Článek
Američané své národní parky už od jejich vzniku vnímají coby ztělesnění ducha své země: Jsou rozlehlé a významné svou dechberoucí krajinou. Kvůli klimatické krizi jsou ale v současnosti ohrožené i samotné symboly mnoha parků. Jejich názvy by tak v budoucnu mohly působit ironicky, píše agentura AFP. (Saguaro, největší druh kaktusu rostoucí ve Spojených státech, povalený v důsledku extrémního vedra, Arizona, 19. listopadu 2023.)
Zachování 63 národních parků považují za důležité demokraté i republikáni. Ročně je navštěvují desítky milionů lidí, jsou tedy pro Spojené státy významné i ekonomicky. (Padlý kaktus saguaro na západním okraji národního parku Saguaro v Arizoně 19. listopadu 2023. V parku se nachází největší koncentrace ikonických kaktusů, které se vyvinuly, aby se vyrovnaly s extrémně suchým prostředím, ale současné sucho je příliš už i pro tento druh.)
Studie z roku 2018 citovaná agenturou AFP odhalila, že národní parky se oteplují dvakrát rychleji než zbytek země, protože se nacházejí především v klimaticky citlivých oblastech, jako jsou horská pásma, nebo v blízkosti severního pólu, pokud jde o parky na Aljašce. (Saguaro, Arizona, 16. listopadu 2023.)
K dlouhodobému suchu v parku Saguaro se přidala i další hrozba pro ikonické kaktusy - už třicet let se v oblasti množí nepůvodní rostlina. Před třiceti lety začala park kolonizovat nepůvodní rostlina, Cenchrus ciliaris, nazývaná také buvolí tráva. Do Ameriky se tato původem africká rostlina dostala jako krmivo pro dobytek. Je ale náchylná k požárům, které pak ničí i saguary, jako například v letech 1994 a 1999. (Saguaro, Arizona, 19. listopadu 2023.)
Vláda prezidenta Joea Bidena nedávno oznámila, že na adaptaci národních parků vyčlenila téměř 200 milionů dolarů. (Bioložka Frankie Foleyová ukazuje dobrovolníkům, jak odstranit invazní trávu v národním parku Saguaro, 18. listopadu 2023.)
Správci parků už mění přístup k jejich ochraně. Začínají si uvědomovat, že ne všechno dokážou zachovat v původní podobě. „Je jistě možné, že parky mohou přijít o ikonický prvek, po kterém byly pojmenovány,“ řekl AFP John Gross, ekolog z programu Správy národních parků (NPS) pro reakce na klimatickou změnu. (Revitalizovaná část národního parku Indiana Dunes, kde v minulosti žil ohrožený druh modrého motýla lycaeides melissa samuelis, 2. listopadu 2023.)
„Už nyní vidíme změny v celém území parků,“ varuje Gross. V národním parku Indiana Dunes pojmenovaném po písečných dunách se duny hroutí a původní pláže jsou pod vodou. (Obnova pláže v oblasti Mount Baldy v národním parku Indiana Dunes, 1. listopadu 2023. )
Pracovníci parku se snaží boj s erozí vyhrát a každoročně zasypávají poškozená místa na jižním břehu Michiganského jezera. (Na snímku se přibližně 80 000 tun písku vytěženého z lomu používá k doplnění pláže na úpatí nejznámější duny v parku: Mount Baldy, místa oblíbeného mezi letními turisty z Chicaga, 1. listopadu 2023.)
Thomas Kanies, projektový manažer armádních inženýrských sborů, vysvětluje: „Cílem je pokaždé zachovat pláž takovou, jaká vždy byla.“ A tím se zachovají i duny za pláží. Erozi podle Kaniese způsobuje hlavně blízkost průmyslového přístavu v Michigan City, protože tamní molo blokuje tok písku podél pobřeží. Když bylo chladněji, pláže chránil led, ten se teď ale na jezeře objevuje až později během sezony. (Kovové molo a skály slouží jako vlnolam v národním parku Indiana Dunes, 1. listopadu 2023.)
V ledovcovém jezeře McDonald v národním parku Glacier ve státě Montana invazní druh pstruha vytlačuje původní. Částečně za to může i tání ledovců a oteplení vody. Správci od roku 2014 původní druhy přemisťují do chladnějších vod proti proudu, kde se nikdy v minulosti nevyskytovali. Někdo to nazývá manipulací s přírodou, ale správci to považují za nezbytné k záchraně druhu.
Odkud fotky pocházejí?
