„Gazanské metro“ má stovky kilometrů. Najít ho a zničit je pro Izrael oříšek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když Izrael po loňském krvavém útoku teroristů z Hamásu a dalších palestinských skupin spustil pozemní operaci, řešilo se, jak si armáda poradí s jednou z největších výzev – rozsáhlou sítí tunelů, jíž se přezdívá „gazanské metro“.

Bludiště vzájemně propojených chodeb se táhne pod Pásmem Gazy takřka všemi směry.

Některé vstupní šachty se skrývají mezi troskami několikapatrových budov zničených izraelským letectvem, jiné v písečných dunách za městem či v soukromých domech.

Stavba podzemního komplexu začala podle BBC v roce 2005, načež se ještě zintenzivnila poté, co kontrolu nad územím převzal Hamás.

Tunely slouží hned k několika účelům – pro pašování zboží z Egypta, snazší pronikání teroristů přes hranice Izraele a podnikání útoků a také jako spojnice různých míst uvnitř Pásma Gazy a útočiště a zásobovací trasy pro různé složky Hamásu.

To nelze přesně říci. Předpokládá se, že stavitelé při hloubení tunelů velkou část vytěžené půdy vhodili do moře, takže je podle izraelských bezpečnostních zdrojů obtížné odhadnout rozsah jejich činnosti. Zbytek se používá na stavbu.

Před třemi lety Hamás uvedl, že zbudoval podzemní síť více než 500 kilometry tunelů, což odpovídá zhruba polovině délky newyorského metra, napsala agentura Reuters. Jakou mají podzemní prostory skutečnou rozlohu, nikdo přesně neví.

Jistým vodítkem může být rozsah některých objevených tunelů, které svědčí o významném plánování a zdrojích. V polovině loňského prosince armáda oznámila, že během ofenzivy v Pásmu Gazy objevila „největší tunel“ vyhloubený pod touto oblastí.

„Do tohoto tunelu byly investovány miliony dolarů. Trvalo roky, než byl vybudován. Mohla jím projíždět vozidla,“ popsal tehdy mluvčí Izraelských obranných sil (IDF).

Tunel v hloubce 50 metrů měl tři metry na výšku i šířku, bojovníci Hamásu jím tak mohli pohodlně cestovat až na sever města Gaza. Podle agentury AFP měl tunel železobetonové stěny, elektrické rozvody, ventilaci, kanalizaci, komunikační sítě i koleje. A byl dost široký na to, aby jím projelo auto. Ústil pouhých 100 metrů jižně od izraelského vojenského kontrolního stanoviště Erez.

To bylo jedním z míst, na něž loni 7. října teroristé zaútočili. IDF uvedly, že tunel byl navržen k přepravě bojovníků do pohraniční oblasti, ale nepotvrdily, že byl použit při útoku, který si v Izraeli vyžádal na 1200 mrtvých.

Letos v červenci spatřila světlo světa vojenská analýza, která tvrdí, že velká část rozsáhlé sítě tunelů je stále v „dobrém funkčním stavu“.

„Kdyby teď válka skončila, Hamás má stále kapacitu zorganizovat vpád blízko hranice a možná i přes ni, ale ne v takovém rozsahu jako v minulosti,“ stojí v analýze, z níž citoval server The Times of Israel a další tamní média.

Chodby v dobrém stavu se mají nacházet převážně v uprchlických táborech ve střední Gaze, dále pak v Rafahu na jihu a v Šedžaji na severu. V Chán Júnisu na jihu Pásma pak bylo podle zjištění opraveno mnoho tunelů, které byly v minulosti cílem armády, stejně jako továrny, které vyrábějí beton pro stavbu tunelů. Letos v březnu přitom IDF oznámily, že zničily až 85 procent strategických tunelů v dané oblasti.

Podle zprávy byly zničeny i trasy ve Filadelfském koridoru podél hranice mezi Gazou a Egyptem. Údajně mělo jít až o 80 procent tunelů. Celkem jich izraelská armáda objevila v koridoru více než 150, informovaly The Jerusalem Post či The Times of Israel.

Zpráva poznamenala, že zničení stovek kilometrů podzemních chodeb a bunkrů patří stále k hlavním cílům armády. Přesto jsou velitelé jednotek civilní obrany obcí podél hranice, kteří si dokument přečetli, zjištěními znepokojeni a chtějí, aby práce na zneškodnění tunelů byla hlavní prioritou.

Ženisté využívají ke zneškodnění tunelů pod Pásmem Gazy různé metody. Dle dostupných záběrů od zpravodajských agentur nebo ze sociálních sítí je postup následující.

Izraelské letectvo obvykle nejprve vybombardovalo oblast nad podezřelými tunely, aby srovnalo se zemí jakékoli stavby. Pak buldozery odkryjí vstupy do tunelových šachet a ženisté se snaží zlikvidovat všechny pasti, které tam Hamás nastražil. Následně se do tunelů a šachet pustí pozemní jednotky, které hledají rukojmí a posléze komplex zničí.

Izraelci využívají kromě výbušnin různé typy robotů speciálně uzpůsobených pro tyto případy. Další možností je chodby zalít betonem nebo zaplavit mořskou vodou.

U využití mořské vody ale panovaly obavy, že by mohla kontaminovat zemědělskou půdu nebo poškodit statiku budov, napsal například deník The Wall Street Journal (WSJ).

Velké nebezpečí představují různé nastražené výbušniny a také členitost tunelů.

List The New York Times popsal, že podzemní chodby jsou podle zveřejněných snímků často jen necelé dva metry vysoké, metr široké a bojovníci se v nich musí pohybovat po jednom. To do značné míry stírá asymetrickou výhodu IDF v počtu mužů či výzbroji.

Labyrint chodeb znamená vysoké riziko obklíčení a uvěznění celých skupin vojáků a podle listu přímo vybízí k odpalování nastražených výbušnin či rovnou celých ramen tunelů.

Izraelská armáda se snaží předejít zbytečným ztrátám, do tunelů tak posílá například speciálně vycvičené psy, kteří vyhledávají nastražené výbušné systémy a pátrají po teroristech nebo rukojmích. Vytrénované smysly armádních psů zachránily život už mnoha izraelským vojákům.

Experimentuje také s drony. „Největším problémem při nasazování bezpilotních letounů v podzemí je právě to, že se dostanou možná 30 metrů do sítě tunelů, pak se chodba stočí doprava nebo doleva a ony úplně ztratí signál,“ popsal jedno z úskalí Blake Resnick, generální ředitel amerického výrobce bezpilotních letounů BRINC, který testuje s izraelskou armádou drony, pro agenturu Reuters.

I na tento problém se ale armáda snaží vyzrát. Nejnovější bezpilotní letouny mají síťové zařízení, které umožňuje operátorům letět s jedním z nich několik desítek metrů do tunelu, dokud struktura nezmění směr. „Mohou s ním přistát, použít ho jako zesilovač a pak poslat další bezpilotní letoun hlouběji do sítě,“ vysvětlil Resnick.

Tento postup mohou zopakovat kolikrát chtějí a dostat se co nejhlouběji do tunelu. Nová generace dronů má termovizi, noční vidění a vpředu umístěné LiDAR senzory, které při letu vytvářejí 3D mapu okolí.