V Mariupolu zemřelo až 21 tisíc civilistů, tvrdí starosta

Americký prezident Joe Biden dnes použil v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu termín genocida. Informovaly o tom světové agentury, podle nichž šéf Bílého domu tento pojem použil k popisu situace ve východoevropské zemi poprvé. Biden se o genocidě zmínil v projevu ve státě Iowa, kde představoval kroky své administrativy, jejichž cílem je zastavit rostoucí náklady na pohonné hmoty v důsledku války.

„Rozpočet vaší rodiny, možnost natankovat, nic z toho by nemělo záviset na diktátorovi, který vyhlašuje válku a páchá genocidu na druhém konci světa,“ řekl americký prezident s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina. „Abych vám pomohl vypořádat se s tímto Putinovým nárůstem cen, schválil jsem uvolnění jednoho milionu barelů denně ze strategických ropných rezerv,“ dodal podle stanice CNN. V Iowě přitom podle agentury AP představil zrušení pravidla, které omezuje přimíchávání etanolu do paliva.

Získání kontroly nad metalurgickým komplexem Azovstal se stalo ústředním bodem bitvy o kontrolu nad jihoukrajinským Mariupolem, píše BBC na svém webu. Železárny a ocelárny vlastněné nejbohatším Ukrajincem Rinatem Achmetovem jsou podle britské veřejnoprávní stanice jednou z  klíčových základen, které zbyly několika tisícům ukrajinských obránců v obleženém městě.

V útrobách obrovského průmyslového areálu se odehrávají prudké boje a dokonce se objevují zprávy o boji zblízka, píše BBC. Přesný počet příslušníků ukrajinských ozbrojených sil, kteří v průmyslovém areálu našli útočiště, však podle odborníků není možné kvůli nedostatku spolehlivých informací určit.

Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) zvažuje všechny kroky vedoucí k tomu, aby ČR mohla mít ve všech směrech co nejnormálnější vztahy s Ukrajinou, která čelí ruské agresi. Fiala to dnes uvedl po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Reagoval tak na dotaz ČTK, kdy se znovu otevře po vzoru dalších evropských států české diplomatické zastoupení v Kyjevě a ve Lvově.

„Nechci z bezpečnostních důvodů mluvit o nějakých detailech. Snad jenom mohu říct, že zvažujeme všechny kroky, které povedou k tomu, aby Česká republika mohla mít po všech stránkách s Ukrajinou co možná nejnormálnější vztahy navzdory tomu, jak složitá situace na Ukrajině je,“ uvedl premiér.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes zveřejnil fotografii prominentního proruského politika Viktora Medvedčuka s pouty na rukou po zvláštní akci ukrajinské tajné služby SBU. „Dobrá práce,“ ohodnotil Zelenskyj příslušníky SBU na Facebooku a dodal, že detaily zveřejní později.

SBU oznámila, že Medvedčuka, který je na fotografii oblečený do ukrajinské vojenské uniformy, zadržela „při nebezpečné operaci“. Ukrajina loni zahájila vyšetřování Medvedčuka kvůli vlastizradě a drancování přírodních zdrojů na Krymu. Ruský prezident Vladimir Putin je kmotrem nejmladší Medvedčukovy dcery.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že snímek, na němž je údajně Medvedčuk, viděl, nemůže ale říct, zda je opravdový.

Spojené státy nemohou potvrdit zprávy o použití chemických zbraní Ruskem na Ukrajině, řekl dnes šéf americké diplomacie Antony Blinken. Ukrajinský pluk Azov dnes dříve sdělil, že ruská armáda v pondělí večer v Mariupolu použila blíže neupřesněnou „jedovatou látku neznámého původu“ shozenou na obránce města z nepřátelského dronu. Oběti mají podle něj potíže s dýcháním a pohybem.

„Nejsme v pozici abychom mohli něco potvrdit a domnívám se, že ukrajinská strana je na tom stejně,“ řekl Blinken na tiskové konferenci. Dodal však, že použití chemických zbraní Ruskem je „reálnou hrozbou“, se kterou je třeba počítat.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier dnes při návštěvě Varšavy připustil, že není vítán v Kyjevě. Potvrdil přitom předchozí informace médií, že se chystal ukrajinskou metropoli navštívit.

Polský prezident Andrzej Duda, s nímž se dnes Steinmeier setkal, v uplynulých dnech podle německého prezidenta inicioval společnou cestu do Kyjeva, a to i s prezidenty tří pobaltských zemí – Litvy, Lotyšska a Estonska.

„Byl jsem na to připraven. Ale zjevně – a to musím vzít v potaz – si to v Kyjevě nepřáli,“ řekl dnes Steinmeier. Jeho země je přitom terčem kritiky kvůli dlouhodobé vstřícné politice vůči Rusku a nedostatečné reakci na ukrajinské žádosti o vojenskou pomoc či uvalení nejpřísnějších ekonomických sankcí na Rusko.

