Francie byla pro šéfa Telegramu záchytným bodem. Pomáhat úřadům ale odmítal

Článek si také můžete poselchnout v audioverzi.

Francouzi ve středu zahájili stíhání ředitele a zakladatele Telegramu Pavla Durova.

Rodák z Petrohradu mohl po čtyřech dnech výslechů (a složení kauce ve výši pět milionů eur) opustit vazbu, má ale zakázáno opustit Francii a dvakrát týdně se musí hlásit na policejní stanici.

Devětatřicetiletý miliardář čelí obvinění, že jeho síť nedostatečně komunikuje s úřady a neposkytuje informace, o něž žádají soudní orgány.

Telegram se tak mohl dopustit spoluúčasti na zločinech, které uživatelé na platformě díky její nízké moderaci plánují a koordinují. Může jít například o poskytnutí prostoru pro pašování drog, šíření dětské pornografie či vydírání.

Západoevropská země se tím dostala do centra debat, zda online platformy mohou za zločiny, kterým dávají prostor, a kde končí svoboda slova.

Předběžné vyšetřování Durova se rozjelo už v únoru, zatykač na něj i jeho bratra pak následoval v březnu.

A přestože se po víkendu snesla na francouzské úřady kritika, prezident Emmanuel Macron zdůraznil, že zatčení „v žádném případě nebylo politickým rozhodnutím“.

„Francie je hluboce oddána svobodě projevu a komunikace, inovacím a podnikatelskému duchu. Tak tomu bude i nadále,“ napsal šéf Elysejského paláce v prohlášení na síti X.

On i jeho blízcí spolupracovníci ostatně patří k věrným uživatelům aplikace na šifrované zasílání zpráv.

Telegram se ovšem ve Francii v posledních letech několikrát dostal pod drobnohled, když vrcholní představitelé Národního shromáždění kvůli obavám o zabezpečení vyzvali zákonodárce ke smazání aplikace a přechodu k jejím francouzským alternativám.

U justice pak Telegram upadl v nemilost kvůli již zmíněné neochotě spolupracovat s úřady, jak pro server Politico uvedl zdroj obeznámený s pozadím případu.

Propojení ruského miliardáře na Francii má dlouholeté pozadí. Země se pro něj stala jedním ze záchytných bodů poté, co v roce 2014 odešel z Ruska.

V něm se proslavil založením sociální sítě VKontakte, obdoby Facebooku. Po rostoucím tlaku ruských úřadů na spolupráci a poskytování osobních údajů ale z její správy odstoupil.

Po opuštění rodné země získal občanství ve Spojených arabských emirátech, kde Telegram sídlí, naturalizovaly ho ale i francouzské úřady.

Podmínky, za nichž získal francouzské občanství, zůstávají nejasné. Zákon u lidí narozených v cizině vyžaduje, aby žili ve Francii, což ovšem nebyl Durovův případ, jak loni zjistil deník Le Monde.

Podle něj miliardář získal občanství na základě zvláštního postupu, podle něhož může být uděleno z podnětu vlády „francouzsky mluvícímu cizinci, který svou vynikající prací přispívá k vlivu Francie a prosperitě jejích mezinárodních hospodářských vztahů“.

Krátce před tím se měl Durov setkat také s Macronem. Pro zajímavost: loni v dubnu si ve francouzském pasu změnil jméno na francouzskou adaptaci „Paul du Rove“.

Durovovo zatčení vyvolalo otřesy v Rusku, kde je Telegram velmi populární a uživatelé se obávají, že bezpečnost aplikace je nyní ohrožena.

Telegram používá 70 milionů Rusů a je v zemi poslední dostupnou sociální sítí, která nespadá pod kontrolu režimu prezidenta Vladimira Putina. Stala se tak důležitým kanálem pro opozici a sdílení nezávislého zpravodajství.

Od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu ovšem platí také za hlavní zdroj informací o vývoji konfliktu. Ve stejnou chvíli slouží ruské armádě a režimu k šíření propagandy i komunikaci.

Proto nyní v ruských kruzích panují obavy. Vladislav Davankov, místopředseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, vyzval k Durovovu propuštění. Podle něj by zatčení mohlo být snahou o získání přístupu k informacím, které má Telegram k dispozici, a „to nelze připustit“.