Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Elon Musk: progresivní génius, nebo nevypočitatelný pokrytec? Názory na amerického miliardáře, který se v pondělí stal rovněž členem nové administrativy Donalda Trumpa, se různí.
U řady lidí se navíc proměňují v čase – ti, co dříve říkali jedno, dnes tvrdí druhé a naopak.
Ostatně i Muskovy postoje se v posledních letech značně proměnily. I proto chybí odpovědi i na tak triviální otázku, o co mu ve skutečnosti jde.
Můžete namítnout, že lze jen těžko vidět do mysli jiného člověka. Tím spíš do mysli, která alespoň do určité míry nepochybně geniální je.
Přesto má význam se položenou otázkou zabývat. Musk totiž není jen nejbohatším mužem planety, ale dost možná i tím nejvlivnějším. Jsou věci, které si za peníze koupit nelze, ale vliv jednou z nich není. A Musk v tomto smyslu nakupuje ve velkém: Ovládá svoji sociální síť X, na níž má rovněž nejsledovanější uživatelský profil, a je blízkým důvěrníkem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V posledních dnech a týdnech nastoluje agendy, na něž musí odpovídat přední světoví státníci. Obvykle mu k tomu stačí jediné – přidat příspěvek na X.
Mezi lety 2014 až 2024 přidal těchto krátkých zpráv téměř 40 tisíc. To by za 11 let znamenalo v průměru téměř deset kusů denně. Ale je to jinak – od konce roku 2022, kdy Musk síť koupil, frekvenci svého postování výrazně zvedl. Nyní se Musk blíží 70 příspěvkům každý den (číslo zahrnuje i odpovědi ve vláknech či retweety).
Britský týdeník The Economist je prakticky všechny analyzoval a všiml si značné tematické proměny. Zatímco ještě zhruba před čtyřmi lety Muskovu profilu dominovala témata jako vědecký výzkum vesmíru nebo klimatická změna, dnes jsou to mnohem častěji politická témata jako imigrace nebo svoboda projevu.
Redakce Seznam Zpráv definovala z obsahu Muskových tweetů sedm hlavních oblastí jeho zájmu k sestavení myšlenkové mapy excentrického miliardáře. Co si o důležitých tématech, která – částečně i díky němu samotnému – hýbou světem, myslí? A co si myslel dříve?
Progresivní génius, nebo nevypočitatelný pokrytec? Pravda bude zřejmě obojí. Ostatně – posuďte sami.
Oblast první: svoboda projevu
Elon Musk sám o sobě tvrdí, že je „absolutistou svobody slova“. Věří tedy, že svoboda projevu by měla být zcela prostá jakýchkoli vládních i společenských zásahů. Nicméně jeho činy říkají něco jiného. Lze to vyčíst ze způsobu, kterým řídí svou sociální síť X.
Prohlásil, že je natolik oddaný neomezené a otevřené výměně myšlenek, že jediným způsobem, jak by nechal jakoukoli vládu potlačovat projevy na své platformě, je „pod hrozbou použití zbraně“.
Výrok může vysvětlovat, proč Musk raději přihlížel, jak X v Brazílii zakazují, než aby vyhověl tamní vládě požadující, aby platforma blokovala určité účty. Už méně to však vysvětluje, proč v jiných zemích – často na příkaz pravicových režimů s autoritářskými sklony – přesně totéž dělal.
Příklad první: V lednu 2023, tři měsíce po převzetí platformy, síť (tehdy ještě nesoucí název Twitter) zablokovala dokument BBC kritizující indického premiéra Naréndru Módího. Indické ministerstvo informací a vysílání potvrdilo, že Twitter patřil mezi platformy, které film The Modi Question potlačily na příkaz indické vlády, jež snímek označila za „nepřátelskou propagandu a protiindický odpad“.
Příklad druhý: V květnu téhož roku účet sociální sítě Global Government Affairs oznámil, že „přijal opatření k omezení některého obsahu v Turecku“, aby zajistil, že webová stránka „zůstane pro obyvatele Turecka dostupná“. Stalo se tak v předvečer tureckých voleb a podle mnohých kritiků tak rozhodl sám Musk v souvislosti s bující kritikou obhajujícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana.
Musk reagoval další den. Na kritický tweet populárního blogera Matthewa Yglesiase odpověděl: „To ti vypadl mozek z hlavy, Yglesiasi? Na výběr je nechat Twitter přiškrtit celý, nebo omezit přístup k některým tweetům. Co z toho chceš?“
Did your brain fall out of your head, Yglesias? The choice is have Twitter throttled in its entirety or limit access to some tweets. Which one do you want?
