Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Za televizi a rozhlas platili Francouzi až dosud 138 eur (asi 3 500 korun) ročně, 88 eur (asi 2 200 korun) pak v případě, že žijí v zámořských územích. V Česku je to za rozhlas i televizi ročně 2 160 korun. Daň v podobě koncesionářských poplatků platilo ve Francii asi 23 milionů lidí, výnos dosahoval zhruba 3,2 miliardy eur.
Nyní tato povinnost skončí a nahradí ji rozpočtový výdaj vyhrazený z výnosů z daně z přidané hodnoty. Celkové výdaje na veřejnoprávní média dosahují 3,8 miliardy, stát tedy až dosud k poplatkům od lidí „přihazoval“ 600 milionů z rozpočtu.
„Rozhodli jsme se ho (koncesionářský poplatek) nahradit dotací ze státního rozpočtu… nezávislost veřejnoprávních audiovizuálních médií to nijak neohrozí,“ ujistil ministr pro veřejné rozpočty Gabriel Attal citovaný serverem France Bleu.
Zrušení koncesionářských poplatků je pouze dočasné, prezident Emmanuel Macron ho slíbil v kampani jako jeden z kroků k posílení kupní síly Francouzů. Právě její pokles se stal hlavním tématem kampaně před prezidentskými volbami, které přehlušilo i válku na Ukrajině a další témata.
Zrušení koncesionářských poplatků schválil Senát s dodatkem republikána Jeana-Françoise Hussona, který toto opatření omezil do konce roku 2024. Co bude potom, není v tuto chvíli jasné: „Pravdou je, že stále čekáme na audiovizuální reformu,“ přiznal Hussonův stranický kolega Roger Karoutchi.
Šéf parlamentního výboru pro kulturu Robert Lafon pak řekl, že se poslanci shodují na zrušení koncesionářských poplatků, otázkou ale je, jak financovat veřejnoprávní média v budoucnu.
Proti Macronovu plánu se naopak stavěla levice. Argumentovala sice starostí o zachování nezávislosti médií, i socialista Pierre Ouzoulias ale uznal, že koncesionářský poplatek je už dnes „zastaralý“.
Po schválení Senátem musí text zákona ještě jednou projít přes Národní shromáždění, tam se už ale neočekávají problémy.
Zrušení plánují i Britové
Francie není v Evropě jediná, kde se chtějí vydat tímto směrem. V lednu oznámil zrušení koncesionářských poplatků i britský premiér Boris Johnson, a to s platností od roku 2027. Britové nyní platí ročně 159 liber (asi 4 700 korun) za domácnost.
Johnson přišel s nápadem v době, kdy čelil silné vlně odporu a snažil se získat veřejnost zpátky na svoji stranu. I po jeho pádu je ale pravděpodobné, že se koncesionářské poplatky zruší.
Otázkou zůstává financování BBC, kde se diskutuje o podobném modelu, jakým je předplatné Netflixu, nebo o rozpočtovém určení daní – tedy, že by lidé mohli určit, že část svých daní poskytnou veřejnoprávní stanici. BBC podle serveru Centre Presse každopádně hrozí, že se v příštích letech dočká drastického snížení rozpočtu, a tím i možné větší závislosti na vládě.
O zrušení koncesionářských poplatků se donedávna jednalo i v Irsku. Vloni vláda jmenovala komisi, která měla připravit zprávu o tom, jak se vyrovnat s dlouhodobými problémy s financováním RTE (veřejnoprávní rozhlas a televize). Komise přišla s asi 50 opatřeními, mezi nimiž bylo i zrušení koncesionářských poplatků – ty platí asi 1,6 milionu domácností ve výši 160 eur (asi 4 tisíc korun) ročně.
Vláda středového premiéra Micheála Martina ale zrušení poplatků odmítla s tím, že by to představovalo „ohrožení demokracie“ a chce se soustředit spíše na reformu stávajícího systému.
V Německu pak nezávislost veřejnoprávních médií posvětilo rozhodnutí ústavního soudu, který se za média postavil v jejich sporu se spolkovými zeměmi, jež se snažily jejich financování ovlivnit. Německé domácnosti platí ročně asi 220 eur (5 400 korun).
