Konflikt mezi Izraelem a Hamásem se přelévá i do Francie

Francie je od Izraele sice hodně vzdálená, nynější konflikt na Blízkém východě však na tamní společnost silně doléhá. Země galského kohouta je domovem třetí největší židovské komunity na světě a zároveň největší evropské muslimské populace.

Zvýšené napětí pramení také z národní historie, připomíná agentura AP. Francie má za sebou pohnutou koloniální minulost na Blízkém východě a v severní Africe. Šrámy si nese i z druhé světové války, kdy část politické elity a obyvatel kolaborovala s nacistickým Německem.

O tom, že obavy z přelévání konfliktu z Blízkého východu do Francie nejsou liché, svědčí nárůst antisemitských útoků, které země zaznamenala po tom, co palestinské hnutí Hamás zaútočilo na obyvatele Izraele a židovský stát odpověděl bombardováním Gazy.

„Někteří moji přátelé v Izraeli mají ve skutečnosti větší obavy o nás tady ve Francii,“ řekl deníku The Guardian třiatřicetiletý Jérémy, který vlastní restauraci ve čtvrti přezdívané „malý Jeruzalém“ ve francouzském městě Sarcelles.

Dodává, že zatímco jindy čtvrť bují životem, v posledních dnech zeje prázdnotou. Lidé mají strach a raději zůstávají doma.

Za prvních 10 dnů od propuknutí války v Izraeli zaznamenala francouzská policie více než 320 fyzických projevů antisemitismu a zatkla v této souvislosti přes 180 lidí. Řešila i případy slovního napadání, výhružné dopisy či graffiti hlásající nenávist, jako například to s heslem „zabít žida je povinností“, které se objevilo na stadionu ve městě Carcassonne.

Antisemitské útoky se nevyhnuly ani francouzským školám. Tamní ministr školství upozornil na případ, kdy někdo na školní tabuli namaloval svastiku, nebo na incident, kdy židovskému žákovi střední školy roztrhali oblečení, zatímco ho častovali antisemitskými komentáři.

Francouzská vláda posílila ochranu synagog, židovských škol i komunitních center. Ve strachu z nárůstu antisemitismu a rozdmýchávání napětí ve společnosti se také rozhodla zakázat pořádání propalestinských demonstrací. Ke stejnému kroku přistoupilo i Německo, Rakousko či Maďarsko.

Zákazem se ovšem francouzské úřady dotkly početné muslimské komunity, která vnímá palestinskou otázku velmi citlivě a jejíž členové se často na základě svých vlastních zkušeností s diskriminací ztotožňují s utrpením Palestinců, upozorňuje think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR).

Izraelské odvetné údery na Pásmo Gazy, které si vyžádaly nejméně 3500 obětí, a vyhlášení totální blokády, jež hustě obydlenou enklávu uvrhlo do humanitární krize, podle analytiků francouzské muslimy pobouřily.

Odmítavě reagovala muslimská komunita i na nedávné rozhodnutí francouzské vlády zakázat pořádání propalestinských demonstrací. Podporovatelé Palestiny si stěžovali, že nemohou dát najevo svou solidaritu s lidmi, kteří čelí izraelskému bombardování a blokádě. Když na zakázanou demonstraci půjdou, riskují zatčení, vyhazov z práce nebo zbavení statusu imigranta.

„Máme strach a obavy, že nás obviní z ospravedlňování terorismu, přitom jen chceme podpořit humanitární věc,“ popsala pro agenturu Reuters Messika Medjoub, dvacetiletá studentka francouzsko-alžírského původu. Předminulý týden se zúčastnila demonstrace v Paříži proti zákazu propalestinských shromáždění. Policie dav rozehnala slzným plynem a vodními děly.

Plošný zákaz propalestinských demonstrací ovšem ve Francii příliš dlouho nevydržel. Francouzský nejvyšší správní soud vydal minulý týden rozhodnutí, které stanovilo, že demonstrace nesmějí být zakazovány plošně, ale případ od případu.

Díky tomu se mohla v neděli v Paříži uskutečnit dosud největší propalestinská demonstrace nejen od začátku právě probíhajícího konfliktu, ale dokonce od roku 2014, kdy Izrael podnikl proti Pásmu Gazy operaci známou pod názvem Ochranné ostří. Podle deníku Le Monde se akce obešla bez závažnějších incidentů.

Neshody v pohledu na konflikt v Izraeli se projevují i ve francouzské politice. Zatímco vláda a většina politických stran útok Hamásu jednoznačně odsoudily a postavily se na stranu Izraele, kterému přiznaly právo bránit se proti agresi, někteří představitelé levice část viny za útok dávají izraelské okupaci palestinského území.

Kritiku si vysloužil zejména výrok Jeana-Luca Mélenchona, lídra radikálně levicové strany Nepoddajná Francie, která se těší velké podpoře mezi francouzskými muslimy. Den po tom, co Hamás vtrhl do Izraele a zabil a unesl řadu civilistů, Mélenchon odmítl útok označit za teroristický. Místo toho uvedl: „Násilí rozpoutané proti Izraeli a Gaze dokazuje jediné – násilí plodí další násilí.“

Například francouzská premiérka Élisabeth Borneová kritizovala Mélenchonův výrok jako „odporně dvojsmyslný“ a zavánějící antisemitismem.

Naopak krajně pravicové Národní sdružení, mezi jehož výrazné tváře patří politička Marine Le Penová, se mezitím i přes své dřívější kritizované antisemitské výroky postavilo jednoznačně na stranu Izraele.