Gangy Londýna. Britská metropole čelí erupci násilí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V londýnských ulicích se nyní odehrává tolik násilných trestných činů, že společnost téměř ztratila schopnost to vnímat, napsal na konci minulého měsíce pro web The Telegraph londýnský konzervativní zastupitel Shaun Bailey. Ve velmi kritickém textu vinu připsal přímo labouristickému starostovi města Sadiqu Khanovi.

Pod jeho vedením se podle Baileyho Metropolitní policie, policejní síla působící ve Velkém Londýně, stala nefunkční a čelí vážné ztrátě důvěry veřejnosti.

Vztahu policie s veřejností jistě nepřidala ani nedávno zveřejněná zpráva, podle níž se zaměstnanci policie běžně setkávají se sexismem, v řadách policie se podle zprávy dokonce vyskytují rasisté a lidé s „hluboce zakořeněnou homofobií“.

Komisař Metropolitní policie Mark Rowley na druhou stranu v lednu označil Londýn za „fantasticky bezpečné“ město. Sbor tehdy oznámil, že v loňském roce došlo k poklesu počtu vražd. A Rowley metropoli obdařil přívlastkem místa, kde se dá „žít, pracovat a bavit se“.

Násilná kriminalita v Londýně v posledních letech roste. V letech 2021–⁠22 zaznamenala londýnská policie čtvrt milionu násilných trestných činů, což představuje oproti předchozímu období desetiprocentní nárůst. Britská metropole má víc než 8 milionů obyvatel.

V předvečer korunovace krále Karla III. na začátku května byli ve východním Londýně během pouhých osmi hodin při různých incidentech pobodáni tři lidé, jednomu z nich bylo teprve 16 let. Všichni tři po útocích zemřeli.

Celková míra kriminality v Londýně v období od září 2021 do září 2022 činila 92,8 trestných činů na 1000 obyvatel, uvedla pro Seznam Zprávy organizace Crimestoppers, která se statistikami trestných činů v Londýně zabývá.

Nejčastějšími trestnými činy byly podle Crimestoppers násilné a sexuální trestné činy, jejichž obětí se stalo 28 z každé tisícovky obyvatel města. Londýnská míra kriminality je o 20 procent horší, než je průměr Spojeného království, který činí 79,52 trestných činů na 1000 obyvatel.

Nejhůř je na tom z tohoto hlediska čtvrť City of London, která je historickým a finančním centrem města –⁠ stojí tam katedrála svatého Pavla i některé z londýnských mrakodrapů. Na tisíc obyvatel tam loni připadalo dokonce 819 trestných činů. V porovnání s celkovou londýnskou kriminalitou je to o 762 procent vyšší číslo.

Z evropských hlavních měst se podle statistik organizace Numbeo z hlediska počtu trestných činů Londýn řadí na třetí místo, horší je situace jenom v Athénách a v Paříži.

Velkou potíží jsou trestné činy spáchané s nožem, jejich počet je v Londýně značně vysoký a v posledních letech konstantně stoupal. Podle údajů policie vzrostl počet takových trestných činů v celé Anglii a Walesu za posledních deset let o více než 34 procent, jen za loňský rok jich policie zaznamenala přes 45 000. To je téměř 125 denně.

Ke čtvrtině z těchto útoků pak dochází přímo v Londýně.

Počet trestných činů spáchaných nožem je tak v hlavním městě v porovnání se zbytkem země stále vysoký. Podle Crimestoppers ale v posledním období, ke kterému jsou k dispozici statistiky, počet zaznamenaných útoků klesl, jak dokládá předchozí graf.

Organizace Crimestoppers pro Seznam Zprávy uvedla, že navzdory tomu nedošlo v celkovém počtu násilných trestných činů k „žádné významné změně“. Britský premiér Rishi Sunak přitom 8. března na půdě parlamentu prohlásil, že „násilná trestná činnost se za posledních několik let výrazně snížila“.

Premiér tehdy neupřesnil, jaké přesně období srovnává. Podle Crimestoppers jako výchozí období použil 12 měsíců před pandemií koronaviru. Nárůst trestných činů pak organizace zaznamenala právě v období pandemie, kdy byly ulice v noci prázdné, což zločincům vyhovovalo.

