Článek
Britská těžební společnost se dostala do konfliktu s klimatickou aktivistkou Gretou Thunbergovou, organizací UNESCO, Švédskou církví i domorodým obyvatelstvem. Důvodem jsou plány na těžbu železné rudy na severu Švédska, kde má vzniknout povrchový důl. Jenže oblast je historické území původních obyvatel Sámů (v češtině známí také jako Laponci), kteří zde mají pastviny pro soby.
Důl má zabírat asi třináct čtverečních kilometrů v oblasti, kterou Sámové obývají už tisíce let. Britská těžební společnost Beowulf Mining uvedla, že rozhodnutí má padnout v následujících týdnech a výsledky jsou pro ni „nadějné“, uvádí deník The Guardian.
Šance společnosti na otevření dolu podle deníku výrazně vzrostly v prosinci, kdy vládní koalici opustili švédští Zelení, kteří proti plánům dlouho bojovali. Sociálnědemokratický ministr obchodu Karl-Petter Thorwaldsson následně prohlásil, že jeho strana „miluje doly“ a doufá v otevření více takových míst.
Navrhovaná lokalita pro důl je oblast Gállok, která leží asi 45 km od severošvédského města Jokkmokk v Laponsku. Právě tato oblast se podle kritiků stane symbolem „bezcitného a nezákonného ignorování chráněného území sámské kultury“ ze strany byznysu i vlády.
Sámský parlament nedávno napsal švédské vládě varování, že důl zničí pastviny a naruší jedinou schůdnou migrační cestu pro soby. Sámské komunity na západ a východ od dolu by také pocítily úbytek plochy pastvin, které jsou již teď zasažené důsledky klimatické krize, těžbou dřeva, elektrickým vedením nebo výstavbou vodní přehrady, uvedl parlament.
Organizace UNESCO spadající pod Organizaci spojených národů pak varovala, že důl může mít na Laponsko „velmi velký“ dopad, a poradila švédské vládě, aby situaci posoudila víc „do hloubky“.
Proti návrhu se pak staví i Švédská církev, ke které se hlásí téměř šest milionů Švédů. Arcibiskupka z Uppsaly Antje Jackelénová, která stojí v čele církve, napsala otevřený dopis švédskému premiérovi, kde uvedla, že navrhovaný důl „není existenčně ani duchovně udržitelný“.
Podporu místní komunita získala i od Grety Thunbergové, která během návštěvy oblasti pro Guardian uvedla, že rozhodnutí vlády bude klíčové pro budoucí pověst Švédska. „Oči světa jsou upřeny na švédskou vládu,“ řekla Thunbergová.
„Zisk z tohoto dolu připadne britské společnosti, nikoli místním lidem, kteří budou muset platit dlouhodobé náklady, jakými jsou znečištěné ovzduší a voda, poničená biologická rozmanitost i ztráta tradic,“ dodala aktivistka.
„Samozřejmě potřebujeme pro místní pracovní místa, ale nemůže to být na úkor klimatu, životního prostředí a práv původních obyvatel. Sámské vesnice zasažené tímto dolem řekly jasné ne. Ne znamená ne a musíme to respektovat,“ uvedla také Thunbergová.
„Švédská vláda obvykle předstírá, že je pokrokovou zemí, pokud jde o lidská práva a pokud jde o klima a životní prostředí. Obvykle se nazýváme průkopníky a lídry v boji proti klimatu, ale když vidíte, co se tady děje, vidíte pravý opak. Je to učebnicový příklad toho, že jsme se stále nevyrovnali s historií,“ řekla deníku Thunbergová, která se na severu země zapojila do protestů.
Společnost Beowulf žádá o schválení dolu opakovaně už od dubna 2013, ale neustále čelí odporu ze strany Sámů. V roce 2014 byl bývalý předseda představenstva firmy Clive Sinclair-Poulton natočen v zasedací místností s fotografií místa, jak říká investorům: „Jednou z hlavních otázek, které dostávám, je, co budou místní lidé říkat o tomto projektu. Ukážu jim tento obrázek a říkám, jací místní lidé?“ cituje nahrávku Guardian.
Zásah organizace UNESCO pak společnost odmítla jako „nevhodný“. Předseda společnosti si také stěžoval, že Švédská církev podpořila předčasně „jednu stranu ve velmi citlivé a konfliktní záležitosti“.
Beowulf Mining tvrdí, že projekt během svých prvních čtrnácti let vytvoří až 250 pracovních míst a více než 300 míst navázaných na práci v dole. Společnost také předpokládá, že pokud se podaří objevit další ložiska železné rudy, může důl fungovat i 25 let. Bezpečí a pohyb sobích stád by pak firma vyřešila „oplocenými koridory nebo ekologickými mosty“.
Dilema mezitím rozdělilo Jokkmokk a jeho 4800 obyvatel. Sociálnědemokratický starosta Robert Bernhardsson, který odmítl žádost Guardianu o rozhovor, v písemném prohlášení uvedl, že důl bude nezbytný ke zvrácení trendu klesající populace. Ještě v 90. letech totiž ve městě žilo asi 7000 lidí.
„Pro Jokkmokk, který je od ostatních měst vzdálený 220 až 340 kilometrů, je obzvláště důležité mít silnou místní podnikatelskou komunitu a nabídku pracovních míst,“ uvedl Bernhardsson.
Společnost uvedla, že v oblasti Gállok našla až 389 milionů tun rudy a důl by zabíral pouze 0,5 procenta pastvin místní komunity. S tím ale nesouhlasí Sámové. „Statistikami můžete ukázat cokoli,“ řekl Guardianu pastevec sobů Jonas Vannar. „Když to srovnáte s tím, že vám někdo vstřelí šíp do srdce, je to docela malá rána, když spočítáte její plochu v porovnání s celým tělem. Pak jistě není možné zemřít šípem v srdci,“ dodal Vannar.
