Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Robert Fico se premiérem stal poprvé v roce 2006. Teď jím je počtvrté. Jeho schopnost ustát jakýkoli průšvih a znova se vracet k moci se zdá až magická. Zdá se nezničitelný. Byl. Až doteď!
Protože se – v očích nezanedbatelného procenta Slováků konečně – objevilo něco, co mu zlomí politický vaz. Anebo ne. Ale minimálně to voliče, kterých se to týká, mimořádně vytočí. A každý den, zas a znova zmobilizuje. Bohužel, žádné volby teď zrovna v kalendáři nejsou.
Paradoxní je, že Fico, tenhle král všech spin doktorů a loutkovodičů veřejného mínění, si za všechno může sám. Jeho vláda zavedla takzvanou transakční daň. Což mimo jiné znamená, že od dubna i těm nejdrobnějším slovenským podnikatelům cinkají v mobilu potvrzení, že si stát z jejich bezhotovostních plateb kousek uloupl.
Transakční daň se týká i jiných transakcí. Ale online zprávy, jakou sumu z těžce vydělaných peněz stát živnostníkovi zrovna odebral, jsou na ní to nejvypečenější. Je to totiž strašlivá psychologická chyba. Neuvěřitelné, že se jí dopustil právě populista Fico.
Nejméně od středověku se přece ví, že daně je potřeba vybírat hlavně nenápadně. Když do vsi dorazil výběrčí na koni, poddaní museli klopit na dřevo, tady a teď. Což je pochopitelně, měli-li vůbec co odevzdávat, hněvalo a traumatizovalo. Někdy se vzbouřili.
Co je slovenská transakční daň?
- Jejím hlavním principem je srážka ve výši 0,4 procenta z každé platby, která odejde z firmy přes bankovní účet.
- U transakcí nad 10 tisíc eur platí strop, takže maximální výše daně je 40 eur. Obdobná daň funguje v Maďarsku a ve Venezuele.
Poučení, podpořené technologickým a kulturním pokrokem, zní: pro státy je výhodnější vymáhat daně od občanů tak, že o tom občané nevědí. Respektive si skoro neuvědomují, že nějaké daně platí, tedy pokud se neblíží termín daňového přiznání.
Nenápadně se vybere víc. Moderní berní postupy jsou sice rafinovanější, kritici namítají, že někdy až zákeřné – ale jsou také mírumilovnější, ohleduplnější k psychice daňových poplatníků, kteří se nemusí tak vztekat. A daňový poplatník, to slovo zní hrdě! Ke vzpourám dochází jen výjimečně.
Kdežto když do něj stát valí digitální transakční stvrzenky, daňového poplatníka to místo hrdosti začne naplňovat hněvem.
Jednak kvůli samotnému institutu robotických zpráv – také se na ně vždycky těšíte, že? Ale hlavně proto, že se daně vybírají daňovému poplatníkovi před očima, a ne někde v zákrytu. Své daně vidí a má tendenci se jim zpěčovat. A už je to tu zase: cink! S pozdravem váš Fico & moje vláda.
Transakční daň se podle slovenských médií týká kolem 700 tisíc lidí či daňových subjektů. Kolik je mezi nimi skalních voličů Směru, se kterými nehne vůbec nic, se neví, ale první zprávy o lidových a politických nepokojích už přicházejí. A Fico si, kvůli pitomým několika stovkám milionům eur do konsolidačního balíčku, za to může sám.
Teď by měl správně ještě jednou zvolat, a zoufale přitom lomit rukama: Takto sa to nerobí, do psej matere!
