Článek
Francouzské parlamentní levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP) se pokoušení položit současnou vládu. Národnímu shromáždění podalo návrh na vyslovení nedůvěry středopravé vládě premiéra Michela Barniera.
Šance na svržení teprve dva týdny vládnoucího kabinetu je ale vzhledem k poměrně vyrovnaným silám ve Shromáždění spíše nereálná, píše s odkazem na zdroje z francouzského parlamentu agentura AFP. Žádná ze stran levicového uskupení nemá v parlamentu pohodlnou většinu a krajně pravicové Národní sdružení (RN) zatím Barnierův kabinet podporuje.
„Existence této vlády, její složení a směřování je popřením výsledků posledních parlamentních voleb,“ stojí v návrhu, který podepsalo 192 poslanců levicové koalice. Ten kritizuje také nepředložení nové důchodové reformy, přijetí drastických úsporných opatření a nejasnou ochranu životního prostředí a klimatu.
„Hlasovat pro návrh znamená odsoudit nerespektování republikánské tradice jmenováním Barniera do úřadu, zachovat náš sociální model a potrestat vládu, která převzala chování a slovník krajní pravice,“ píše se v textu. Je však téměř jasné, že vyslovení nedůvěry má velmi malou šanci na přijetí, protože žádná ze stran nemá v parlamentu pohodlnou většinu a krajně pravicové Národní sdružení (RN) zatím Barnierův kabinet podporuje.
I když v předčasných parlamentních volbách konaných v červnu a červenci zvítězila levice, nezískala pohodlnou většinu. Druzí skončili centristé prezidenta Emmanuela Macrona a třetí krajně pravicové Národní sdružení. Macron nejprve odmítl jmenovat premiérkou kandidátku levice, pařížskou úřednici Lucii Castetsovou. Barniera jmenoval až po několika kolech 21. září. Jeho kabinet tvoří pravicoví a centrističtí ministři.
Šéf krajně levicové strany Nepodrobená Francie (LFI) Jean-Luc Mélenchon se ihned po jmenování kabinetu vyjádřil, že je třeba „se ho zbavit co nejdříve“. RN je naopak ochotno s vládou spolupracovat, ale pokud s ní nebude souhlasit v otázkách migrace a bezpečnosti, může ji přestat podporovat.
Barnier 1. října přednesl před poslanci své priority, mezi něž patří snižovat zadlužení země, investovat do jaderné energetiky, debatovat s odbory o penzijním systému, lépe kontrolovat hranice nebo zvyšovat daně bohatým a velkým firmám.