— Elon Musk (@elonmusk) May 13, 2023
Bloger na otázku neodpověděl, ovšem to není podstatné. Podstatné je, jak by odpověděl pravý absolutista svobody slova: Omezit přístup k vybraným příspěvkům by nikdy nedopustil.
A již vůbec by nedopustil, aby byl algoritmus nastaven tak, že příspěvky jednoho konkrétního účtu se budou, jak zjistil americký technologický zpravodajský web The Verge, zobrazovat prioritně. Kterého účtu? Toho majitelova samozřejmě. Muskovi teď stačí přesdílet příspěvek anonymního pravicového účtu s prostým popiskem „to je zajímavé“ nebo s pouhým emotikonem a obratem z toho udělá téma.
To je velká mocenská zbraň, kterou má Elon Musk v rukou. A možný důvod, proč si úspěšný podnikatel drží společnost, která za dva roky jeho působení ztratila čtyři pětiny své hodnoty.
Oblast druhá: imigrace
Tématem, kterému podle výše zmíněné analýzy listu The Economist věnuje Musk vůbec nejvíce svého prostoru, je imigrace.
Dříve to tak ovšem nebylo. Pár let zpátky Musk nevěnoval ilegální migraci žádnou velkou pozornost. A pokud už se vyjadřoval k přistěhovalectví, pak vesměs v tom smyslu, že Amerika vzhledem k demografické krizi příchozí potřebuje.
Miliardář dlouhodobě zdůrazňuje potřebu přistěhovalectví zejména pro inovace a ekonomický růst. V tomto zůstává konzistentní – i za cenu rozhádání se s částí podporovatelů svého nynějšího spojence Donalda Trumpa.
V republikánském táboře se totiž vede spor o program s označením H-1B, jehož prostřednictvím USA nabízí desetitisíce dočasných pracovních víz ročně pro zahraniční specialisty, a to až na tři roky.
Zastánci krajně pravicové agendy MAGA (Make America Great Again) mají za to, že program je švindl. Nejde v něm prý o to najímat „nejlepší a nejchytřejší“, ale vzít Američanům dobře placená místa a ušetřit najmutím nízkopříjmových zaměstnanců ze zahraničí.
Program silně využívají firmy v odvětví nových technologií včetně Muskovy automobilky Tesla, která podle NYT tímto způsobem obsadila stovky míst. Sám Musk, narozený v Jihoafrické republice, byl podle agentury Reuters dříve držitelem tohoto víza. A Trump se ve sporu – alespoň pro tuto chvíli – přiklonil na jeho stranu. V rozhovoru pro New York Post uvedl: „V H-1B věřím. Mnohokrát jsem ho využil. Je to skvělý program.“
Jak Trumpovy plány mohou pomoci Muskovu podnikání?
- Ze zavedení cel na čínské produkty, včetně elektromobilů, může profitovat Muskova automobilka Tesla, na druhou stranu by obnovení obchodní války s Čínou mohlo poškodit její továrnu v Šanghaji.
- Další Muskovy podnikatelské aktivity by na celní válce s Čínou mohly profitovat, těžil by i z plánovaného snížení daní a zrušení některých vládních regulací.
V poslední době však Musk mnohem hlasitěji zmiňuje problémy spojené s nekontrolovanou nelegální migrací – zcela jistě nejdůležitějším tématem Donalda Trumpa během kampaně.
Mělo Muskovo akcentování přistěhovalectví pomoci Trumpovi k návratu do Bílého domu?
S jistotou to říci nelze, nicméně časová osa to naznačuje: Podle amerických médií se miliardář – dříve veřejně podporující demokraty – na stranu republikána Trumpa přiklonil přibližně na přelomu let 2021 a 2022. Tehdy eskaloval Muskův spor s prezidentem Joem Bidenem, který jej nepozval na setkání předních výrobců elektromobilů v USA. A přesně v té době se na miliardářově profilu na X začalo podstatně častěji objevovat téma ilegální migrace. Kulminovalo pak při prezidentských volbách loni v listopadu.
I v tématu migrace lze v ostrých vyjádřeních Elona Muska vystopovat jistou faleš. Deník The Washington Post totiž v říjnu předložil důkazy, že Musk sám v roce 1995 téměř jistě pracoval v USA bez řádného povolení. Bylo to v době, kdy zanechal studia na Stanfordu a založil startup Zip2.
