Článek
Po celá staletí se této oblasti přezdívalo Úrodný půlměsíc. Rozsáhlá krajina klenoucí se od Nilu k Eufratu a dále k Perskému zálivu měla ideální podmínky pro zemědělství a rozvoj civilizací. Se 6 000 čtverečními kilometry orné půdy platilo pásmo za obilnici Iráku. Sucho všechno změnilo. Na snímku pole u města Tel Kaif severně od Mosulu.
Irácký pěstitel pšenice Khamis Ahmad Abbás z Tel Kaifu. Přišel o všechno. Boj se suchem jej, stejně jako stovky dalších farmářů, donutil opustit svou půdu a hledat si nové zaměstnání ve městě.
Letecký pohled na parcelu zemědělské půdy na okraji města Tel Kaif v severoirácké provincii Ninive na snímku z 26. října 2021.
„Pěstovat pšenici a ječmen je hazard. Vše závisí na dešti,“ řekl dvaačtyřicetiletý otec devíti dětí.
S teplotami stoupajícími nad 50 stupňů Celsia a nízkým srážkami pole rychle vysychají.
„V roce 2020 bylo v Ninive sklizeno 927 tisíc tun pšenice, byli jsme soběstační,“ říká Abdelwaháb al-Jarjirí, který vede místní úřad pro obiloviny. Letos kvůli suchu klesla produkce na 89 tisíc tun.
Abbás, který nemohl vystačit s penězi, opustil svou parcelu v Ninivských pláních severovýchodně od Mosulu; místo, kde se před 12 000 lety zrodilo zemědělství.
Irák patří mezi 11 zemí, které jsou nejvíce zranitelné klimatickou změnou. Problémy s dlouhotrvajícími suchy, horkem a nedostatkem vody mohou být podle zprávy americké rozvědky obrovským problémem zejména tam, kde selhávají vlády. Novým ohniskem konfliktů se mohou stát spory o vodní zdroje.
V Iráku nedostatek vody dopadá již na sedm milionů lidí. „Brzy dojde k naprostému kolapsu, bez vody a potravin budou miliony lidí. Nadcházející vodní krize bude znamenat bezprecedentní katastrofu, která vyžene z domovů ještě více lidí,“ řekl Carsten Hansen z Norské rady pro uprchlíky. Na listopadovém snímku původně zatopená vesnice, kterou na dně přehrady Duhok v severním Iráku odhalila rekordní sucha.
