Hlavní obsah

Fotky: Na traktoru i s uměním v ruce. Strach z čistek vyhnal už tisíce Arménů

aktualizováno •

Po devíti měsících blokády Baku od vyhlášení příměří povolilo poslat do Náhorního Karabachu pouze 70 tun jídla. Žije tam 120 tisíc lidí. Přesto ujišťuje, že chce etnické Armény pokojně začlenit do Ázerbájdžánu.

Článek

+10

Budoucnost Náhorního Karabachu a Kavkazu

Blesková porážka separatistů v Náhorním Karabachu může zamíchat celým regionem. Podle analytičky z Mezinárodní krizové skupiny je možných hned několik znepokojivých scénářů. „Napětí je vyšponované,“ říká Alissa de Carbonnelová v podcastu 5:59 Lenky Kabrhelové.

Náhorní Karabach

Oblast o rozloze asi čtyř tisíc kilometrů čtverečních obývali převážně etničtí Arméni. Ti tam během rozpadu Sovětského svazu vyhlásili nezávislý stát, ale podle mezinárodního práva region zůstával součástí Ázerbájdžánu. Území propojoval s Arménií tzv. Lačinský koridor, nezbytný pro zásobování.

V době Sovětského svazu byl Náhorní Karabach autonomní oblastí (AO) v rámci Ázerbájdžánské SSR. Baku ale pak autonomii regionu zrušilo. Součástí arménského vzbouřeneckého útvaru byly později i části Ázerbájdžánu, které do někdejší AO nepatřily. Separatisté nad většinou z nich postupně ztratili kontrolu, ve válce v roce 2020 Baku dobylo i část původní AO.

V září 2023 separatisté po další válce kapitulovali a region se opětovně sjednotil s Ázerbájdžánem. Arméni z Karabachu začali po tisících prchat a území se takřka vylidnilo.

Foto: Crisis Group, Seznam Zprávy

Náhorní Karabach po konfliktu v roce 2020.

Doporučované