupina nadšenců provedla experiment na ledovci v horském masivu Helags ve Švédsku. Štítem z látky zakryli ledovec, díky tomu z pásu odtálo asi o 3,5 m méně zmrzlé pokrývky. Na větší ploše by se to ale prodražilo.
Malé město pak není schopné současný příliv turistů zvládat kvůli své infrastruktuře, ale taky proto, že ztrácí přehled nad kontrolou turistů a jejich chováním v chráněném území. Jeremiassen poukazuje na Island, který se s některými dopady masivního turismu potýká. „Nechceme být jako Island. Nechceme masovou turistiku. Chceme tu mít cestovní ruch pod kontrolou. To je klíč, který musíme najít,“ vysvětluje.
Tání jako příležitost
Grónsko, největší ostrov na světě, je autonomní součástí Dánska. V budoucnu by se ovšem chtělo stát nezávislým. Znamenalo by to pro něj utnutí příjmu z dánských dotací, které v současné době tvoří třetinu jeho rozpočtu.
Významnou část grónských příjmů tvoří rybolov, jen v Ilulissatu se jím živí každý třetí obyvatel. Klimatická změna se ho ale úzce dotýká a proměňuje jeho dosavadní podobu. „Když jsem byl mladý, měli jsme led, po kterém se dalo chodit,“ říká Lars Noasen, kapitán turistické lodi, když obratně proplouvá mezi úlomky ledovců v zátoce Disko. „Teď už led není tak pevný. Nemůžete ho k ničemu použít, nemůžete na něm jezdit se psím spřežením a lovit ryby jako za starých časů,“ vysvětluje.
Tající ledovce vyhánějí turisty
Tání uzavřelo pro turisty některé z nejznámějších alpských tras.
Dánští vědci uvedli, že grónský ledovec „ztratil“ za posledních dvacet let asi 4,7 bilionu tun ledu, což přispělo ke zvýšení hladiny moří po celém světě o asi 1,2 centimetru.
Led dříve znemožňoval rybářům průjezd hlavním fjordem uzavřeným obrovskými krami. Ty roztály a lodě se nyní mohou vydávat na lov celoročně. Úlovky rybářů se sice zvýšily, ale do budoucna by to mohlo představovat problém. „Velikost ryb, které loví, se snížila, a to především kvůli nadměrnému lovu,“ říká Sascha Schiott, výzkumník z Grónského institutu přírodních zdrojů.
Na začátku srpna zveřejnila americká CNN zprávu o tom, že dramatické tání Grónska paradoxně láká investory a těžařské společnosti, které zde hledají nerosty klíčové k přechodu na zelenější ekonomiku.
Skupina miliardářů, mezi kterou patří například Jeff Bezos, Michael Bloomberg nebo Bill Gates, pod povrchem kopců a údolí na grónském ostrově Disko a na poloostrově Nuussuaq hledá ložiska niklu a kobaltu. Kovy pak chtějí využít pro pohon stovek milionů elektrických vozidel.
