Francouzská vláda ordinuje masivní úspory. Kalamita, křičí opozice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Boj s prohlubujícím se deficitem veřejných financí se stal hlavní prioritou francouzské menšinové vlády Michela Barniera.

„Nemůžeme obětovat budoucnost našich dětí nebo pokračovat ve vypisování špatných šeků, které na ně dopadnou,“ řekl při představování nového rozpočtu. A dodal, že atraktivita a důvěryhodnost Francie musí být zachovány. V návrhu nového rozpočtu proto figurují úspory ve výši 60 miliard eur.

Současný deficit dosahuje 6 procent HDP, ale vláda ho chce do konce příštího roku snížit pod pět procent. Francouzské ekonomy děsí i narůstající veřejný dluh, který se už vyšplhal na 110 procent HDP, což je třetí nejhorší údaj v zemích Evropské unie (horší zadlužení mají jen Řecko a Itálie, pozn. red.).

V navrhovaném rozpočtu by zhruba 440 velkých firem s příjmy nad jednu miliardu eur platilo „výjimečnou“ daň trvající dva roky s cílem získat celkem 12 miliard eur. Zdaněny by byly i zpětné odkupy akcií. Zvláštní dividendu by do rozpočtu odvedla také státní energetická společnost EdF.

Jak připomněl deník The Financial Times, takový krok je v rozporu s dosavadní politikou prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě prosazuje spíše snižování daní a opatření vedoucí k ekonomickému růstu a posílení konkurenceschopnosti.

Opatření nicméně zasáhnou i domácnosti. Na 65 tisíc z nich by mělo být zasaženo daní pro bohaté, tedy ty s příjmem nad půl milionu eur ročně. Každý pak pocítí zvýšení faktur za elektřinu. Vláda také chce na šest měsíců zmrazit výši starobních důchodů, ve zdravotnictví pak snížit příspěvek pro přepravu lékařů. Chystá se také zavedení nové daně z letenek, její výše ale zatím nebyla upřesněna.

Škrtat se budou i pracovní místa, a to ve velkém. Opoziční lídr Jean-Luc Mélenchon mluví o kalamitě a upozorňuje na to, že rozpočet škrtá pracovní místa ve školství. Zvláště v mateřských a základních školách by mělo být méně učitelů než letos, celkově půjde ve školství o 4000 míst méně.

Kromě Mélenchona, vůdce krajně levicového hnutí Nepoddajná Francie, ale rozpočet kritizují i umírnění socialisté.

Poslanci Philippu Brunovi vadí „úspory s jasnými škrty v nejdůležitějších rozpočtech našich veřejných služeb“. „Především nesmíme upadnout zpět do spirály úsporných opatření, která zničí růst, zničí pracovní místa, zničí naši ekonomiku,“ varoval.

Některá zvýšení daní, jako třeba zvýšení daní na elektřinu, považuje za neospravedlnitelné a nepřijatelné. „Ve skutečnosti bereme chudým, abychom je dávali bohatým,“ citoval ho deník Le Parisien.

V podobném duchu mluvil i Jean-Philippe Tanguy, poslanec krajně pravicového Národního sdružení. Je pro něj nepřijatelné, že zatímco zvyšováním daní bohatých získá stát dvě miliardy eur, úspory ve výši sedmi miliard dopadnou na nižší a střední třídu.

Návrh úsporného rozpočtu jde nicméně do Národního shromáždění a očekává se, že ještě dozná změn. Přesto se ale nezdá pravděpodobné, že by mohl projít bez použití článku 49.3, který umožňuje obejití parlamentu a kterým minulá vláda prosadila i dlouho diskutovanou a kritizovanou penzijní reformu.

Konečný termín pro schválení rozpočtu je 21. prosinec. Pokud by se proti němu postavila levicová koalice spolu s lepenovci, projít by mohl jen pomocí výše zmíněného ústavního článku. Potom by ale nejspíš následovalo vyslovení nedůvěry Barnierově vládě a ke krizi rozpočtové by se přidala i krize politická.

První pokus o vyslovení nedůvěry už Barnierův tým v říjnu přežil - při něm ale o jeho pád usilovala jen opoziční levice.