Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Někde vysoko v Alpách byl minulý týden prázdný hotelový pokoj. Čekal na hosta, který nepřijel. Vše bylo nachystáno, včetně láhve šampaňského na přivítanou a županů do welness centra. Zní to jako začátek absurdního dramatu? Nikoli, jen momentka z Davosu, kde se odehrávalo každoroční setkání světových elit.
A ano, ten pokoj byl prý připraven pro Donalda Trumpa.
Jak vtipně a detailně popisuje Wall Street Journal, fámy o Trumpově příjezdu se šířily alpským vzduchem jako vločky sněhu. Někdo viděl tajné služby na curyšském letišti, jiný věděl o připraveném apartmá v luxusním hotelu AlpenGold. Sem tam se na ulici v Davosu vytvořil malý dav lidí, kteří měli informace, že Trump dorazí „každou minutu“. Nakonec z toho bylo jen vystoupení přes Zoom, ale ta symbolika prázdného pokoje čekajícího na mocného hosta hezky vystihuje současnou situaci.
Davos se už dávno stal víc vyčpělou anekdotou než místem, kde se opravdu „peče“ budoucnost. Nicméně letos se zprávy vyplatilo sledovat. I pro nás v Česku.
Jsme malá, otevřená ekonomika závislá na exportu a především na Německu. Shodou okolností ve stejné době, kdy se v Davosu tleskalo Trumpovi, citovaly Seznam Zprávy šéfa Americké obchodní komory v Česku, že už české firmy informují, že zavedení cel je pravděpodobné a aby se na ně připravily. Mohou se pohybovat od 10 do 25 procent.
Jako vždycky, když se dějí nebo jen očekávají velké změny, to pro někoho může být výhoda. Každá krize je šance, říká stereotypní poučka. Ale musíte být odvážní, chytří a mít štěstí. Nepochybně jsou firmy, které už dnes přesouvají výrobu do Ameriky a mění plány. Ale kolik jich je? A kolika z nich to vyjde?
Elita v Davosu minimálně předstírala optimismus. Generální ředitelé se chlubili fotkami z Mar-a-Lago, předháněli se v optimismu a mluvili o „živočišných pudech, puštěných ze řetězu“ (šéf konzultační firmy Oliver Wyman). Mimochodem, „animal spirits“ je Keynesův termín ze třicátých let, kterým slavný ekonom označoval psychologické a emocionální faktory, ovlivňující ekonomické rozhodování v době nejistoty a volatility.
To jsou ve zkratce naděje, které Davos do Trumpa (zároveň přítomného i nepřítomného, jako chytrá horákyně) letos vložil: optimismus, ochotu investovat i riskovat a nebát se rozjíždět cokoli velkého. A zároveň je tam i ta druhá část: období nejistoty, tedy velkých možností, ale i rizik.
V alpském městečku se protnuly dva světy: jeden tleskal ukrajinskému prezidentu Zelenskému a druhý se už tiše připravuje na éru, kdy vazby současné Evropy a Ameriky mohou být rozvolněny. Nebo se geopolitická mapa přemaluje. Trump se evidentně zamiloval do svého obrazu politika/byznysmena, který je nepředvídatelný vyjednavač. Pro Česko ve středu Evropy to může znamenat období nejistoty.
Ještě jeden hezký moment je v reportáži Wall Street Journal. Popisuje místní evangelický kostel jako jedno z míst, kde se odehrávaly ty nejzajímavější debaty o budoucnosti, mimo jiné o AI či kvantových počítačích. Dočasně si ho „zabrala“ společnost NBCUniversal a přejmenovala ho na Svatyni (The Sanctuary). „Díky víře v Ježíše jsme v míru s Bohem“, stálo v němčině na ceduli vedle vchodu. A vedle byl dočasný nápis: „Vstup pouze s platným QR kódem“.
Ano, dobrá verze budoucnosti určitě existuje. Kardinální otázka zní, kdo bude mít platný přístupový kód.
