Článek
Ruský prezident Vladimír Putin chce podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové zničit Evropu, jakou budoval mimo jiné Václav Havel.
Havla zmínil i německý kancléř Olaf Scholz, když ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému v neděli předával Mezinárodní cenu Karla Velikého.
Scholz podle tiskových agentur připomenul, že Zelenskyj se zařadil mezi její významné nositele, jakým byl někdejší československý a český prezident.
Von der Leyenová pak Havla zařadila po bok někdejšího německého kancléře Helmuta Kohla či bývalého francouzského prezidenta Françoisa Mitterranda. Politiky, kteří podle ní stavěli Evropu, již chce Kreml zlikvidovat.
Co na to asi takový Lubomír Volný, politicko-byznysový snaživec, jehož museli vyrazit i z SPD, a který při každém výročí neopomene Havlovi okopávat kotníky, neboť výš nedosáhne? Na sedmé výročí Havlova úmrtí na svůj facebookový profil například napsal, že ho považuje za jednoho z největších vlastizrádců v dějinách České republiky.
V České televizi pak pokračoval: „Považuji Václava Havla za prvního českého agenta globálního veksláka Sorose a stejnou oběť alkoholismu, jako byl Boris Jelcin. Což ani u jednoho z nich nesnižuje jejich mezinárodní význam.“
Volný je samozřejmě legrační figura, na rozdíl od jiných politiků, jejichž ega se evidentně s Havlovou globální reputací nedokáží srovnat. Exprezident Václav Klaus před lety v rozhovoru pro polský týdeník Havla označil za extrémního levičáka, který bořil existující lidský řád.
„Václav Havel (a jeho specifická ideologie, pro kterou nemám lepší název než havlismus) byl absolutně jiný svět. Trh nazýval hokynářstvím, místo demokracie chtěl elitářskou postdemokracii, místo konzervatismu a tradičních hodnot prosazoval modernistické boření existujícího lidského řádu. Byla to spíše ozvěna francouzského jakobínství než britský konzervativní princip klasického liberalismu. Bylo to extrémní levičáctví,“ uvedl pro magazín Do Rzeczy.
České centrum mezinárodního PEN klubu následně Klause vyzvalo, aby se ukáznil.
Mimochodem, Havel osvědčil svůj politický instinkt už v roce 2009, kdy uvedl, že ruský premiér Putin je mnohem nebezpečnější než Boris Jelcin. „Hraje totiž hodně sofistikovanou politickou hru,“ řekl britskému The Daily Telegraph.
„Neměli bychom s Rusy jednat nějakým zvláštním způsobem, jako by byli chromí a potřebovali speciální péči,“ citoval jej The Daily Telegraph. „Jen kvůli zachování dobrého partnerství nesmíme být k určitým věcem slepí a zaprodávat lidská práva za ropu a plyn,“ dodal.
Jaký to rozdíl oproti Miloši Zemanovi, který krátce před invazí na Ukrajinu nahlížel situaci svým klasickým tunelovým proruským viděním. Přesně týden před Putinovým napadením Kyjeva prohlásil: „Už před několika dny jsem řekl, že podle mého názoru žádná válka nebude. Protože Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku. Pokud jde o americké tajné služby, je to jejich třetí blamáž. První byla v Iráku, kde se nenašly zbraně hromadného ničení. Druhá byla v Afghánistánu, když tvrdili, že Tálibán nikdy nedobude Kábul. No, a třetí je teď.“
Havel bývá svými nástupci, Klausem i Zemanem, ale i dalšími oponenty vysmíván, coby naiva, který podle nich blouznil o morálce a slušnosti jakožto základové desce pro výstavbu demokracie.
Lze předpokládat, že se jeho odpůrci mohou v tichosti zalknout záští, je-li nyní Havel zmiňován jako pilíř Evropy.
My ostatní můžeme být na tohoto pragmatického snílka, k jehož myšlenkám i dnes, jedenáct let po smrti, vzhlížejí nejen evropské elity, právem hrdí.
