Gaza štěpí Británii. Šéfovi labouristů to kazí cestu do Downing Street

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Konflikt na Blízkém východě v posledních týdnech hýbe britskou politikou. Spory pramenící z postoje k válce mezi Izraelem a palestinskou organizací Hamás se nevyhnuly vládnoucím konzervativcům ani opozičním labouristům, kteří už dlouho výrazně vedou v předvolebních průzkumech.

Zatímco labouristický lídr Keir Starmer se snaží ustát čím dál mohutnější vzpouru, které čelí uvnitř vlastní strany, konzervativní političku a jednu z nejvýraznějších tváří vládnoucí strany poslední doby Suellu Bravermanovou už výroky týkající se blízkovýchodního konfliktu připravily o ministerský post.

Bravermanová v článku pro britský deník The Times ještě coby ministryně vnitra obvinila londýnskou metropolitní policii z toho, že je zaujatá a k účastníkům propalestinských demonstrací přistupuje příliš shovívavě.

Ona sama protesty považuje za „pochody nenávisti“. Bravermanovou výroky stály místo, v pondělí ji premiér Rishi Sunak odvolal z kabinetu.

„Suella Bravermanová si v silných výrocích libuje a toto zdaleka není první kontroverze s ní spojená. Byť zejména to její veřejné zpochybnění práce policie, za kterou sama odpovídala, předčilo všechny předchozí,“ uvedl pro Seznam Zprávy expert na Británii z Institutu mezinárodních studií na FSV UK Jan Váška.

Nutno zdůraznit, že Bravermanová je dlouhodobě považovaná za jednoho z hlavních vnitrostranických konkurentů premiéra. Na Sunaka tento týden zaútočila například i v souvislosti s migrační politikou a verdiktem nejvyššího soudu, který prohlásil plán deportací přistěhovalců do Rwandy za protizákonný (více zde).

Proti slovům bývalé ministryně vnitra se hlasitě vymezil i labouristický lídr Keir Starmer. Vzkázal, že „jen málo veřejně činných osob se v poslední době zasloužilo o rozdělení, poštvání Britů proti sobě a zasetí semene nenávisti a nedůvěry tolik jako Suella Bravermanová“.

I jemu samotnému by přitom způsob, jakým se staví k blízkovýchodnímu konfliktu, mohl významně zkomplikovat politickou kariéru.

Starmer má podle předvolebních průzkumů dobře našlápnuto k tomu, stát se příštím britským premiérem. Labouristé si dlouhodobě udržují na konzervativce náskok nejméně 15 procentních bodů a v posledních měsících tuto svou pozici potvrdili i v několika doplňovacích volbách do Dolní sněmovny. Všichni poslanci by se v řádném termínu měli volit v lednu 2025, ale není vyloučené dřívější datum.

Teď ale Keir Starmer čelí nebývalé kritice spolustraníků.

Skupinu labouristů si proti sobě poštval už rozhovorem z minulého měsíce, ve kterém zmínil, že Izrael má právo během odvetných útoků proti Hamásu připravit obyvatele Pásma Gazy o elektřinu a vodu. Své výroky později mírnil, v nedávném projevu dokonce dal najevo podporu palestinské státnosti.

Neshody, které uvnitř strany panují ohledně postoje k blízkovýchodnímu konfliktu, se mu tím však zahladit nepodařilo. Jádrem sporu se v posledních dnech stala zejména otázka vyhlášení humanitárního příměří v Pásmu Gazy.

Starmerova linie prosazuje vyhlašování kratších humanitárních přestávek, stejně jako vládnoucí konzervativní strana a stejně, jako se k tomu zavázal Izrael. Někteří labouristé ale podporují vyhlášení humanitárního příměří, což labouristický lídr odmítá a tvrdí, že by to vedlo ke zmrazení konfliktu a Hamás by tak získal čas na další vyzbrojení.

Neshody se naplno projevily ve středu večer, kdy poslanci hlasovali o pozměňovacím návrhu Skotské národní strany, který vyzýval právě k vyhlášení humanitárního příměří. Ačkoliv labouristická strana svým poslancům dopředu nařídila, aby se zdrželi hlasování, našlo se 56 „rebelů“, kteří návrh podpořili. Mezi nimi i několik stínových ministrů a dalších předních představitelů strany.

Dopředu bylo jasné, že pokud se výrazné tváře labouristické partaje odchýlí při hlasování od oficiální stranické pozice, budou nuceny odstoupit ze svých funkcí ve stínovém kabinetu nebo ve vedení strany. Řada z nich také avizovala, že dávají přednost rezignaci před hlasováním proti příměří.

Starmer se snažil na poslední chvíli sérii rezignací zastavit a představil vlastní pozměňovací návrh. Ten se ovšem shodoval s jeho linií a místo příměří vyzýval pouze k vyhlášení delších humanitárních pauz. Sjednotit rozdělenou stranu se mu nepodařilo.

Po středečním hlasování na svou pozici rezignovalo celkem deset vrcholných představitelů strany, včetně osmi labouristických stínových ministrů, informovala stanice BBC

„Nevidím jinou cestu, kam může vést současná vojenská akce, než k ohrožení naděje na mír a bezpečnost pro kohokoli v regionu nyní i v budoucnu,“ osvětlila své pohnutky stínová ministryně pro boj proti domácímu násilí Jess Phillipsová.

Zatímco poslanci hlasovali, před budovou parlamentu se shromáždili propalestinští demonstranti, kteří provolávali okamžité vyhlášení příměří v Pásmu Gazy.

Británie v posledních týdnech zažila celou řadu podobných demonstrací. Dosud největší od začátku války mezi Izraelem a Hamásem se konala o víkendu, kdy do ulic Londýna vyrazilo 300 tisíc lidí (psali jsme zde).

Jak vyplývá z průzkumu agentury YouGov ze začátku listopadu, podíl Britů, kteří sympatizují s izraelskou stranou, a těmi, kteří sympatizují spíše s Palestinou, je téměř stejný.

„Velké rozdíly je ovšem možné sledovat podle věku a politické orientace,“ upozorňuje pro Seznam Zprávy politolog Jan Váška. „Podpora Palestiny je nejsilnější u nejmladší generace, s narůstajícím věkem klesá. Voliči konzervativců mají větší tendenci sympatizovat s Izraelem, u voličů levicových stran je tomu naopak,“ vysvětluje.

Jak ukazují průzkumy, k výraznému propadu Starmerovy popularity mezi voliči zatím vzpoura spolustraníků nepřispěla. Neshody v postojích k blízkovýchodnímu konfliktu ovšem přispěly k tomu, že voliči vnímají labouristickou stranu jako mnohem více rozdělenou.

„Spory uvnitř strany skutečně poněkud pošramotily obraz jak labouristů, tak Keira Starmera osobně, ovšem konzervativci toho kvůli vlastním vnitřním problémům vůbec nedokázali využít,“ uvedl Váška ještě předtím, než proběhlo hlasování o návrhu Skotské národní strany, a připomněl, že Sunak za Starmerem v popularitě nadále výrazně zaostává.

Podle Vášky se dá očekávat, že některé voliče postoj současného vedení odradí od toho, aby labouristy volili, nebude jich ale dost na to, aby to ohrozilo Starmerovo očekávané volební vítězství.

„O výsledku voleb, ať už budou vypsány na jaře, anebo až za rok, budou rozhodovat úplně jiná témata, než je Blízký východ,“ odhaduje.