Článek
Po dnešní virtuální konferenci lídři zemí skupiny nejvyspělejších zemí v prohlášení uvedli, že s ruskou ropou skončí. Skupina bude pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.
G7 také znemožní poskytování klíčových služeb, na nichž je Rusko závislé a „vystupňuje“ kampaň proti ruským elitám, které podporují prezidenta Vladimira Putina. Tím chtějí země kvůli ruské agresi vůči Ukrajině posílit izolaci Ruska ve všech odvětvích jeho hospodářství.
Lídři zemí G7 uvedli, že ukončení závislosti na ruských energiích bude zajištěno způsobem, který světu poskytne čas na zajištění alternativních dodávek a přijatelných cen pro spotřebitele. Chtějí toho docílit i pomocí urychleného snižování závislosti na fosilních palivech a přechodem na čistou energii v souladu s klimatickými cíli.
Zatímco se Putin chystá v pondělí s velkou pompou oslavit vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem, jeho kroky na Ukrajině „zostuzují Rusko a historické oběti jeho lidu“, uvedli v prohlášení představitelé skupiny.
Na virtuální schůzce, které se i zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, hlavy států a vlád Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Spojeného království a Spojených států zopakovaly své dřívější závazky. Země G7 se v textu zavázaly „podniknout další kroky, aby pomohly Ukrajině zajistit svobodnou a demokratickou budoucnost, jakož i bránit se a odrazit budoucí akty agrese.“
Země EU se stály neshodly
O závislosti na ruské ropě v neděli jednali také velvyslanci států Evropské unie. Na konkrétní podobě nového balíku sankcí vůči Rusku, který by měl cílit na ropný sektor, se ovšem zatím neshodli, píše server Politico. Dohodu podle něj blokovalo znovu Maďarsko.
Podle diplomatů by měla nyní v Bruselu vzniknout nová verze kompromisního návrhu a v pondělí či úterý by o ní měli mít velvyslanci další jednání, píše Politico.
Evropská komise před několika dny v rámci šestého balíku sankcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku zcela ukončit dovoz ropy z Ruska. Návrh původně počítal s roční výjimkou pro Maďarsko a Slovensko, které jsou na klíčové energetické surovině z Ruska nejvíce závislé. Bratislava i Budapešť prý ale embargo odmítly podpořit s požadavkem výrazně delšího přechodného období.
Čas na zajištění dostatečných zásob proudících Transalpinským ropovodem TAL z jihu Evropy si vyžádala i česká vláda. V pátek EK komise navrhla pro Česko výjimku z embarga na ruskou ropu do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku.
Byla to ale znovu vláda maďarského premiéra Viktora Orbána, kdo dnes dohodě bránil, uvedli podle webu Politico diplomaté. „Členské státy ke kompromisu nedospěly. Problém je v tom, že Maďarsko je stále proti (balíčku),“ citovalo Politico nejmenovaného diplomata.