V osvobozené ukrajinské Buči našli už více než 400 těl, oznámil starosta. Americký deník The New York Times zveřejnil mapu některých zločinů, kterých se Rusové ve městě u Kyjeva dopustili.

Slovensko chystá návrat svých diplomatů do Kyjeva, oznámil dnes na Twitteru ministr zahraničí Ivan Korčok. V nejbližších dnech podle něho do ukrajinského hlavního města vyrazí tým složený z diplomatů, který přímo na místě vyhodnotí bezpečnostní situaci.

„Pokud to bude možné, obnovíme činnost našeho velvyslanectví okamžitě,“ napsal šéf slovenské diplomacie.

Americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson dnes spolu telefonicky hovořili o nutnosti urychlit pomoc Ukrajině. Informoval o tom úřad britského premiéra. Oba státníci se podle něj shodli, že budou pokračovat ve společném úsilí o stupňování ekonomického tlaku na režim ruského prezidenta Vladimira Putina a o rázné ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu.

„Oba lídři hovořili o potřebě urychlit pomoc Ukrajině, včetně posílení vojenské a ekonomické podpory, protože ukrajinské síly se připravují na další ruský útok na východě země,“ citovala agentura Reuters mluvčí Downing Street.

„Oba se také shodli na pokračování úsilí o zesílení ekonomického tlaku na Putina a na rázném ukončení závislosti Západu na ruské ropě a plynu,“ sdělila mluvčí.

„Ve městě Severodoněck na východě Ukrajiny bylo od začátku ruské invaze pohřbeno asi 400 civilistů,“ uvedl Serhij Hajdaj, gubernátor Luhanské oblasti, v níž toto město leží. Nespecifikoval ovšem, proč tito civilisté zemřeli, totožnost většiny z nich ale úřady znají. Gubernátor také uvedl, že v regionu jsou márnice přeplněné těly civilistů a dodávky elektrického proudu fungují jen s přestávkami, nebo vůbec ne.

Mnoho měst a obcí v Luhanské oblasti v posledních dnech se zvýšenou intenzitou ostřeluje ruské dělostřelectvo. Rusko se připravuje na rozsáhlou ofenzivu s cílem ovládnout jih a jihovýchod Ukrajiny.

Ukrajinští uprchlíci vytvářejí tlak na realitní trhy v hostitelských zemích. V Německu, Polsku a v České republice byty chybějí a ceny nájmů rostou. Informuje o tom agentura Reuters.

Od doby, kdy Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, tuto zemi opustilo zhruba 4,5 milionu lidí. Více než polovina našla útočiště v sousedním Polsku, kde už žila největší ukrajinská diaspora.

Podle Marcina Janczuka, který pracuje v realitní společnosti Metrohouse Franchise, by polský trh s komerčním ubytováním musel hned přidat půl milionu bytů, aby uspokojil všechny uprchlíky, kteří do země zatím přišli.

„Odhadujeme, že v (polských) největších městech jsou aktuálně ceny nájmů zhruba o 20 procent vyšší než na začátku roku,“ uvedl Janczuk s tím, že příliv uprchlíků je jen jedním z mnoha důvodů nárůstu. O rostoucím zájmu o pronájmy informují i čeští realitní agenti. „Nárůst je několikanásobný,“ řekl Reuters Artem Egorov z realitní kanceláře Chirš.

Údaje sice potvrzují vyšší tlak na ceny nemovitostí a nájmů, ale také ukazují, že uprchlíci v konečném důsledku ekonomikám hostitelských zemí prospívají. Řeší nedostatek pracovních sil, zakládají firmy a přispívají k výběru daní, uzavírá agentura Reuters.

Čerpadlářská skupina Sigma Group z Lutína na Olomoucku kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině ukončila všechny své obchodní aktivity v Rusku a odstoupila od budování společného podniku na výrobu čerpadel ve Voroněži. ČTK to dnes sdělilo vedení společnosti Sigma Group, která v jaderné energetice dlouhodobě spolupracovala například s ruským Rosatomem.

„Lutínská čerpadlářská skupina Sigma v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině ukončila veškeré své obchodní aktivity v Ruské federaci. Skupina nepřijímá jakékoliv nové objednávky od společností navázaných na ruský režim a zcela odstoupila od budování společného podniku na výrobu čerpadel ve Voroněži,“ stojí v prohlášení skupiny Sigma Group.

Ruské jednotky už týdny usilují o strategicky důležité přístavní město Mykolajiv. Pokud odpor Ukrajinců rozdrtí, mohly by postupovat na Oděsu. Přímo na místě natáčeli reportéři Seznam Zpráv Ray Baseley a Roman Havelka.