Celkově z údajů podle organizace Crimestoppers vyplývá, že za posledních 10 let došlo k výraznému nárůstu počtu trestných činů spáchaných nožem přibližně o 90 procent. Počet zranění s úmyslem způsobit vážnou újmu se zvýšil o 68 procent a počet smrtelných zranění o 12 procent.

Čím lze takový nárůst útoků nožem vysvětlit? Jednou z hlavních hnacích sil násilí v hlavním městě Velké Británie jsou gangy, jichž podle šetření stanice Sky News působí v Londýně zhruba 200.

I studie z roku 2020 dospěla k závěru, že většina smrtelných trestných činů spáchaných nožem je v Londýně způsobena činností gangů, podle autorů s nimi souvisí až 37 procent vražd.

Vzhledem k tomu, že při brutálních útocích nožem jsou leckdy terčem i děti ve věku do 12 let, úřady se rozhodly dělat aspoň něco. Po celé zemi instalují „soupravy pro zastavení krvácení“, informoval o tom web The Telegraph.

Tyto malé červené skříňky, umístěné na veřejných místech, jako jsou supermarkety a prodejny rychlého občerstvení, kde tyto konflikty hrozí, obsahují lékařské vybavení. To může zastavit krvácení v důsledku vážných zranění do doby, než přijede sanitka. „Sady jsou chmurnou výpovědí o problému, který každoročně ničí životy stále většího počtu mladých lidí,“ napsal web Euronews.

Britská média předpokládají, že ve Spojeném království se nachází nejméně 15 000 těchto sad, ale žádný centrální registr neexistuje. V souvislosti s nárůstem počtu trestných činů spáchaných nožem je ale rozmisťuje stále více měst. Web The Times tvrdí, že to s nimi není tak jednoduché. Starosta Londýna Sadiq Khan se například zdráhá je podpořit.

„Sadiq Khan nepodporuje soupravy pro kontrolu krvácení… Pokud by jim vyjádřil podporu, naznačilo by to, že existuje problém s kriminalitou páchanou noži,“ komentoval to jeden z nejmenovaných zdrojů listu The Times.

Britský premiér Sunak však připustil, že násilí –⁠ zejména mezi mladými lidmi –⁠ je obrovský problém a řekl, že vláda musí udělat vše, co je v jejích silách, aby se s ním vypořádala. Hovořil o tom již v době, kdy působil jako ministr financí.

Ve Velké Británii hrozí za držení „útočné zbraně“ na veřejnosti maximální trest odnětí svobody na čtyři roky a pokuta, již může soud udělit v neomezené výši. Za útočnou zbraň pak v Británii považují i všechny nože s čepelí delší než 7,62 centimetru (3 palce –⁠ pozn. red.).

Londýn ale trápí i drobnější kriminalita. Z údajů britských úřadů vyplývá, že v metropoli dojde ke krádeži telefonu každých šest minut. V roce 2022 to představovalo 91 000 případů. Policisté vypátrali méně než dva tisíce odcizených zařízení.

Jen v lednu 2023 bylo v Londýně nahlášeno více než 8500 krádeží telefonů, přičemž k majitelům se vrátilo pouze 119 přístrojů. Podle organizace Crimestoppers to představuje meziroční nárůst o 151 procent. Přibližně 65 procent krádeží telefonů se odehrálo mezi 18. hodinou večerní a jednou hodinou ranní.

„Krádeže telefonů nejsou bezvýznamným trestným činem, zasahují do podstaty toho, jak bezpečně se lidé cítí ve svých komunitách. Je třeba se touto problematikou důsledně zabývat, protože přímo ovlivňuje důvěru veřejnosti ve schopnost policie zajistit jejich bezpečí,“ uvedl Andy Cooke, šéf Inspektorátu policejních, hasičských a záchranných služeb Jeho Veličenstva (HMCIFRS).

Ke krádežím telefonů navíc většinou dojde velmi rychle –⁠ stačí jen chvilka nepozornosti, kdy člověk nevěnuje pozornost svému okolí a například do telefonu příliš zaujatě kouká –⁠ a telefon může být pryč. Dokládá to video zveřejněné na twitteru, na němž cyklista v rámci vteřin vytrhne nepozornému Londýňanovi mobil z ruky a ujede.

