Francie zažívá čtyřicítky. Paříž je v horku nejnebezpečnější metropolí Evropy

V létě se Pařížan Julien snaží trávit doma co nejméně času. Nájemník podkrovního ateliéru totiž ví, že v bytě je vždy tepleji než venku. Loni naměřil v místnosti dokonce 38 stupňů Celsia, v takovém horku moc nepomůže ani ventilátor.

Přes léto se proto snaží hodně pít a domů chodit až mezi 21. a 22. hodinou. Inženýr pracující v obou IT má přitom štěstí - tři až čtyři noci týdně může trávit u přátel nebo rodičů mimo město, řekl serveru FranceInfo.

Právě velká města typu Paříže trpí současnými horky vůbec nejvíce. Vlna veder, která nyní sužuje Francii, zasáhla s výjimkou severu a severozápadu celou zemi.

Největší teplo má být v údolí Rhôny, kde meteorologové předpovídají mezi 40 a 42 stupni Celsia. Na jihovýchodě už v neděli naměřili 41,3 stupňů. Vrchol očekávají v úterý a ve středu, ve čtvrtek by mělo přijít lehké ochlazení.

Ve velkých městech zhoršuje situaci i sociální nerovnost. Jak ukázal průzkum serveru Mediapart, vůbec nejhůře je v horku obyvatelům měst jako Paříž, Marseille nebo Lyon. Čím jsou bohatší, tím více jsou schopni se před úmornými teplotami ochránit. Obecně platí, že v bohatších čtvrtích je více zeleně, a proto se v nich nevytvářejí teplené ostrovy, kvůli nimž teplota stoupá o tři až šest stupňů.

Vloni si podle barometru energetického ombudsmana stěžovalo na vysoké teploty na 59 procent dotázaných, v budoucnu ale bude ještě hůř. Podle mezinárodního klimatického panelu se počet horkých dnů ve Francii zdvojnásobí. Každý sedmý Francouz žije v oblasti, kde bude v příštích desetiletích přes 20 dnů ročně, které spadají do kategorie „abnormálně horkých“.

Lidé ve městech si proto pořizují žaluzie, ti chudší jen věší na okna deky. Poslední možností je nákup klimatizace - základní instalace v bytě vyjde na zhruba sedm stovek eur (asi 17 tisíc korun).

Investoval do ní například Philippe, jenž bydlí na předměstí Lyonu, kde je často „mezi 28 a 30 stupni, ve dne v noci“. Philippe, jak píše FranceInfo, ale později zjistil, že klimatizace spotřebovává velké množství energie, nakonec ji tak většinou nepoužívá. Místo toho si raději zatemňuje okna, hodně se sprchuje a jí hodně ovoce a zeleniny, aby se vyhnul dehydrataci.

Před dvaceti lety, v srpnu 2003, zažívala Francie krutou vlnu veder, která si vyžádala okolo 15 tisíc nadměrných úmrtí. Hodně z nich připadalo na domovy důchodců, které už úřady od té doby na podobné situace připravily, nadměrná úmrtnost ale zvláště v Paříži hrozí i tak.

Britský časopis Lancet Planetary Earth zveřejnil v březnu studii, podle níž je právě Paříž v tomto směru nejnebezpečnější metropolí Evropy. Vědci zkoumali nadměrnou úmrtnost spojenou s horkem a chladem v 854 městech ve 30 zemích (27 zemí EU a Norsko, Švýcarsko a Spojené království). Posuzované městské oblasti musely mít více než 50 000 obyvatel. Vědci také zajistili, aby výsledky nezkreslovala demografie - aby tedy vyšší úmrtnost nebyla způsobena tím, že někde žije starší populace.

Paříž dopadla z metropolí nejhůř, umístila se třeba před Amsterdamem, Římem a Záhřebem. V celkovém žebříčku je ale až na pátém místě - předběhly ji Boloňa a Milán (Itálie), Salamanca (Španělsko) a Capri (Itálie).

Jedním z překvapivých faktorů je vedle vysokého stupně urbanizace i výška budov - ta podle vědců narušuje cirkulaci vzduchu. „Za pár let bude pařížské klima připomínat klima měst, jako je Sevilla (na jihu Španělska), s vlnami extrémních veder, které potrvají několik po sobě jdoucích týdnů, a možnými vrcholy veder jdoucím až k 50 °C,“ předpokládá Dan Lert, náměstek pařížské primátky odpovědný za ekologickou transformaci.

Navzdory klimatickým změnám a rostoucímu počtu abnormálně horkých dní ale podle studie stále umírá zhruba 10krát více lidí kvůli chladu než horku. Nejvíce to platí pro Velkou Británii, konkrétně nejrizikovějším městem je Londýn.

Vědci ale upozornili i na to, že jednou z nejrizikovějších oblastí je střední Evropa, a to jak kvůli úmrtí kvůli chladu, tak i horku.