Článek
/Od zvláštního zpravodaje ve Francii/
Myšlenka mírových zahrad vznikla ke stému výročí ukončení první světové války. Cílem je vytvořit v místech nejtěžších bojů klidný prostor pro rozjímání a vzdát hold hrdinům, kteří zde položili své životy.
„Zahrady míru, které postupně vznikají, ukazují vztah našich občanů ke vzpomínce na ty, kteří vybojovali naši samostatnost. Je důležité nenechávat pohnutou minulost mizet z paměti. Jsem rád, že hodnotný architektonický projekt na mnoha místech pokračuje,“ řekl velvyslanec ČR ve Francii Michel Fleischmann.
Oslavy začaly u Terronského památníku.
Čestná stráž.
Terronský památník.
Česká stopa je v Terronu všudypřítomná.
Češi a Slováci mají památník i ve Vouziers.
Pravda vítězí.
Vzkaz budoucím generacím.
U Vouziers zahynul i francouzský letec Roland Garros, na jehož počest jsou pojmenované tenisové kurty, na nichž se hraje French Open.
V Chestres se nachází velký národní vojenský hřbitov.
Na hřbitově najdeme i mnoho českých a slovenských náhrobků.
Slovenský velvyslanec ve Francii Igor Slobodník vzdává hold všem padlým vojákům.
Na pietní akci byli přítomni i zástupci obce Ratiškovice na Hodonínsku, kteří mají od osmdesátých let partnerskou spolupráci s Vouziers. Vpravo na snímku stojí Veselá kapela Ratiškovice.
Místo, kde jsou uloženy schránky se zeminou ze států, které se účastnily bojů.
Německá část na vojenském hřbitově v Chestres.
Některé německé náhrobky nesou česká jména.
Bojů v oblasti se účastnily i belgické jednotky.
V rámci oslav konce první světové války byla vedle vojenského hřbitova v Chestres otevřena druhá Zahrada míru. Realizaci provedla studia SLLA a Divo. Projekt finačně podpořila nadace Karel Komárek Family Foundation.
Druhá československá Zahrada míru vzdává hold českým a slovenským vojákům, kteří bojovali během první světové války na straně Dohody.
Slavnostní otevření zahrady.
Slavnostní akt proběhl za přítomnosti zástupců České a Slovenské republiky, francouzského ministerstva obrany, města Vouziers a departementu Ardensko.
Zahrada má být přírodním památníkem věnovaným těmto bojovníkům. Její dominantou je stezka, která zve návštěvníka na cestu vysokým a úzkým příkopem zasazeným v srdci březového háje.
Otevření se zúčastnilo velké množství místních občanů.
Cílem projektu je vytvořit v místech nejtěžších bojů klidný prostor pro rozjímání a vzdát hold hrdinům, kteří zde položili své životy.
Otevřená Zahrada míru.
V pátek, tedy symbolicky na Den válečných veteránů, byla slavnostně otevřená už druhá československá Zahrada míru. Vzdává hold českým a slovenským vojákům, kteří bojovali během 1. světové války po boku Trojdohody. Zahrada se nachází vedle francouzské nekropole Chestres.
Její dominantou je stezka, která zve návštěvníka na cestu vysokým a úzkým příkopem zasazeným v srdci březového háje. Těchto 282 bříz symbolizuje a uctívá padlé vojáky. Většina padlých byla příslušníky 21. a 22. pluku samostatné československé armády ve Francii.
Množstvím kmenů a větví vytváří tyto stromy jakousi bílou tmu, která chodce vrhá do atmosféry připomínající pocit mlhy, která vládla na bojišti, a slepotu způsobenou bojovým plynem. Bříza jako nositelka různých symbolů, evokuje křehkost lidské existence svou krátkou délkou života, stejně jako mládí a život; je nositelem naděje.
Na okraji lesíka, lemovaného mohutnými lípami, klesá hustota bříz a návštěvník objevuje krajinu. V zahradě postupně mizí břízy, aby uvolnily místo lípám, které jsou pro Slováky a Čechy národním symbolem. Do trávníku pod břízy budou vysázeny tisíce sněženek coby zvěstovatele konce zimy, během níž českoslovenští bojovníci obětovali své životy.
Zahrada je mezinárodním projektem, pod kterým je podepsána nadace Karel Komárek Family Foundation. „Projekt jsme podpořili hlavně proto, že s sebou nese příležitost uvědomit si, jak důležité je dnes pečovat o hodnoty jako mír, demokracie a svoboda. A zamyslet se nad tím, co můžeme udělat pro to, abychom tyto hodnoty udržovali především pro naše budoucí generace,“ uvedla Kristýna Halounová, programová manažerka nadace.
Zahradní projekt realizovaly bratislavské studio SLLA a ateliér Divo z Brna.
„Je pro nás důležité, aby místo ‚umělo stárnout‘ a aby s věkem získávalo na kráse a dlouho vydrželo. Spolupráce na projektu nám pomohla pochopit tíživou historii první poloviny 20. století a stopy, které Češi a Slováci zanechali v obrovských válečných konfliktech,“ říká Ján Augustín z ateliéru Divo.
Projekt Zahrad míru pro svůj mimořádný ohlas nejen ve Francii, ale i v zahraničí pokračuje i v dalších regionech severní Francie. Druhá etapa má k 18 stávajícím zahradám věnovaným vojákům z různých zemí připojit další a vytvořit „Stezku míru“, která propojí pomyslnou hranici válečné fronty na území Francie od hranice s Belgií až po hranici se Švýcarskem.
