Článek
Z několika tisíc let starých písem jich dnes zůstalo nečitelných jen několik. Díky týmu evropských vědců pod vedením francouzského archeologa Francoise Desseta se konečně podařilo rozluštit jedno z posledních písem. Lineární elamština neboli lineární elamské písmo, systém používaný na území dnešního Íránu.
Podle článku, který byl nedávno publikován v časopise Zeitschrift für Assyriologie und vorderasiatische Archäologie (Časopis pro asyriologii a blízkovýchodní archeologii), byl starověký jazyk lineární elamštiny konečně rozluštěn.
Pokud jsou nálezy skutečně správné, mohly by pomoci zjistit více o málo známé společnosti, která na úsvitu civilizace vzkvétala mezi starověkou Mezopotámií a údolím řeky Indus, napsal časopis Smithsonian.
„Jedná se o jeden z největších archeologických objevů posledních desetiletí,“ uvedl Massimo Vidale, archeolog z Padovské univerzity, který se na výzkumu nepodílel.
Písmo pochází ze starého města Súsa, které leželo na území v dnešním jihozápadním Íránu. Západní sousedé města, Sumerové, přezdívali obyvatelům Elamité. Starověká městská oáza a hlavní město Elamu Súsa byla jedním z prvních míst, kde se ve společnosti začaly používat psané symboly.
Mohlo by vás zajímat
Archeologové u Račiněvsi nalezli unikátní mohylu s vnitřní komorou, která sloužila k rituálním aktivitám. Mohyla měří přes 120 metrů a pochází z pozdní doby kamenné.
Raní Elamité obchodovali jak s mezopotámskými královstvími na západě, tak s civilizací na řece Indus, která vzkvétala na území dnešní Indie a Pákistánu. Vytvořili základ dynastie Achaimenovců, která si nakonec podmanila velkou část starověkého Blízkého východu.
Vytvoření prvního známého písma, k němuž mělo dojít kolem roku 3100 před naším letopočtem, se připisuje Sumerům. Francouzští archeologové na počátku 20. století ale objevili první důkazy o systému písma, který byl téměř stejně starý nebo starší než sumerské klínové písmo. Používal ale jinou sadu symbolů.
Zdálo se, že tento systém přestal být používán, protože se písaři v Súse - z důvodů, které zůstávají nejasné - obrátili k zápisu klínovým písmem. Asi o 800 let později se ale prosadil jiný domácí systém. Vědci nazvali ten původní protoelamitský a druhý, o němž se předpokládá, že se vyvinul z prvního, lineární elamitský.
Desset říká, že jeho údaje silně naznačují, že protoelamština je předchůdcem lineární elamštiny, jak poprvé tvrdili francouzští odborníci na počátku 20. století. Této teorii se dostává jen malé podpory od vědců, kteří zdůrazňují právě fakt, že rozdíl mezi obdobím používání obou písem je 800 let.
Archeologové dosud objevili mnoho stovek nápisů v protoelamštině, podle webu Smithsonian více než 1600. Nalezli jich ale jen asi 40 lineárně elamitských, navíc rozesetých po celém Íránu. To značně ztěžovalo rozluštění tohoto písma. Francois Desset z Teheránské univerzity se však této výzvy ujal.
Desset, francouzský archeolog působící na Teheránské univerzitě v roce 2015 získal přístup k soukromé londýnské sbírce výjimečných stříbrných nádob s množstvím nápisů v klínopise i lineární elamštině. Ty byly vykopány ve 20. letech 20. století a dostaly se do rukou západním obchodníkům, jejich pravost tak byla zpochybňována. Metalurgická analýza nádob však určila, že se jedná o starověké nádoby, nikoliv o moderní padělky.
I když zatím nelze říci, že bychom jazyk zcela rozluštili, především kvůli omezenému počtu nápisů, není to příliš daleko.
Podle Desseta byly pro rozluštění dávného jazyka stříbrné nádoby pocházející z roku 2000 př. n. l., na nichž jsou podle něj k dispozici „nejstarší a nejúplnější příklady elamitských nápisů“, klíčové. Nádoby patřily různým panovníkům ze dvou dynastií a obsahovaly dostatek materiálu, aby se daly oba jazyky srovnat. Například šlo o některá vlastní jména, která byla psaná klínovým písmem i symboly v lineární elamštině.
Zbývá však vykonat ještě mnoho práce a přeložit mnoho dalších jednotlivých textů. „Překlady v některých případech zůstávají problematické,“ přiznávají autoři. Desset a jeho spoluautoři tvrdí, že jsou schopni přečíst 72 elamitských symbolů, což je více než 96 procent z těch známých. „I když zatím nelze říci, že bychom jazyk zcela rozluštili, především kvůli omezenému počtu nápisů, není to příliš daleko,“ píší.
Desset tvrdí, že lineární elamština používá přístup, který se podobá moderní abecedě.
„Pokud je nedávné rozluštění ve všech detailech správné, jednalo by se skutečně o inovativní systém, který by se podobal pozdějšímu vytvoření abecedy,“ poznamenal odborník na blízkovýchodní studia Manfred Krebernik. Dosud se přitom předpokládalo, že první plně zformovaná fonetická abeceda se začala používat mezi fénickými obchodníky kolem roku 1100 př. n. l.
