Článek
Ukrajina dostane další střelivo pro své dlouhé útoky. Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý pozdě večer oznámil, že Paříž Kyjevu poskytne další čtyři desítky raket SCALP-EG, tedy francouzské obdoby britských střel Storm Shadow.
Tento druh raket s plochou dráhou letu Ukrajina dosud používala zejména k útokům na cíle na okupovaném Krymu, kde zničila hned několik cenných ruských lodí, ponorku třídy Kilo, budovu velitelství ruské Černomořské flotily a z velké části vyhnala ruská válečná plavidla ze Sevastopolu do vzdálenějších přístavů.
Od Francie jich měla v první várce dostat 50. Kolik střel dorazilo z Londýna, není známo. Kromě toho měl Kyjev získat i neznámé množství amerických raket ATACMS, které poprvé použil loni v říjnu při útoku na ruské letecké základny v Luhansku a Berďansku.
Není známo, kolik raket už Ukrajina vystřílela a kolik jí ještě zbývá. Každopádně panuje shoda, že tyto rakety jsou jedním z hlavních typů zbraní, které Kyjev potřebuje nejvíc.
Na vojenství specializovaný server The War Zone k tomu dodává, že rakety s dlouhým dostřelem byly loni strůjcem možná těch vůbec největších úspěchů ukrajinské armády. Za ty se totiž – jelikož letní protiofenziva nevyšla podle představ – považují právě zmiňované útoky na ruské cíle na Krymu.
Více o ukrajinských útocích na Krym
Ukrajina v dálkových útocích na ruské cíle na Krymu zaznamenala v posledních měsících celou řadu úspěchů, o kterých jsme opakovaně informovali:
Čekání na Němce
Přinejmenším od léta se mluví o tom, že rakety dlouhého doletu by mohlo Ukrajině dodat i Německo. Konkrétně jde o střely Taurus, které Berlín podle dřívějších zpráv plánoval upravit tak, aby měly menší dostřel a Ukrajina je – podobně jako ostatní dodané druhy raket – nemohla použít na útoky hluboko na ruském území.
Posledním vývojem této zdlouhavé debaty bylo nezávazné hlasování Bundestagu, který se drtivou většinou 485 hlasů proti 178 postavil proti dodávce. Server Politico k tomu nicméně upozornil, že konečné slovo má kancléř Olaf Scholz, který na výsledek hlasování nemusí dbát.
Ten už to sice v minulosti odmítl, ale spekuluje se, že by krok Francie mohl přispět k tomu, aby se Německo nakonec k dodávkám přidalo. Scholz rovněž nedávno vyzýval všechny evropské země, aby zvýšily svou podporu Ukrajině, a řekl, že plánované dodávky od většiny zemí nejsou dostačující.
Německo je ve vojenské pomoci Ukrajině z evropských zemí na špici a je i celkově druhým největším dodavatelem – po Spojených státech. Podle analytiků z Kielského institutu pro světovou ekonomiku německá zbrojní pomoc Ukrajině dosahuje výše přes 17 miliard eur, zatímco například u Francie jen asi 0,5 miliardy eur.
Oficiální přehled, který ukáže, kolik které členské státy EU poslaly Ukrajině zbraní, připravuje podle nedávné zprávy deníku Financial Times i Brusel. Pracuje na něm Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) a hotovo by mělo být před mimořádným summitem plánovaným na 1. února.
