Francie volí parlament, otázkou dne je, kolik získá krajní pravice

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V neděli se ve Francii koná druhé kolo předčasných parlamentních voleb. Hlavní otázkou dne je, kolik mandátů v Národním shromáždění získá opoziční krajně pravicové Národní sdružení (RN). Strana Marine Le Penové a kandidáta na premiéra Jordana Bardelly slavila přesvědčivé vítězství už v prvním kole, kdy si obě hlavní tváře RN zajistily své mandáty.

Volební místnosti jsou otevřené do 18:00, ve velkých městech pak o dvě hodiny déle. Ještě v průběhu večera by měly být známy výsledky hlasování. Například v Americe se už ale sčítá, Francouzi mají totiž možnost korespondenční volby ze zahraničí. „Volební místnosti v západní Americe jsou uzavřeny. Začalo sčítání hlasů,“ oznámil generální konzulát Francie v San Francisku na X.

Minulou neděli se v prvním kole voleb umístil na druhém místě nový levicový blok Nová lidová fronta. Vládní tábor centristického prezidenta Emmanuela Macrona Spolu skončil až třetí s výrazným odstupem. Deset procent získali pravicoví Republikáni.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že volební účast v poledne dosahovala 26,63 procenta. Byla tak o něco vyšší než v prvním kole, ve kterém ve stejnou dobu činila 25,90 procenta, napsala agentura AFP. Podle ní jde o nejvyšší polední účast v parlamentních volbách od roku 1981. Volební účast před týdnem dosáhla rekordních 66,7 procent, což bylo nejvíce od roku 1997.

Svůj hlas již v Touquetu na severozápadě země odevzdal prezident Macron se ženou Brigitte, hlasovali například i premiér Gabriel Attal či bývalý prezident François Hollande. Le Penová dnes hlasovat nebude, protože ve svém volebním obvodu získala křeslo v Národním shromáždění již prvním kole. 

I když v prvním kole jasně zvítězilo RN, strana je patrně oslabena vznikem republikánské fronty, na které se dohodla většina ostatních stran. V mnoha volebních obvodech se tak z voleb stáhli kandidáti na třetích místech, aby posílili šance na vítězství zbývajícímu kandidátovi některé z občanských stran.

I proto RN nakonec pravděpodobně nedosáhne na hranici 289 mandátů, která by jí zajistila bezprecedentní absolutní většinu v Národním shromáždění. Podle zahraničních zdrojů existuje šance, že by Francie měla poprvé od druhé světové války krajně pravicovou vládu. Odhad celkových výsledků je však kvůli složitému systému jednomandátových obvodů velmi nejistý.

Strany, které se snaží zablokovat vítězství RN, sahají od radikální levice, komunistů a zelených až po Macronovy centristy a konzervativce. Tvrdí, že brání zemi před extrémní politikou krajní pravice.

Volební kampaň poznamenaly rasismus a antisemitismus a ruské kybernetické zásahy do společnosti. A po zveřejnění výsledků prvního kola voleb začalo v zemi narůstat napětí.

Více než 50 kandidátů a aktivistů nahlásilo fyzické napadení. Vláda proto v den voleb nasadila do terénu 30 tisíc policistů, „aby krajní levice nebo pravice“ nevytvářely „nepokoje“, oznámil ve čtvrtek ministr vnitra Gérald Darmanin.

V souvislosti s útoky bylo podle Darmanina zatčeno více než 30 lidí, včetně členů krajně pravicových nebo krajně levicových skupin.

„Děje se něco, co hraničí s uvolněním násilí,“ řekl Darmanin ve čtvrtečním rozhovoru pro televizi France 2 po útoku na mluvčí vlády Priscu Thévenotovou.

Proti politice RN se staví i více než 1 200 umělců, DJů a promotérů z francouzského hudebního průmyslu. Ti v posledních týdnech pořádali živé debaty na videostreamingové službě Twitch a bezplatné koncerty. Akce probíhaly pod záštitou Front Eléctronique (FE), což je uskupení, které sdružuje politicky aktivní umělce. Skupina si klade za cíle zablokovat RN a podpořit Novou lidovou frontu.

Umělci zároveň vydali album Siamo Tutti Antifascisti Vol.1 – v překladu „všichni jsme antifašisté“ – na kterém se podílelo 38 umělců. Členové FE tvrdí, že je k „mobilizaci společnosti donutilo oživení starého fašismu“.

„Elektronická scéna byla vždy útočištěm rozmanitosti, ať už jde o sexuální orientaci, etnický původ nebo individuální přesvědčení. Věříme, že hudba a tanec jsou mocným prostředkem, jak vzdorovat netoleranci a oslavovat svobodu projevu,“ řekl Lucas Langlais, zakladatel nahrávací společnosti Unfair Music a člen FE.

I když strana Le Penové podle některých pozorovatelů zmírnila svůj přístup, stále chce upřednostňovat francouzské občany před přistěhovalci při hledání práce nebo bydlení. Cílem RN je zrušit právo na automatické udělení občanství dětem přistěhovalců, kteří ve Francii strávili pět let ve věku od 11 do 18 let.

Francouzské volby by podle serveru The Guardian mohli výrazně ovlivnit mladí. Průzkum z minulé neděle ukázal, že lidé ve věku od 18 do 34 let dávají přednost levicové koalici před krajní pravicí. Přibližně čtvrtina z nich se nicméně rozhodla pro stranu Le Penové a Jordana Bardella, což je výrazně více než pro Macronův centristický Soubor pro republiku.

Macron nečekaně rozpustil Národní shromáždění a vyhlásil předčasné volby po vítězství RN v červnových volbách do Evropského parlamentu. Někteří se na Macronův krok dívají jako na „zmaření“ jeho funkčního období.

„Měl počkat až po olympiádě,“ řekl pro BBC Antoine z francouzského Dreux. Podle komentátora Nicolase Bavereze Macron otevřel „brány moci“ krajní pravici.

„Ohrozil konání olympijských her v Paříži v roce 2024, což by mohlo zasadit poslední ránu reputaci Francie a jejímu image,“ napsal v předvečer hlasování v deníku Le Point.

Prezident Macron už avizoval, že se rozhodně nechystá rezignovat a následující tři roky bude ve své funkci pokračovat. Podle profesora Armina Steinbacha z pařížské obchodní školy HEC současná hlava státu způsobila v zemi nepořádek, aniž by to bylo nutné. „Ztrácí legitimitu,“ řekl pro BBC.

Francie je pro parlamentní volby rozdělena do 577 jednomandátových obvodů. Dohromady 76 poslanců si místo v Národním shromáždění, dolní komoře parlamentu, zajistilo už v prvním kole 30. června. Ve druhém kole se bude rozhodovat ve zbylých 501 obvodech, kandidáti RN postoupili ve 446 případech.

Tři nebo čtyři kandidáti soupeří v 92 obvodech, zhruba ve 400 obvodech mají Francouzi na výběr ze dvou kandidátů. Vyhrává vždy ten, kdo získá více hlasů, bez ohledu na volební účast.

Drtivé vítězství RN v nedělních volbách by znamenalo mezník v dějinách poválečné Francie a mělo by dopad i na evropskou politiku a válku na Ukrajině.