Bio Elona Muska
Šikanovaný chlapec z JAR vyrůstající za apartheidu se stal nejbohatším mužem planety a plánuje osidlovat Mars. Stál u zrodu firem, které vysílají do vesmíru rakety a ukládají do mozků čipy. Kudy dál, Elone Musku?
Oblast třetí: klimatická změna
„Odcházím z prezidentské rady. Změna klimatu je skutečná. Odchod z Paříže není dobrý pro Ameriku ani pro svět,“ napsal Musk v roce 2017 na Twitteru v reakci na rozhodnutí Donalda Trumpa, že USA odstupují od Pařížské klimatické dohody.
Ani předtím podle vlastních slov nebyl Trumpovým fanouškem, ale po tomto kroku s ním již nebyl ochoten spolupracovat.
Am departing presidential councils. Climate change is real. Leaving Paris is not good for America or the world.
— Elon Musk (@elonmusk) June 1, 2017
Elon Musk vždy platil za jistý symbol klimatického aktivismu, Donald Trump za pravý opak. Tedy největší výrobce elektromobilů na světě vs. muž, který o globálním oteplování prohlásil, že je to „nákladný hoax“ nebo „zbraň Číny proti USA“.
Uteklo pár let a rozdíly jsou ty tam.
Ne že by miliardář úplně změnil názor, na změny klimatu upozorňuje konzistentně, ovšem již vždy se zlehčujícím dodatkem. Například letošní zničující požáry v kalifornském Los Angeles mimo jiné komentoval slovy: „Riziko změny klimatu je reálné, jen je mnohem pomalejší, než tvrdí alarmisté (jimi myslel – s ohledem na přiložený příspěvek jiného uživatele – krajní levici, pozn. red.).“
A v podobném duchu radí i zvolenému prezidentovi. „Riziko není tak vysoké, jak se o globálním oteplování říká. (…) Lidé si to neuvědomují. Když překročíte tisíc částic oxidu uhličitého na milion, začne vás bolet hlava a začne se vám dělat nevolno,“ vysvětloval hned dvakrát v jejich vzájemném srpnovém rozhovoru vysílaném na síti X.
To je poněkud bizarní pohled na změnu klimatu. Její největší hrozba totiž rozhodně nespočívá v tom, že lidi začne při jistém navýšení emisí bolet hlava. Podle uznávaného amerického environmentalisty Billa McKibbena si Musk spletl atmosférický oxid uhličitý se znečištěním ovzduší v interiérech, které má skutečně negativní účinky nad 1000 ppm.
Mimochodem – McKibben celý rozhovor v komentáři označil za „nejhloupější konverzaci o klimatu všech dob“.
Vzhledem k dřívějším vyjádřením nejbohatšího muže světa (pod tímto odkazem například na videu z roku 2015 erudovaně vysvětluje klimatickou změnu studentům pařížské Sorbonny) však nelze usuzovat, že by komplexnímu problému klimatické změny nerozuměl. Svá vyjádření pouze výrazně zjednodušil a upravil novému cílovému publiku.
Manipulativní zjednodušení, nebo dokonce úplné dezinformace pak našly úrodnou půdu i na Muskově síti X. Ta má podle zprávy organizace Climate Action Against Disinformation, která sdružuje iniciativy z oblasti klimatické politiky a výzkumu) vůbec nejhorší přístup ke klimatickým dezinformacím ze všech sociálních sítí.
Oblast čtvrtá: „woke kultura“
„Můj syn Xavier je mrtvý, zabil ho virus woke mysli,“ řekl Musk na konci července 2024 v rozhovoru s konzervativním kanadským psychologem Jordanem Patersonem.
Narážel tak na tranzici jednoho ze svých 12 dětí (Xavier požádal o změnu jména i pohlaví, pozn. red.). „Je to zlo. Je velmi možné, že dospělí manipulují s dětmi, které mají skutečnou krizi identity, aby uvěřily, že jsou špatného pohlaví,“ dodal. „Slibuji, že virus woke mysli zničím.“
Co znamená „woke“
„Woke“ původně znamenalo být „probuzený“ nebo „vědomý“. V moderním kontextu se používá k označení člověka, který je citlivý na společenské problémy, jako je rasismus, diskriminace, genderová nerovnost nebo klimatická krize. V pozitivním smyslu jde o uvědomělost a angažovanost, často je ale výraz používán pejorativně pro přehnanou politickou korektnost nebo moralizování.