Z analýzy tak vyplývá, že lidé v Londýně mají dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim někdo ukradne elektronické zařízení, jako je notebook, mobilní telefon nebo tablet, než obyvatelé zbytku země.

Podle žádosti podané na základě práva na svobodný přístup k informacím společností ViaSat, specializující se na bezpečnost a komunikaci, bylo z 290 651 krádeží počítačového vybavení nahlášených v celé Velké Británii 42 procent v Londýně. V metropoli přitom žije méně než 10 procent obyvatel země.

Lze se na to podívat ještě jinou optikou –⁠ krádeže elektronických zařízení tvořily celkem 34 procent všech krádeží v Londýně, zatímco ve zbytku země to bylo 17 procent. Tento rozpor ale má vysvětlení, tvrdí Chris McIntosh, výkonný ředitel společnosti ViaSat UK.

„Existuje několik důvodů, proč Londýn mohl zaznamenat tak vysokou míru krádeží elektronického zboží. Zaprvé, v nejbohatší a nejlidnatější oblasti země bude mnohem více příležitostí tyto předměty odcizit. Za druhé, povaha práce lidí v hlavním městě znamená, že budou častěji nosit počítače, tablety nebo chytré telefony, ale také že při tom budou krádežemi více ohroženi,“ řekl McInthosh pro The Times.

Nebezpečí krádeží v Londýně si všímá i zbytek světa. Článek v deníku New Zealand Herald nabízí rady, jak se v hlavním městě Spojeného království vyhnout přepadení. „Odolejte nutkání telefonovat za chůze,“ radí článek a dodává: „Potřebujete se podívat do mapy? Udělejte to, držte telefon v obou rukou, pak ho odložte a pokračujte dál.“

Britská vláda v posledních letech zavedla několik zákonů, které zvyšují pravomoci policie při zastavování a prohledávání mladých lidí.

Vláda mimo jiné Zákonem o veřejném pořádku, který parlament schválil v dubnu, definovala 16 „oblastí s nejvyšším výskytem protispolečenského chování“, kde se zvýší přítomnost policie. To podle kabinetu pomůže veřejnost odradit od „protispolečenského chování a zajistit rychlejší potrestání trestných činů“.

„Britská veřejnost už má dost kriminality a obtěžujícího chování ve svém okolí, které způsobuje lidem utrpení. Drobná kriminalita neexistuje –⁠ protispolečenské chování nejenže způsobuje, že se lidé necítí bezpečně, ale může být také vstupní branou k závažné trestné činnosti,“ uvedla ministryně vnitra Suella Bravermanová.

Zákon o veřejném pořádku je ale podle vysokého komisaře OSN pro lidská práva Volkera Türka neslučitelný s mezinárodními závazky Spojeného království v oblasti lidských práv, co se týče práva lidí na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování.

„Znepokojující je zejména to, že zákon rozšiřuje pravomoci policie zastavovat a prohledávat osoby, a to i bez podezření, definuje některé nové trestné činy vágně a široce,“ řekl Türk.

Britská policie poté například zvýšila počet policistů hlídkujících na londýnských nádražích a ve vlacích, aby zabránila loupežím a zajistila bezpečnost cestujících. Na železnici budou hlídkovat uniformovaní policisté s policejními psy, u nádražních pokladen také vznikají detektory kovů.

Londýnský starosta Sadiq Khan v lednu také oznámil, že město hodlá do boje proti násilí v hlavním městě investovat 8,5 milionu liber (231 milionů korun). Peníze by měly pomoct v boji proti drogám i při reformě Metropolitní policie.

„Jsem odhodlán udělat vše, co je v mých silách, abychom bojovali proti násilné trestné činnosti a učinili naše město bezpečnějším… Bezpečí Londýňanů je mou nejvyšší prioritou a navýšení financování je dalším příkladem mého závazku budovat bezpečnější Londýn pro všechny,“ prohlásil Khan.

Starosta tehdy rovněž uvedl, že Londýn potřebuje nejméně o 1440 policistů více, než kolik chce britská vláda v současné době financovat.