Francouzští giganti Rusko neopouštějí. Vymlouvají se na znárodňování

Snáší se na ně kritika z celého světa, v projevu se o nich zmínil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Francouzské společnosti spadající do skupiny Mulliez ale i nadále odmítají zastavit svůj byznys v Rusku, odkud se už kvůli jeho agresi na Ukrajině stáhla většina západních firem.

Do portfolia rodiny Mulliezových patří řetězec hypermarketů Auchan, obchody s kutilským a zahradnickým vybavením Leroy Merlin nebo i v Česku známý obchod se sportovním zbožím Decathlon.

Proč se skupina navzdory kritice odmítá z ruského trhu stáhnout, vysvětluje ve svém článku server 20 minutes. Jde samozřejmě o obrovské peníze – jen Auchan provozuje v Rusku celkem 231 obchodů, v nichž zaměstnává přes 31 tisíc lidí. Obrat řetězce v zemi činí 3,1 miliardy eur, což je desetina z celkového obratu firmy.

Auchan vstoupil do Ruska v roce 2002. Od té doby se pro společnost stala země hned po Francii a Číně třetím největším trhem. V listopadu loňského roku navíc vedení Auchanu podepsalo smlouvu o spolupráci s online dodávkovou službou Sbermarket, která má pokračovat až do roku 2028.

Šest desítek obchodů provozuje v Rusku Decathlon a 113 Leroy Merlin. Posledně jmenovaný řetězec má ale v Rusku obrat pět miliard eur, což představuje 18 procent celkového obratu společnosti.

Francouzské firmy i nadále odolávají tlaku, aby se z Ruska stáhly. Nepomohl ani apel ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který mluvil o financování ruské války, ani zničení kyjevského obchodu Leroy Merlin ruskou střelou v noci na pondělí.

Ve středu nicméně vedení Leroy Merlin přišlo s tiskovým prohlášením, kde se snažilo pozici společnosti obhájit. „Udržení našich aktivit v Rusku je rozhodnutí, které nebylo jednoduché,“ píše se v něm. Firma zdůrazňuje, že nechce „odsoudit naše ruské spolupracovníky za válku, kterou si nevybrali“, a odvolává se na „odpovědnost zaměstnavatele“.

Odejít z ruského trhu by prý bylo považované za úmyslný bankrot. To by podle vedení Leroy Merlin otevřelo cestu k vyvlastnění majetku, a tedy i k obohacení Ruské federace.

Zatímco zaměstnanci výše zmíněných francouzských firem na Ukrajině podepisovali petici žádající o ukončení aktivit na ruském trhu, na francouzské politické scéně se našel jejich zastánce. Republikánský prezident regionu Hauts-de-France Xavier Bertrand si myslí, že pokud mají firmy v Rusku skončit, musí to být jedině na příkaz vlády. „Pokud zítra tyto skupiny zastaví své aktivity, co se stane? Budou vyvlastněny a jejich místa zaujmou skupiny jiné, ať už ruské, nebo mezinárodní,“ řekl ve čtvrtek pro stanici France bleu Nord.

Před začátkem ruské invaze na Ukrajinu působilo v Rusku více než pět stovek francouzských firem, napsal server FranceInfo s odvoláním na údaje ministerstva hospodářství.

Mezi zeměmi mimo Evropskou unii je Rusko pro Francii sedmým největším trhem. Francie je pak největším zahraničním zaměstnavatelem v Rusku, kde pro její firmy pracuje na 160 tisíc zaměstnanců.

Přístup francouzských společností k válce na Ukrajině je rozdílný – zatímco výše zmíněné firmy rodiny Mulliezových v byznysu pokračují, luxusní značky jako Hermès, Chanel, LVMH a Kering své butiky v zemi uzavřely.

Automobilka Renault, o níž se také zmínil Zelenskyj, ve středu oznámila okamžité přerušení aktivit ve své továrně v Moskvě. To ale neznamená úplný odchod z ruského trhu – ten je pro Renault s půl milionem prodaných aut ročně druhým největším.

Firma také uvedla, že zváží svoji účast v ruské automobilce AvtoVAZ, do níž majetkově vstoupila v roce 2016. Renault je navíc spojen s ruským státním konglomerátem Rostec (obrana, vesmír, technologie), který řídí Sergej Čemezov, spojenec ruského vládce Vladimira Putina.

Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba tento týden vyzval ke světovému bojkotu Renaultu, protože firma je „sponzorem Putinovy války“.

Podobně dvojznačnou politiku má i francouzský gigant TotalEnergies. Ten sice oznámil, že už z Ruska nebude kupovat ropu, u plynu se ale nic podobného nechystá. Šéf společnosti Patrick Pouyanné to zdůvodnil „smlouvami podepsanými na 25 let“.

TotalEnergies se na sibiřské Arktidě podílí na výrobě zkapalněného plynu a vlastní také 19 procent akcií ruské státní firmy Novatek.

Europoslanec a kandidát ekologů na prezidenta Yannick Jadot proto firmu obvinil z podílu na válečných zločinech, za což si ze strany TotalEnergies vysloužil žalobu za pomluvu.