Muskův potomek se od roku 2022, kdy dosáhl plnoletosti, jmenuje Vivian Wilsonová. Změnila si tedy nejen jméno, ale přijala i příjmení své matky. Proti Muskovu výroku se ohradila na Threads, kanálu konkurujícím X. „Neví, jaká jsem byla jako dítě, protože tam jednoduše nebyl,“ řekla o otci, kterého čtyři roky neviděla. „A v tom krátkém čase, kdy byl, jsem byla neúnavně obtěžována, protože jsem queer.“
Muskova zpověď nicméně poskytuje vhled do jeho radikalizace týkající se genderových otázek a jeho ideologického vývoje.
Miliardář se domnívá, že woke kultura škodí pokroku a lidským inovacím, protože omezuje svobodu myšlení a projevu, které jsou pro růst nezbytné. Podobná vyjádření u něj nebyla neobvyklá ani dříve, v posledních letech nicméně přitvrdil.
Podle analýzy deníku Le Monde za tím může být právě osobní zkušenost z vlastní rodiny, ale zejména jeho obsese populační krizí. Musk se jako libertarián nikdy příliš nevyjadřoval k potratům, ale jeho nechuť byla cítit v listopadu 2023, kdy Ohio přijalo ústavní dodatek chránící přístup k potratům. „Ženy na Západě byly naučeny, že náhodné těhotenství je to nejhorší, co se jim může stát,“ napsal tehdy na X, „proto se silně staví proti zákazu potratů jako proti existenční hrozbě. Mnoho mužů se také obává, že si nebudou moci ‚užívat‘, pokud budou potraty zakázány.“
Women in the West have been taught that an accidental pregnancy is the worst thing that could possibly happen to them. Thus, they strongly oppose abortion bans as being an existential threat.
— Elon Musk (@elonmusk) November 8, 2023
Many men also fear that they will be unable to have "fun" if abortion is outlawed.
Pokud kritizuje muže a „užívání si“, sám se nedrží zkrátka. Třiapadesátiletý podnikatel měl podle rozsáhlého vyšetřování deníku The Wall Street Journal četné aféry se svými zaměstnankyněmi a stážistkami SpaceX. Americká podnikatelská praxe obecně zapovídá vztahy mezi zaměstnanci, tím spíše existuje-li hierarchická vazba, Musk však normy zjevně ignoruje.
Oblast pátá: zahraniční politika
Téma, které v souvislosti s podnikatelem v poslední době plní stránky světových médií nejvíce, vyplývá z toho předchozího. Zdá se, že Musk svůj politický vliv plánuje rozšiřovat i za hranice USA. V posledních týdnech na sociálních sítích podpořil řadou příspěvků krajně pravicových osobností v Británii, Německu a Kanadě.
Z analýzy Muskových příspěvků lze dovodit, že i v dalších státech uplatňuje podobný návod, jakým zasahoval do americké politiky. Posiloval pozice Trumpa, nyní posiluje konzervativní politiky ve vládách hlavních spojenců USA. „Jeho zveřejňování nepravd a vyzdvihování krajně pravicových a extremistických osobností však znepokojují liberální představitele po celém světě,“ napsal deník The Washington Post.
Detailněji jsme psali zde:
Kritika vládnoucích labouristů v Británii nebo podpora německé AfD před volbami. Elon Musk kromě politického zapojení v USA rozšiřuje své portfolio zájmů i na evropské státy. S jeho rostoucím vlivem vlády řeší, jak reagovat.
Nejdůležitější otázka v této souvislosti je však zatím stále nezodpovězená: Proč to vlastně dělá? Světoví analytici a komentátoři si nad tím lámou hlavy posledních několik týdnů, ovšem jasnou odpověď nenachází.
Správným vysvětlením se tak zdá být to vůbec nejprostší – protože může. A protože s americkými volbami zjistil, že jeho vliv může být zcela rozhodující.
Vysvětlení podle komentáře Miloše Čermáka:
Sledujeme člověka, který objevil díru v matrixu demokratického systému. Zatímco my ostatní žijeme v představě, že demokracii stále chrání její tradiční imunitní systém, Elon Musk už dávno našel způsob, jak ho obejít.
Oblast šestá: regulace
Dalším velkým tématem Elona Muska je přeregulovanost. Loni opakovaně prohlásil, že by americká administrativa měla mít „oddělení na odstraňování regulací“. Dočkal se v pondělí. V čele ministerstva pro efektivitu vlády sedí on sám.