Hlava kyperské pravoslavné církve, arcibiskup Chrysostomos II., kritizoval ruskou invazi na Ukrajinu a chování ruského prezidenta Vladimira Putina označil na „nekřesťanské“. Arcibiskup rovněž vyjádřil pochybnosti o tom, že Putin je duševně zdráv. Informovala o tom agentura AFP.

To, co ruský prezident Vladimir Putin dělá, nedává smysl. Je to nepřijatelné. Neexistuje žádná omluva pro to, že někdo ničí cizí zemi," řekl Chrysostomos II. ve veřejnoprávní kyperské televizi RIK. „Co udělali Ukrajinci Rusku, že má Putin pocit, že může proti nim vést válku? Je to všechno velmi smutné a my stojíme při Ukrajině,“ řekl lídr kyperské pravoslavné církve, která má blízké vztahy s ruskou pravoslavnou církví.

„Podle posledních odhadů mohlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu v jihoukrajinském Mariupolu zemřít až 21 tisíc civilních obyvatel,“ uvedl dnes starosta obléhaného města podle agentury Reuters.

Starosta strategicky důležitého přístavního města Vadym Bojčenko zároveň zdůraznil, že od začátku pouličních bojů je složité zjistit přesný počet obětí.

Jak dnes uvedl také deník Ukrajinska pravda, město Mariupol je od počátku března v obklíčení ruských sil, které ve městě způsobily „humanitární katastrofu“ a „genocidu“. Vyprostit město z obklíčení se dosud nepodařilo.

Ukrajinské úřady uvedly, že zmařily pokus ruských hackerů poškodit ukrajinskou elektrickou síť prostřednictvím kybernetického útoku. Zástupce šéfa úřadu pro speciální komunikaci a informační ochranu Viktor Žora řekl, že Rusko se proti Ukrajině snažilo zaútočit minulý týden.

„Šlo o vojenský hackerský tým, jehož cílem bylo vyřadit z provozu celou řadu zařízení, včetně elektrických stanic,“ cituje Žoru agentura Reuters. „Nepodařilo se jim to a my věc vyšetřujeme,“ dodal. Podle Kyjeva za útokem stojí skupina přezdívaná Sandworm, která je spojována s dřívějšími kybernetickými útoky připisovanými Rusku.

Francouzská prezidentská kandidátka Marine Le Penová nepodporuje sankce proti Rusku, které se týkají dovozu plynu a ropy. Řekla to v dnešním rozhovoru pro France Inter Radio, píše BBC.

Le Penová dle svých slov široce podporuje sankce proti Rusku, avšak nikoliv pokud jde o dodávky ropy a zemního plynu. V rozhovoru uvedla, že nechce, aby důsledky sankcí na dovoz ropy a zemního plynu dopadly na francouzské občany.

Francie, stejně jako mnoho dalších evropských zemí, odebírá velkou část zemního plynu z Ruska a využívá jej pro rezidenční a komerční energetiku.

Le Penová, která byla v minulosti mnohokrát kritizována svými politickými soupeři za podporu Putinova Ruska, se utká 24. dubna v druhém kole prezidentských voleb s Emmanuelem Macronem.

Ruští okupanti po sobě v Kyjevské oblasti nechali spálenou zemi, mrtvé. A také mnoho sexuálně napadených žen, které si prošly peklem. Jejich svědectví postupně zveřejňují novináři, kteří se v oblasti pohybují.

Světová banka (SB) připravuje nový balík finanční pomoci pro Ukrajinu v objemu 1,5 miliardy dolarů (téměř 34 miliard Kč). Oznámil to dnes podle agentury Reuters prezident banky David Malpass. Upozornil, že podpora ze strany Světové banky pomáhá Ukrajině zajišťovat klíčové služby, například vyplácet mzdy zaměstnancům nemocnic či důchody.

Světová banka již minulý měsíc schválila finanční pomoc pro Ukrajinu v hodnotě kolem 923 milionů dolarů (téměř 21 miliard Kč). Malpass upozornil, že banka při poskytování pomoci úzce spolupracuje s ukrajinským úřady a zabývá se rovněž podporou ukrajinských uprchlíků a zemí, které se o tyto osoby starají.

„Světová banka vznikla v roce 1944, aby pomáhala Evropě v obnově po druhé světové válce. Stejně jako tehdy budeme připraveni pomoci Ukrajině s obnovou, jakmile přijde čas,“ uvedl dnes Malpass ve Varšavě.

Starosta města Buča nedaleko Kyjeva Anatolij Fedoruk dnes informoval, že úřady doposud objevily těla 403 lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci za dobu, co oblast okupovali. Dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.

Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od ukrajinského hlavního města asi měsíc, stáhly se z ní koncem března. Ukrajinská strana tvrdí, že ruští vojáci v Buči zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci.