Glosa: Politici, klid. Jinak se vám situace vymkne z rukou

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Slovenští politici měli jedinou možnost, jak reagovat na atentát na premiéra Roberta Fica. Především odsoudit bezprecedentní čin, tedy pokus zavraždit člověka. To všichni udělali.

Zároveň popřát devětapadesátiletému Ficovi, aby to přežil a ustál. I to zaznělo, jistěže i z úst jeho největších politických rivalů, prezidentky Zuzany Čaputové nebo všech šéfů opozičních stran.

Bohužel to nejdůležitější – uklidnit slovenskou společnost, zklidnit vybičované emoce – někteří z nich neudělali. Jen těžko pochopitelné je vystoupení dvou Ficových spojenců, místopředsedů parlamentu – poslance Směru Ľuboše Blahy a šéfa Slovenské národní strany Andreje Danka.

Místo aby si dali studený ručník na hlavu, rozhodli se dál hecovat nenávistné emoce. Místo toho, aby si řekli, že společnost je už od covidu znejistělá, pojďme to uklidnit, podat si ruce, nemůžeme tady mezi sebou nelítostně válčit při každém střídání vlády, tak se rozhodli raději hledat viníky.

Ľuboš Blaha, který je po Ficovi a Robertu Kaliňákovi trojka strany Směr, obvinil z odpovědnosti za atentát opozici a liberální média. Prý mu „stavěly šibenice“ a on je z toho těžce znechucen. Je to tentýž Blaha, který loni na prvomájové demonstraci Směru v Nitře vyburcoval dav příznivců ke skandování, že prezidentka Zuzana Čaputová je „americká k**va“.

Podobně se do dalšího jitření společnosti pustil Andrej Danko. Pohrozil, že teď půjdou veškeré ohledy stranou, protože to berou jako začátek „politické války“ proti médiím i opozičním politikům, kteří „mají krev na rukou“. Prý vláda teď už se změnami nebude váhat a opozice podle něj má teď raději zalézt.

Oba dva jsou roky známí tím, jak hrají na nejtemnější lidské pudy, a hlavně tím, že nepatří mezi úplně nejbystřejší politiky. Možná jim proto úplně nedochází, co svými prohlášeními mohou rozpoutat.

Zní to i jako výzvy k lynči, povel k tomu, aby příznivci vlády vzali spravedlnost do svých rukou a rozhodli se zatočit s drzými oponenty, pomstít Roberta Fica. To je atmosféra, která se může velmi snadno a rychle naštvaným pánům vymknout z rukou.

Slovensko je pořád ještě demokratická země a snad i právní stát, člen Evropské unie a Severoatlantické aliance. Takže snad žádné divoké pogromy nehrozí. Ovšem už teď slovenští opoziční politici a novináři mluví o tom, že dostávají smršť nenávistných vzkazů a výhrůžek.

Popřejeme slovenským politikům – vládním i opozičním – nadhled a chladné hlavy. Přece už dál nechtějí být divokou zemí, kde tajné služby unášejí děti politických rivalů, kde policejní šéf kryje gangstery, kde se vraždí novináři a kde se dělají atentáty na premiéra.

Hodně štěstí, Slovensko!