V této oblasti lze však asi nejsnáze hledat miliardářovu motivaci. Regulace znamenají ekonomickou a byrokratickou zátěž pro jeho podnikání.
Jako absurdní případ rád uvádí, že americké úřady chtěly po jeho společnosti SpaceX analýzu, zda může raketa při dopadu trefit žraloka. „Říkám: Je to velký oceán, je tam spousta žraloků. Není to nemožné, ale je to velmi nepravděpodobné,“ vypráví Musk na videu stylem, který více než cokoli jiného připomínal standupové vystoupení.
Ověřit pravdivost tohoto výroku se zcela jistě nedá, ovšem podle expertů se tvrzení o tom, co měly úřady po Muskovi chtít, zdá být velice nepravděpodobné.
Není ale sporu, že Musk absurdním příkladem naráží na skutečný problém. Loňský výzkum MIT zjistil, že některé regulace skutečně často brání inovacím, zejména pokud regulační požadavky rostou úměrně s velikostí firmy.
Muskovy názory na regulaci jsou úzce spojeny s jeho filozofií svobody a odpovědnosti. Věří, že podnikatelé a inovátoři by měli mít více prostoru k riskování a hledání řešení bez neustálého zasahování vlády.
Není však proti regulacím v jejich principu, pouze opakovaně zdůrazňuje, že regulace by měly být flexibilní, aby se mohly přizpůsobit rychle se měnícím technologiím, jako jsou autonomní vozidla, vesmírný průzkum nebo umělá inteligence. Podle něj je důležité najít rovnováhu mezi ochranou veřejného zájmu a podporou kreativity a růstu.
Růst a inovace jsou pro něj ostatně zcela autenticky důležitým tématem po celou jeho kariéru – viz poslední bod.
Oblast sedmá: technologie a objevování vesmíru
Když někdo zmínil jméno Elona Muska pár let zpátky, byly tím, co většině lidí vytanulo na mysli, hlavně nové technologie a inovace. Dnes tato témata zapadají v záplavě politických komentářů, která sdílí na X. Na rozdíl od ostrých výroků na adresu politiků zkrátka nejsou tak šokující. I proto jsme je zařadili až na sedmé místo soupisky.
Platí přitom, že Musk je jedním z největších vizionářů naší doby, ne-li tím vůbec největším. Díky společnosti Tesla se elektromobily staly mainstreamem, automobilový průmysl se nevratně proměnil. Společnost SpaceX přinesla revoluci v průzkumu vesmíru, jelikož jej udělala technologicky i finančně mnohem dostupnějším. Další Muskova firma, Neuralink, má zase konkrétní úspěchy v komunikaci mezi člověkem a technologiemi. To jsou jen tři příklady za všechny vize, na něž dříve nikdo ani nepomyslel, ale Musk je dokázal realizovat.
Dalším cílem, o kterém ostatní jen teoreticky mluví, zatímco on podniká kroky k jeho realizaci, je udělat z lidstva meziplanetární druh – kolonizovat Mars.
Tento zápis do historie se podle mnohých analýz může se spojenectvím amerického prezidenta a nejbohatšího muže světa výrazně přiblížit. Podle čtyř osob obeznámených s rozvíjející se agendou Trumpovy vesmírné politiky, které hovořily s agenturou Reuters, se očekává, že program NASA Artemis se za Trumpa více zaměří přímo na rudou planetu. V tuto chvíli je jeho cílem dopravit pomocí rakety Starship od SpaceX lidi na Měsíc coby zkušební základnu pro pozdější mise na Mars.
Plány mise potvrdil během pondělní inaugurace i sám Trump. V projevu, ve kterém mluvil o předurčení Američanů expandovat, řekl, že je jejich osudem vydat se ke hvězdám. „Vypustíme americké astronauty, aby zasadili hvězdy a pruhy na planetě Mars,“ řekl. Musk na to reagoval nadšeným zvednutím palce.
Musk sám loni v září napsal na X, že první posádka by se k Marsu mohla vydat již za čtyři roky. Podle jeho slov je nutné, aby se lidstvo „stalo multiplanetárním dříve, než se na Zemi stane něco, co tomu zabrání, například jaderná válka, supervirus nebo populační kolaps“. To, co kolonizaci Marsu dosud bránilo, je podle něj výše zmiňovaná vládní byrokracie.
Toto přesvědčení může ostatně vysvětlovat celou jeho politickou angažovanost. Třeba věří, že Donald Trump mu může pomoci splnit jeho původní a největší sen, který by jej zapsal do dějin lidstva jako takového.