Macron přiznal francouzský koloniální zločin. Doteď se mluvilo o sebevraždě

Krajané mu přezdívali „alžírský Jean Moulin“ podle slavného hrdiny francouzského odboje za druhé světové války. Larbi Ben M’hidi se stal jednou z klíčových postav alžírského boje za nezávislost. Před 67 lety ho ale zatkli francouzští vojáci a po pár dnech ho odvezli na jednu z farem nedaleko Alžíru. Tam 34letého alžírského nacionalistu bez soudu popravili a jeho smrt prezentovali jako sebevraždu.

Až v pátek 1. listopadu uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron události na pravou míru: „Larbi Ben M'Hidi, národní hrdina Alžírska a jeden ze šesti vůdců Fronty národního osvobození, kteří zahájili povstání 1. listopadu 1954, byl zavražděn francouzskými vojáky pod velením generála Aussaressese,“ píše se v prohlášení Elysejského paláce.

Alžírský národní hrdina Larbi Ben M’Hidi se narodil v roce 1923 nedaleko Aïn M’lila. O politiku se začal zajímat už ve svých 17 letech. „Byl skautským vedoucím, hrál fotbal v oddíle tělovýchovné jednoty Biskra a dělal divadlo. Měl také vyhrocené politické svědomí,“ vyprávěla jeho sestra Drifa. V květnu 1945 se M’Hidi zúčastnil demonstrací požadujících nezávislost, za což byl zatčen a krátce uvězněn. Poté se spolu s dalšími 22 aktivisty rozhodl pro povstání a stal se jedním z vůdce Fronty národního osvobození (FLN).

Na začátku roku 1957 vybuchly bomby nastražené FLN v kavárnách a na stadionech v Alžíru, zabily 15 lidí a desítky zranily. Velitel 10. výsadkové divize generál Jacques Massu se pustil do nelítostného boje proti FLN. Později přiznal, že lituje mučení během této kampaně, kterým se snažit zabránit procesu dekolonizace.

23. února 1957 byl M’Hidi zatčen a vyrovnaný a s úsměvem předstoupil v poutech před francouzské novináře. Elysejský palác mu ve svém prohlášení vzdal poctu tvrzením, že „francouzští vojáci byli ohromeni jeho charizmatem a odvahou“. O týden později ho ale věznitelé převezli na odlehlou farmu a zavraždili. V knize z roku 2001 generál Paul Aussaresses, bývalý šéf zpravodajských služeb v Alžíru, přiznal, že atentát zorganizoval. Hájil se ale tím, že jednal se souhlasem politiků, kteří byli v té době u moci.

„Izolovali jsme vězně v již připravené místnosti. […] Jakmile jsme byli v místnosti, s pomocí mých důstojníků jsme popadli Ben M'hidiho a oběsili jsme ho způsobem, který by mohl naznačovat sebevraždu. Když jsem si byl jistý, že je mrtvý, okamžitě jsem ho nechal sundat a odvézt do nemocnice,“ líčil ve své knize generál. Ten musel po vydání knihy čelit žalobám dvou sester zavražděného, v roce 2003 ale kasační soud rozhodl v jeho prospěch a žalobu za zločiny proti lidskosti smetl ze stolu s odkazem na amnestii z roku 1968.

Historik Gilles Manceron serveru FranceInfo řekl, že historici o vraždě alžírského hrdiny vědí už dlouho. „Francie by měla uznat zločiny, které spáchala během tohoto období (alžírské války). Francie má bohatou historii, koloniální fáze této historie byla ale poznamenána zločiny,“ myslí si.

Historik neví, proč Macron ukončil 60 let trvající lež o sebevraždě, odhaduje ale, že jde o diplomacii. „Možná je to součást diplomacie v Maghrebu, kterou Macron zavádí s Marokem a Alžírskem, ale pro mě jako historika je to prosté uznání reality,“ míní Manceron.

Macron se spolu s alžírským prezidentem Abdalem Madžídem Tabbúnim dohodl na vytvoření komise historiků, která bude události z období války v Alžírsku posuzovat. Smrt Larbiho Ben M’Hidiho byla jednou z nich a práce komise má pokračovat. Cílem je podle Elysejského paláce dosáhnout „mírové a sdílené paměti“.

Uznání koloniálního zločinu spáchaného na Alžírsku přichází jen krátce po Macronově cestě do Maroka, alžírského regionálního rivala. V tamní metropoli Rabatu Macron potvrdil souhlas s marockými plány na budoucnost okupované Západní Sahary, o níž se oba severoafrické státy desítky let přou.