Článek
V normandské vesničce Osmoy-Saint-Valery se minulý víkend sešlo několik desítek lidí, kterým se nelíbí plán na stavbu větrné elektrárny v tamním údolí. Argumenty, jež na akci svolané bývalým starostou zaznívaly, jsou slyšet i v jiných částech Francie – o stavbě větrníků jsme neměli dost informací, stavby zohyzdí krajinu, sníží ceny pozemků a znehodnotí zemědělskou půdu.
Soukromá firma přišla s plánem postavit v tamním údolí pět asi dvousetmetrových větrných turbín už v roce 2020. Bývalý starosta François Fihue tvrdí, že firma nikdy o tomto tématu nekomunikovala a že nechápe, jak jí to mohla vesnice povolit. Server actu.fr ale uvádí věci na pravou míru – už v dubnu loňského roku dostali obyvatelé vesnice do poštovních schránek čtyřstránkový dokument, který je o plánu na větrnou elektrárnu informoval a zároveň je vyzýval k diskuzi. Tu poté firma organizovala v září 2022 a letos v lednu. Jak je ale vidět, veřejná diskuze pokračuje.
Podobný odpor proti větrníkům panuje i v departementu Corrèze, známém jako volební okrsek bývalých prezidentů Jacquesa Chiraca a Françoise Hollanda. V malebném zemědělském regionu ve střední Francii se odpůrci uchýlili i k násilí – jak popisuje deník The Times, 47letý chovatel dobytka Jean-Luc Soustrot přišel o devět krav, když mu vzplála jedna ze stodol. Farář z obce Saint-Pardoux-la-Croisille je přesvědčený, že mu stodolu někdo úmyslně zapálil, protože souhlasil s tím, že na jeho zemědělské půdě vyrostou větrné turbíny.
Strach z hluku na Frýdlantsku
Strach z hluku, obavy o vodu a hodnotu domů. To jsou pocity části obyvatel Frýdlantska, jimž má za humny vyrůst velká větrná farma. Zároveň ale stát potřebuje budovat čisté energetické zdroje a snižovat závislost na Rusku.
Není před nimi úniku
Soustrotovi nabídli za pronájem jeho půdy několik tisíc eur ročně, což mu přišlo jako atraktivní a jistější výdělek než měnící se zemědělské dotace.
Řada místních obyvatel ale jeho krok odsuzuje: „Lidé, kteří se k tomu přihlásí, si neuvědomují, jaký dopad budou mít tato 200metrová monstra na ostatní,“ myslí si 67letá Marie-Jo Pailleauová, obyvatelka nedaleké vesnice Champagnac-la-Prune, poblíž které staví další čtyři turbíny. „Není před nimi úniku, ať jste kdekoliv. Vidí to jako snadné vydělávání peněz, útočí tím ale na naše dědictví,“ domnívá se Pailleauová. Ta se boji proti větrníkům věnuje už asi deset let a na radnicích ji dobře znají.
Časy se ale mění a úspěšní antivětrníkoví aktivisté to budou mít nyní těžší. Parlamentem totiž prošel zákon, který sebere moc vetovat stavby elektráren radnicím, pravomoc se od nich přesune k prefekturám a státním orgánům na úrovni departementů.
Francie tak reaguje na své zpoždění v přechodu na obnovitelné zdroje energie – v roce 2020 z nich zajišťovala pouhých 19 procent spotřeby energie. A to je hodně málo, například Velká Británie už využívá obnovitelné zdroje zhruba ze 40 procent. Pravdou nicméně je, že na britském území se už větrníky prakticky nestaví, téměř všechny nové jsou v pobřežních vodách.
Ve výše zmíněném Corrèze používají odpůrci větrných turbín ještě jeden argument: poukazují na to, že jde o region, v němž relativně málo fouká. „Máme už pět přehrad, které dodávají energii do zbytku Francie, takže produkujeme tolik energie, že jsme téměř soběstační. Proč se nám tu snaží instalovat větrné turbíny, když tu není vítr?“ stěžuje si 76letý Jacques Bombal.
Nově jmenovaný prefekt Étienne Desplanques ale nesouhlasí: „Znáte místa, kde není vítr ve dvou stech metrech?“ ptá se a upozorňuje na ekonomickou stránku věci. Větrníky staví soukromé firmy, a kdyby nefoukalo, neměly by z nich zisk.
Co se děje v Německu
Spolková vláda chce rychlou výstavbou větrných turbín posílit energetickou soběstačnost. V regionech na jihu země, které jsou čím dál víc závislé na dovozu elektřiny, však přibývají jen pomalu.
Lepenovci: destrukce krajiny a pracovních míst
Velké téma jsou větrníky i pro francouzské nacionalisty. Europoslankyně a někdejší prezidentská kandidátka Marine Le Penová slibovala v kampani demontáž větrných turbín, což vedlo prezidenta Emmanuela Macrona k tomu, že ji označil za „klimatoskeptičku“.
Mluvčí lepenovců Sébastien Chenu před pár dny klimatickou politiku své strany obhajoval. Demontovat prý chtějí jen ty větrníky, kterým už končí doba životnosti, hlavně ale nechtějí stavět nové: „Chceme zastavit všechny dotace na větrnou energii, což je přerušovaná a drahá energie. Je to velmi destruktivní pro krajinu a pracovní místa a je to velmi ošklivé,“ prohlásil.
Odpor proti větrným turbínám dokonce vedl k vydání knihy Větrníky, proč tolik nenávisti, kterou napsal bývalý expert Mezinárodní agentury pro energii Cédric Philibert. Snaží se v ní vyvracet mýty, jež zaznívají z úst odpůrců turbín.
„Vůbec nejhorší argument je tento… V Německu používají uhlí, protože tam jsou větrné turbíny. To je naprostá lež. Právě proto, že ještě není dostatek větrné a solární energie, se v Německu stále používá uhlí,“ píše ve své knize Philibert.
