Článek
Dvouletá uzávěra Velikonočního ostrova, na němž žije asi 8 000 lidí, výrazně poškodila životní úroveň tamních obyvatel.
Přes 80 procent obyvatel je totiž závislých na cestovním ruchu.
„Asi 18 procent obyvatel je placeno z veřejného rozpočtu, zbytek je závislý na turistice,“ citovala agentura EFE starostu ostrova Pedra Edmundse Paou.
Podle něj bude oživení obtížné a pomalé. Někteří se z ostrova kvůli pandemické uzávěře odstěhovali, dodal.
Pracovníci mezinárodního letiště Mataveri vítají 4. srpna první návštěvníky ostrova.
Otevření Velikonočního ostrova turistům se plánovalo původně od února, kdy je na jižní polokouli letní sezóna, ale varianta koronaviru omikron přiměla chilskou vládu uzavírku prodloužit.
Na Velikonočním ostrově totiž není nemocnice s jednotkou intenzivní péče a let na pevninu trvá asi pět a půl hodiny. Nicméně loni chilské úřady poslaly z pevniny na ostrov lékařskou ambulanci vybavenou pro pacienta s vážným průběhem covidu-19.
Tento měsíc očekávají na Velikonočním ostrově na 1 500 turistů. Na snímku ze 4. srpna personál mezinárodního letiště Mataveri provádí obřad při čekání na příjezd turistů do Hanga Roa.
První návštěvníci přiletěli na ostrov 4. srpna. Chilská vláda povolila pro srpen dva lety týdně, od září mají být tři. Mnohé hotely a obchody ale podle agentury EFE zatím neotevřou, protože nemají peníze na faktury za elektřinu.
Velikonoční ostrov, v domorodém jazyce nazývaný Rapa Nui, proslavily zejména tajemné obří sochy moai s velkou hlavou a bez nohou, které vytvořili domorodí obyvatelé ve 13. až 15. století. Původně jich bylo na ostrově zhruba 900, největší z nich měřila asi deset metrů a vážila kolem 82 tun.
Část Velikonočního ostrova je národním parkem, který je od roku 1995 zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
