Článek
Zastánci Zeleného údělu pro Evropu neboli Green Dealu, kterým chce EU bojovat proti změně klimatu, si oddechli. V Evropském parlamentu se nakonec nenašel dostatek hlasů pro zamítnutí návrhu, který měl naplnit jeden klíčových prvků údělu - nápravy škod na evropské přírodě.
Hlasování o návrhu tzv. právního rámce pro obnovu přírody bylo nezvykle napínavé, málokterá předloha rozdělovala europoslance na téměř stejně početné tábory. Pro návrh hlasovalo 336 poslanců, proti bylo 300 a 13 členů parlamentu se zdrželo.
O stažení návrhu, který už dříve schválily členské státy EU, usilovala nejsilnější frakce, Evropská lidová strana v čele s Němcem Manfredem Weberem. Tvrdí, že současná podoba rámce pro obnovu přírody by enormně zatížila farmáře, kteří by se museli vzdát obdělávání části půdy. Zásluhou lidovců také návrh koncem června neprošel v parlamentním výboru pro životní prostředí.
Někteří členové lidovecké frakce však na středečním plénu ve Štrasburku proti návrhu nehlasovali. Mezi „rebely“ byl i někdejší místopředseda Starostů a nezávislých Stanislav Polčák nebo Luděk Niedermayer z TOP 09. „Není pochyb o tom, že v ochraně biodiverzity musíme přidat, a to rychle,“ uvedl bývalý viceguvernér České národní banky.
Poslanci byli pod tlakem obou názorových táborů, tedy hlavně zemědělské lobby a ekologických aktivistů. Středečnímu hlasování přihlížela v plenárním sále i švédská aktivistka Greta Thunbergová, která tento týden za návrh také demonstrovala před sídlem europarlamentu.
Jaké jsou cíle návrhu EU na obnovu přírody
Cílem návrhu je obnova ekosystémů, stanovišť a druhů v pevninských i mořských oblastech EU. Od členských států se žádá, aby stanovily opatření na obnovu, která se budou do roku 2030 týkat alespoň 20 procent pevninských a mořských oblastí EU a nakonec do roku 2050 všech ekosystémů, které potřebují obnovu.
Evropská komise, která rámec přijala v červnu 2022, v návrhu vyjmenovala například tyto cíle:
- zastavení úbytku populací opylovačů do roku 2030 a zvýšení jejich populace od tohoto data,
- zajištění nulové čisté ztráty zelených městských ploch do roku 2030, pětiprocentní nárůst do roku 2050, minimálně desetiprocentní pokryv vzrostlými stromy ve všech evropských městech a předměstích a čistý přírůstek zelených ploch integrovaných do budov a infrastruktury,
- celkový nárůst biologické rozmanitosti v zemědělských ekosystémech a pozitivní vývoj týkající se lučních motýlů, ptáků zemědělské krajiny, organického uhlíku v minerálních vrstvách pod ornou půdou a vysoce rozmanitých krajinných prvků na zemědělské půdě,
- obnova a zavodňování odvodněných rašelinišť využívaných v zemědělství a za účelem těžby rašeliny,
- celkový nárůst biologické rozmanitosti v lesních ekosystémech a pozitivní vývoj týkající se propojenosti lesů, objemu odumřelých lesních porostů, podílu lesů s různým stářím porostu, lesních ptáků a zásob organického uhlíku,
- obnova mořských přírodních stanovišť, např. porostů ponořeně rostoucích krytosemenných rostlin nebo mořského dna pokrytého sedimenty, a obnova stanovišť ikonických mořských druhů, jako jsou delfíni, sviňuchy, žraloci a mořští ptáci,
- odstranění říčních bariér tak, aby se do roku 2030 nejméně 25 000 km řek přeměnilo na volně tekoucí řeky.
Právní předpisy by vyžadovaly, aby členské státy vypracovaly národní plány obnovy přírody, a to v úzké spolupráci s vědci, zainteresovanými zúčastněnými stranami a veřejností, což pomůže plnit stanovené cíle při zachování flexibility s ohledem na podmínky panující v jednotlivých státech.
Návrh plní klíčový prvek Zelené dohody pro Evropu: závazek definovaný ve strategii v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, aby šla Evropa příkladem v zastavení úbytku biologické rozmanitosti a v obnově přírody.
Členské země se na společném postoji k návrhu Evropské komise dohodly v červnu na úrovni ministrů životního prostředí.
Mezi vysokými úředníky EU v Bruselu panovala obava, že se řízená obnova přírody v případě zamítnutí návrhu stane jedním z kontroverzních témat před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat v příštím roce, a jednání o rámci nakonec ztroskotá.
Po středečním schválení budou o konečné verzi návrhu ještě jednat zástupci členských zemí a europarlamentu.
